Energetika v Ústeckém kraji v roce 2020 - Ústecký kraj je dlouhodobě krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí

ČSÚ, 22.11.2021

Ústecký kraj je dlouhodobě krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak 1 elektrické energie v ČR. Z jednotlivých paliv, která se na výrobě elektřiny podílela, stále výrazně převažovalo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla již pátým rokem v našem kraji nejvyšší v rámci celé ČR.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).

Elektřina

Celkový instalovaný výkon v Ústeckém kraji meziročně poklesl o 440,2 MW (o 7,8 %) na hodnotu 5 220,5 MW. Na celkovém instalovaném výkonu ČR (21 350,3 MW) se náš kraj podílel 24,5 %. Pokles celkového instalovaného výkonu v kraji byl zapříčiněn poklesem instalovaného výkonu parních elektráren o 440,0 MW (o 9,9 %). Velmi mírný meziroční pokles byl zaznamenán rovněž u plynových a spalovacích elektráren, jejich instalovaný výkon poklesl o 0,4 MW (o 0,8 %) na 45,4 MW. Mírný nárůst byl naopak zaznamenán u fotovoltaických elektráren, a to o 0,2 MW (0,1 %) na 162,5 MW.

Pokles instalovaného výkonu byl zaznamenán v sedmi krajích, v našem kraji byl pokles nejvyšší (440,2 MW, tj. 7,8 %). Druhý nejvyšší pokles zaznamenali v Moravskoslezském kraji (o 223,4 MW), vzhledem k nižšímu celkovému instalovanému výkonu v Moravskoslezském kraji v porovnání s naším krajem byl tento pokles však relativně nejvyšší (13,1 %). V polovině krajů instalovaný výkon vzrostl, jeho nárůst byl však velmi mírný a pohyboval se v jednotlivých krajích od 0,1 do 1,1 %).

Nejvyšší podíl na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje měly parní elektrárny s výkonem 4 003,4 MW, tj. podíl 76,7 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (16,2 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 162,5 MW (3,1 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,7 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,3 MW (1,5 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45,4 MW (0,9 %).

V Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 22 997,1 GWh brutto, což je 28,2 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v ČR (81 443,4 GWh). V mezikrajovém porovnání se jednalo o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (16 982,8 GWh), těsně následovaným Krajem Vysočina (15 585,4 GWh). Podíl našeho kraje na celorepublikovém vyrobeném množství se meziročně snížil o 1,2 procentního bodu (p. b.).

V České republice bylo v loňském roce vyrobeno celkem 81 443,4 GWh elektřiny, meziročně došlo k poklesu o 5 547,1 GWh, tj. o 6,4 %. Množství vyrobené elektřiny pokleslo meziročně v devíti krajích, z pohledu absolutní změny nejvíce pak v našem kraji, kde celkové vyrobené množství pokleslo o 2 600,8 GWh (o 10,2 %). Významný pokles výroby byl rovněž zaznamenán v Pardubickém kraji, kde se vyrobilo o 1 493,5 GWh (26,2 %) méně, než v předchozím roce, a ve Středočeském kraji, kde se výroba snížila o 1 183,1 GWh, tj. o 14,3 %.

Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji bylo 18 610,8 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (80,9 %), 3 576,2 GWh v paroplynových elektrárnách (15,6 %) a zbylá 3,5 % byla vyrobena ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (297,0 GWh), plynových a spalovacích (171,7 GWh), větrných (180,9 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (160,5 GWh).

Pokles výroby elektřiny byl vloni v našem kraji zaznamenán ve většině typů elektráren, nejvíce pak v parních elektrárnách, u nichž se meziročně objem vyrobené elektřiny snížil o 2 464,0 GWh (o 11,7 %). K druhému nejvyššímu poklesu došlo v paroplynových elektrárnách, a to o 121,8 GWh (3,3 %). Meziročně se výroba snížila i u elektráren větrných a fotovoltaických (16,2 resp. 6,5 GWh). K mírnému nárůstu výroby elektřiny naopak došlo u elektráren vodních (nárůst o 4,4 GWh, tj. 1,5 %) a u plynových a spalovacích (nárůst o 3,3 GWh, tj. 1,9 %).

Na výrobě elektřiny se v roce 2020 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, z nějž se vyrobilo 77,5 % (17 820,3 GWh) elektřiny v kraji, meziročně jeho podíl na výrobě poklesl o 1,9 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn, jehož podíl meziročně vzrostl o 1,2 p. b. a v loňském roce dosáhl podílu 16,2 %. Obnovitelné zdroje energie jako je voda, vítr, sluneční záření, biomasa a bioplyn byly v kraji využity k výrobě 6,1 % elektřiny, nejvíce pak biomasa, která dosáhla téměř 3 %.

