České kuchyně hlásí návrat dříve podceňované žitné mouky

Trend využívání bílé pšeničné mouky je dlouhodobě stoupající již od 2. poloviny 20. století, kdy se s rozvojem technologií zdokonalilo zpracování pšenice a její obliba rostla. V té době ale nebyly znalosti zdravotních benefitů mouky žitné na takové úrovni jako dnes.

Hlavní předností celozrnné žitné mouky je ve srovnání s hladkou pšeničnou moukou vysoký obsah vlákniny, která například u celozrnné žitné mouky Pernerka dosahuje hodnot okolo 16 %. Díky tomu vám oblíbený chléb k snídani nebo koláč ke svačině velmi rychle dopomohou k dosažení doporučeného denního příjmu vlákniny, který pro dospělé činí až 30 gramů.

Proč je pro lidské tělo vláknina tak podstatná?

„Za vlákninu označujeme nestravitelné části rostlin, které prochází tenkým střevem a mohou být dále fermentovány v tlustém střevě. Právě nestravitelnost vlákniny je klíčová vlastnost, díky které mají žitné produkty nízký glykemický index, což znamená, že po jídle nebudete mít brzy hlad. Vláknina taktéž přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi, čímž působí preventivně proti cukrovce 2. typu. Evropská komise navíc schválila zdravotní tvrzení, že žitná vláknina v dostatečném množství přispívá k normální činnosti střev,“ vysvětluje důležitost vlákniny ve stravě Daniel Perner, který pod značkou Pernerka dbá na to, aby jejich žitná mouka byla zpracována co nejšetrněji, a udržela si tak maximální možný obsah vlákniny i dalších stopových prvků.

Žito jako zdroj biologicky aktivních látek

Kromě vlákniny obsahuje žito i celou řadu dalších biologicky aktivních látek, mezi kterými jsou nejčastěji zmiňované lignany, taniny, alkylresorcinoly a fytoestrogeny. Jedná se o látky, jejichž konzumace může působit preventivně v rámci vzniku kardiovaskulárních onemocnění nebo osteoporózy. Přesný účinek na zdraví u těchto látek ale není znám a jsou i nadále předmětem rozsáhlých výzkumů, které dále mapují jejich účinky na lidské tělo.

Na jedné věci se ale všechny výzkumy shodují: Pokud chceme plně využít všech pozitivních vlastností žita, důležitá je pravidelná konzumace. Jednotvárnosti se ale bát nemusíte, z žitné mouky se totiž dá péct mnohem více než jen chleba nebo rohlíky.

Nejen chleba, ale i lahodné dezerty

Žitná mouka se nejčastěji skloňuje ve spojitosti s chlebem a rohlíky. Upéct si výborný žitný kváskový chléb je určitě skvělý nápad, nemusíte ale zůstávat jen u něj. Žitná mouka dobře poslouží i pro pečení burgerových bulek nebo perníku. Vyzkoušet z ní můžete také lívance, bábovku nebo dokonce famózní cheesecake.

S žitným chlebem zažíváme také návrat kváskového pečiva. Žitný kvas byl k přípravě chleba upřednostňován před nástupem dnes oblíbeného aktivního droždí. Dnes máme k dispozici celou řadu výzkumů, které potvrzují, že kvas a jeho přídavek do těst jsou v souvislosti se zdravím konzumenta více než žádoucí.

Kvas totiž snižuje glykemický index výrobku, zvyšuje dostupnost aminokyselin a proteinů a taktéž celé řady biologicky aktivních látek, např. polyfenolů, které mají antioxidační účinky. Kvas dále ovlivňuje chuťové vlastnosti výrobku a v praxi to znamená, že se například do chleba nemusí přidávat takové množství soli, jejíž nadměrná konzumace zvyšuje krevní tlak.

Málo lepší než nic

Návratu zlatých dob žitného pečiva se nejspíš nedočkáme, ale pokud svému tělu občas rádi dopřejeme změnu a pár zdravých soust, vyměnit jednou za čas bílý rohlík či chléb za poctivý žitný, bude jen ku prospěchu.

Celozrnná žitná mouka se vám bude hodit na pečení chleba, přípravu kvásku nebo pro perníková těsta. Vyniká vysokým podílem vlákniny a perfektně jemným mletím, což vám usnadní přípravu . 

Upečte si výborný domácí chléb, slané i sladké pečivo nebo třeba medovník z celozrnné žitné mouky Pernerka. Díky unikátní mlecí technologii je mouka dokonale jemně namletá, zatímco si zachovává důležité živiny. Na 100 gramů obsahu 16 gramů vlákniny, takže představuje ideální složku jídelníčku.