Vyúčtování dodávek elektřiny nebo plynu, spotřeba a reklamace
Během října několik dodavatelů elektřiny a plynu ukončilo svou činnost a jejich zákazníci přešli k dodavatelům poslední instance. Od původního dodavatele přijde zákazníkům vyúčtování, a jakmile opustí dodavatele poslední instance, zašle jim fakturu i on. Jaká jsou pravidla pro vyúčtování, stanovení spotřeby a případné reklamace?
Původní dodavatel, který přestal dodávat a jeho zákazníci byli převedeni pod režim dodavatele poslední instance, je povinen bez zbytečných průtahů vystavit ke dni ukončení dodávek vyúčtování, neboli fakturu. Lhůta pro vystavení vyúčtování není aktuálně právními předpisy stanovena a řídí se smluvními podmínkami. (Od 1. ledna 2022 bude lhůta standardně činit 15 dnů.)
Reklamovat je možné výši záloh, nepřesnosti v započtení jejich úhrad vůči konečné platbě, účtovanou cenu (zde například porušení fixace tj. účtování jiné než garantované ceny), ale třeba i údaje o množství odebrané energie. Je však potřeba v konkrétním případě uvážit, zda je k reklamaci skutečně důvod.
Původní dodavatel může vystavit konečné vyúčtování až po obdržení údajů o množství odebrané energie od příslušného distributora. Spotřebitelé mohou distributorovi (nebo dodavateli, který má vystavit vyúčtování) zaslat samoodečet elektroměru či plynoměru realizovaný ke dni ukončení dodávky (je nutné samoodečet provést do 5 pracovních dní od nástupu dodavatele poslední instance, popř. nového dodavatele), jinak budou údaje z měření získány fyzickým odečtem z měřícího zařízení přímo distributorem, nebo tzv. odhadem (pro využití odhadů jsou jasně stanovena pravidla). Pokud tedy zákazník obdržel vyúčtování, které obsahuje údaj o konečném stavu elektroměru nebo plynoměru, jenž podle zákazníka neodpovídá stavu na měřicím zařízení k příslušnému dni, nemusí jít o porušení povinností distributora či dodavatele. Za platné mohou být považovány nejen údaje zaznamenané měřicím zařízením, ale i zmíněné údaje předané zákazníkem (tzv. samoodečty) nebo náhradní údaje získané tzv. odhadem. Systém je nastaven tak, že v případě nutnosti stanovení náhradních údajů z měření (kdy oproti skutečnému stavu na měřidle může být spotřeba energií jak nadhodnocena, tak podhodnocena), se hodnoty s reálným stavem srovnají při následném fyzickém odečtu či samoodečtu.
V samotném vyúčtování jsou uvedeny platby záloh provedené zákazníkem a celková cena za poskytnutou dodávku, na základě rozdílu těchto dvou hodnot se provádí vyrovnání přeplatku nebo nedoplatku. V souladu se smlouvou je na základě vyúčtování případný nedoplatek zákazník povinen uhradit ve stanovené lhůtě, a to i ve chvíli, kdy bude podávat reklamaci vyúčtování. Záleží na dobré vůli dodavatele, zda přistoupí na žádost spotřebitele platbu odložit až po vyřízení reklamace.
V případě, že zákazník nesouhlasí s vyúčtováním dodávky elektřiny nebo plynu, má právo reklamovat toto vyúčtování u dodavatele. Ideální je reklamace písemnou formou (z důvodu prokazatelnosti). V reklamaci je třeba uvést své identifikační údaje, informace o smluvním vztahu (např. číslo smlouvy), a poukázat na nesprávné údaje v obdrženém dokladu o vyúčtování (jinými slovy uvést důvod a předmět reklamace). Písemná reklamace je významná i z toho důvodu, že dodavatel má právními předpisy stanovenou lhůtu pro vyřízení reklamace (zpravidla 15 dní) za nedodržení lhůty náleží spotřebiteli náhrada.
V případě oprávněnosti reklamace budou reklamované skutečnosti, jakožto právě i případné související nepřesnosti ve výši již zaplaceného přeplatku nebo nedoplatku, vyřešeny prostřednictvím tzv. opravného vyúčtování.
Energetický regulační úřad i nadále doporučuje zákazníkům, aby opustili režim dodavatele poslední instance a uzavřeli standardní dodávkové smlouvy s jakýmkoliv spolehlivým dodavatelem. V souvislosti s přechodem do standardního dodávkového vztahu (ať již půjde o změnu dodavatele nebo nikoliv) bude odběratelům vystaveno vyúčtování též od dodavatele poslední instance. Pro toto vyúčtování platí vše, co bylo výše uvedeno.
Níže naleznete odkaz na starší zprávu k tématu, včetně užitečného přehledu nejasností ve vyúčtování.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Energie
- Čína a nástup elektromobilů: Co znamená pro ropný průmysl?
- V roce 1989 činil měsíční nájem průměrného bytu v Praze 358 korun. Dnes vyjde dráž jediný metr čtvereční, neboť průměrný nájem nyní v metropoli vychází na 367 korun právě za metr čtvereční
- Vápník v bojleru může zvýšit energetickou náročnost až o 10 %. Jak snížit náklady na ohřev vody?
- ČEZ spustil první ultrarychlou veřejnou dobíjecí stanici s integrovanou akumulací v ČR
- Stačí průměrná mzda na průměrné bydlení?
- Interview Plus: Hrnčíř: Energie nám uměle zdražuje Evropská unie (audio)