V období 2014–2019 bylo stejně jako v našem kraji i celorepublikově největší množství elektřiny vyrobeno z hnědého uhlí, v loňském roce však na prvenství dosáhlo jaderné palivo, ze kterého se v roce 2020 v rámci celé ČR vyrobilo 36,9 % elektřiny. Hnědé uhlí se umístilo na pomyslné druhé příčce, které se podílelo na výrobě 35,7 % elektřiny. Třetím nejvýznamnějším palivem byl celorepublikově zemní plyn, ze kterého se vyrobilo 8,1 % elektřiny. Obnovitelné zdroje byly v rámci celé ČR využity k výrobě 14,1 % elektřiny.

Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 5 741,4 GWh, v porovnání s předchozím rokem došlo k poklesu o 339,2 GWh, tj. 5,6 %. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,0 %. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském (8 077,5 GWh) a v Moravskoslezském kraji (7 787,9 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 456,4 GWh). Spotřeba elektřiny poklesla ve většině krajů vyjma Kraje Vysočina a Jihočeského kraje, kde zaznamenali mírný nárůst o 88,5 resp. 9,2 GWh. Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny vloni v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu (45,1 % z celkové roční spotřeby kraje), 19,9 % elektřiny se spotřebovalo v obchodě, službách, školství a zdravotnictví a 19,0 % elektřiny odebraly domácnosti.

Spotřeba elektřiny v domácnostech v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2020 v kraji 1 331,0 kWh, v mezikrajovém porovnání se jednalo o pátou nejnižší spotřebu v ČR. Nejvyšší spotřebu měly domácnosti ve Středočeském kraji, kde spotřeba elektřiny na 1 obyvatele dosáhla hodnoty 2 100,3 kWh, nejméně spotřebovaly domácnosti v hl. m. Praze (1 118,1 kWh na 1 obyvatele). Meziročně byl zaznamenán nárůst spotřeby elektřiny v přepočtu na 1 obyvatele ve všech krajích kromě hl. města Prahy, kde spotřeba mírně poklesla o 0,3 %. Nejvíce spotřeba vzrostla v Karlovarském kraji, a to o 5,9 %. Druhý nejvyšší nárůst spotřeby na 1 obyvatele byl zaznamenán v Ústeckém a Plzeňském kraji, kde spotřeba shodně vzrostla o 5,6 %.

Zemní plyn

V roce 2020 bylo v Ústeckém kraji evidováno celkem 222 864 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 829 132 odběratelů). Co do počtu jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. V loňském roce odebíralo zemní plyn 209 595 domácností, což bylo 94,0 % všech odběratelů zemního plynu v kraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,7 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.

V porovnání s rokem 2019 celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji poklesl o 884,0 (-0,4 %). Úbytek byl zapříčiněn téměř výhradně úbytkem počtu domácností odebírajících zemní plyn o 947, tj. 0,4 %). Počet domácností, které odebírají zemní plyn, klesá již osmým rokem.

Celkem bylo v Ústeckém kraji v loňském roce spotřebováno 1 428 490 tis. m³zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (8 551 991 tis. m³) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 16,7 %. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2020 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 1 178 460 tis. m³, kteří tak odebrali 82,5 % zemního plynu v kraji a v mezikrajovém srovnání předstihly ostatní kraje jak v množství odebraného plynu, tak v dosaženém podílu vůči ostatním skupinám odběratelů v daném kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v loňském roce tvořily domácnosti se 140 101 tis. m³odebraného plynu, následovány maloodběrateli s 65 546 tis. m³ a středními odběrateli s 39 676 tis. m³. Odběratelé CNG odebrali celkem 4 707 tis. m³.

Meziročně spotřeba zemního plynu v Ústeckém kraji poklesla o 70 004,9 tis. m³(o 4,7 %), a to v důsledku snížení spotřeby velkoodběratelů (pokles o 76 217,2 tis. m³, tj. 6,1 %). Pokles spotřeby byl rovněž zaznamenán u maloodběratelů, a to o 2 800,2 tis. m³, tj. o 4,1 %). Spotřeba zemního plynu naopak v porovnání s přechozím obdobím v roce 2020 vzrostla u odběratelů CNG (o 144 tis. m³, tj. o 3,2 %), u středních odběratelů (o 36,5 tis. m³, tj. o 0,1 %) a nejvýrazněji u domácností (o 8 832,0 tis. m³, tj. o 6,7 %).

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dosáhla v roce 2020 v Ústeckém kraji hodnoty 668,4 m³. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Karlovarském (637,0 m³) a Moravskoslezském kraji (642,5 m³). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 135,9 m³). Spotřeba zemního plynu v našem kraji meziročně vzrostla o 7,2 % (o 45,0 m³ na 1 odběratele). Stejně jako v Ústeckém kraji vzrostla spotřeba zemního plynu v přepočtu na 1 odběratele ve většině krajů vyjma Jihočeského kraje a hl. města Prahy, kde byl zaznamenán pokles o 3,1 resp. 1,5 %, tj. o 27,9 resp. 10,4 m³. K nejvyššímu nárůstu spotřeby došlo v Karlovarském kraji, kde se množství zemního plynu spotřebovaného v domácnostech meziročně zvýšilo o 8,0 % (47,3 m³ na 1 odběratele).