Města si zaslouží svého městského inženýra, nejen kvůli Green Deal

Dohled nad rozvojem technické infrastruktury měst a obcí by měl být hlavní náplní městských inženýrů. Potřeba odborného vstupu je stále aktuálnější v souvislosti s řadou opatření, které vyplývají mimo jiné i ze Sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu (Communication From the Commission The European Green Deal) . A ty kladou vyšší nároky na řadu oblastí provozu stávajících nebo výstavby nových sídel. Také proto Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě prosazuje, aby se v městech a obcích stala pravidlem pozice „městského inženýra“.

Otázka etablování role městského inženýra se v odborných kruzích řeší několik let. Zatímco řada měst již má svého městského architekta, svého městského inženýra zaměstnává jen nepatrný zlomek města a obcí. A to přesto, že městské inženýrství je, podobně jako městský urbanismus u architektů, součástí studia stavebního inženýrství a autorizačního systému ČKAIT.

To chce změnit současné vedení Komory. Na základě říjnového jednání inženýrských komor a svazů zemí Visegrádské čtyřky hodlá otevřít tuto otázku s novým vedením Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Mimo jiné proto, že na města a obce klade v oblasti technické infrastruktury značné nároky transpozice a implementace řady závazků spojených se Sdělením Komise Green Deal.

Obor městského inženýrství strategii Green Deal podporuje. Děje se tak například racionálním navrhováním inženýrských sítí a dalšími opatřeními k lepšímu hospodaření se srážkovými vodami v městském prostředí, zvýšením podílu retenčních ploch a nádrží v městské zástavbě, které pomáhají snížit odtok srážkových vod do stokových sítí a omezit přetěžování kanalizací.

„Městský inženýr není konkurencí městského architekta, ale jeho odborným partnerem. Městský inženýr se zaměřuje na technické otázky infrastruktury. Podstatné z našeho hlediska je, že technické otázky budou řešeny hned v prvotních fázích urbanistických studií a rozvojových projektů obcí. To povede k lepší realizovatelnosti, vyšší kvalitě i ochraně investic,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Doplňuje, že příznačně se absence městského inženýra ukazuje na příkladě realizace zelených střech, které nemohou vzniknout na všech stavbách. Kvůli zatížení nosných konstrukcí a zároveň s ohledem na nutnost řešit i retenci dešťových vod na pozemku stavebníka.

Podle Komory by se městský (stavební) inženýr měl stát součástí týmu pracovníků odborů výstavby, investičního rozvoje i územního plánování. Reprezentuje komplexní pohled na řešení inženýrských sítí (technické infrastruktury) v městské zástavbě. Jako instituce v soustavě veřejné správy (např. útvar městského inženýra vedle útvaru městského architekta) může být takto vyčleněn samostatně. Jde především o uplatnění odborného pohledu městského inženýrství při řešení rozvoje města či sídla.

Pozice městského inženýra byla nejen obvyklá za první republiky, ale je standardní také v západní Evropě a v dalších vyspělých státech. Také s analýzou nejlepších zahraničních příkladů chce vedení ČKAIT znovu otevřít roli městského inženýra v platných (či chystaných) právních předpisech. V tomto duchu již připravuje důležité kroky směrem k politické reprezentaci i zákonodárcům.

Ostatně, s úspěšnou praxí městského inženýra se lze setkat už nyní ve vybraných českých, moravských a slezských městech. „Odborník s kvalifikací městského inženýra je zastoupen například na odboru výstavby v Ostravě nebo v příspěvkové organizaci statutárního města Ostravy MAPPA - Městský ateliér prostorového plánování a architektury. Jedná se o hlavní koncepční pracoviště Ostravy v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města. Jeho úkolem je práce na rozvojových a urbanistických projektech a kultivace veřejného prostoru v Ostravě,“ doplňuje doc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc., Prorektor pro rozvoj a investiční výstavbu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se v ČKAIT otázce městského inženýrství věnuje dlouhodobě.