Krejčířova vila se dnes prodala za pětinu původní odhadní ceny, v podstatě za cenu pozemku. Končí nejsledovanější série aukcí realitního majetku v novodobé historii ČR

Černošická vila uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře se dnes vydražila za 21,4 milionu korun, tedy nominálně za zhruba dvacetinu nákladů její výstavby, které jsou odhadovány na více než 400 milionů korun.

Při rozloze pozemku přesahující 2000 metrů čtverečních tak byla vydražena v podstatě za cenu tohoto poměrně lukrativního černošického pozemku, od níž jsou odečteny náklady na základní sanaci morálně i technicky značně nevyhovujících umístěných objektů i celého příslušného areálu.

Po pěti letech a osmi kolech dražeb tak končí nejsledovanější série aukcí nemovitostního objektu v novodobé historii ČR. První aukce proběhla už v roce 2016, kdy se objekt nepodařilo vydražit za necelých 65 milionů korun, tedy za zhruba dvě třetiny tehdejší odhadní ceny, čítající takřka sto milionů korun.  

V roce 2019 vilu zachvátil požár, jenž snížil odhadní cenu na 42 milionů korun. Už před požárem se vilu ale nepodařilo prodat ani za 27 milionů.

Druhá Krejčířova černošická vila byla roku 2017 prodána za 15,8 milionu korun. Odhadní cena přitom činila takřka 26 milionů korun. Objekt ze 30. let se tedy prodal jen za zhruba šedesát procent odhadní ceny. Za nižší prodejní cenu mohlo umístění druhé Krejčířovy vily v záplavové oblasti, nutnost rekonstrukcí a oprav, ale také skutečnost, že patřila odsouzenému, nebezpečnému a mediálně nechvalně proslulému zločinci. To na objektu zanechalo určité „stigma“, jež snižuje jeho cenu. Přitom nešlo o nemovitost, kterou by si nechal Krejčíř postavit jako větší z jeho někdejších černošických vil, tu loni vyhořelou. 

Šedesát procent nové odhadní ceny Krejčířovy vyhořelé černošické vily, té dnes vydražené, odpovídá částce 25,2 milionu korun. Nese si však sebou daleko výraznější nepříznivé „krejčířovské stigma“ než zmíněná prodaná druhá Krejčířova černošická vila, ta ze 30 let.  

Je s ním totiž v obecném povědomí mnohem těsněji spjata. Fotografie této Krejčířovy vily se nesčetněkrát objevily v médiích, vždy v negativních souvislostech. Navíc budova postupně zastarala nejen co se vybavení týče, ale právě i morálně. Šrámy na ní zanechal také rozsáhlý vandalismus. Málokdo chce dát dvě desítky milionů za bydlení v obydlí tak nechvalně proslulé osoby, jakou Krejčíř je. 

To všechno jsou důvody, proč se vila prodala ani na za 60 procent odhadní cen jako druhá z Krejčířových černošických vil, ale ještě levněji.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank