Podle Spolkového statistického úřadu Destatis krylo například Švédsko v roce 2019 už 56,4 % celkové hrubé spotřeby z obnovitelných zdrojů. Tím se řadilo do čela celé EU. V Německu sledovali posun podílu ekologicky čistší energie ve sledovaném období 2009-2019 z 10,9 na 17,4 %. Německu tak náležela pozice 16 mezi 27 členskými zeměmi EU. Vedle Švédska se v tomto ohledu rovněž „činí“ Finsko (43,1 % obnovitelné energie), Lotyšsko (41 %) a Dánsko (37,2 %). V ostatních státech byly podíly spíše menší. Obnovitelná energie hrála nepatrnou roli například v Lucembursku (7,0 %), na Maltě (8,5 %) a v Nizozemsku (8,8 %). Z větších zemí měla Itálie v roce 2019 podíl 18,2 % a Francie 17,2 %.
Česká republika využívala v roce 2019 v rámci celkové spotřeby obnovitelné zdroje energie z 16,2 % a zaostávala tak za evropským průměrem 19, 7 %. Od roku 2007 přesto dokázala podíl obnovitelné energie více než zdvojnásobit. Slovensko vykazovalo v roce 2019 o něco málo lepší podíl 16,9 %, když příspěvek obnovitelných zdrojů se meziročně 2019/2018 zvýšil dokonce o 5procentních bodů. Okolní země jsou na tom hůře: Polsko s podílem 12,2 % a Maďarsko s podílem 12,6 %. Rakušané měli v roce 2019 podíl ekologicky příznivé obnovitelné energie 33,6 % a řadili se k těm úspěšnějším. Hrubá spotřeba energie zahrnuje přitom spotřebu konečných konzumentů (průmysl, doprava, domácnosti atd.) plus vlast
Cíl EU: 40% podíl do roku 2030
Díky spotřebě obnovitelné energie lze ušetřit klasické fosilní pohonné látky a paliva, čímž se snižují emise skleníkových plynů do ovzduší. Evropská komise by chtěla podíl obnovitelných energií na hrubé spotřebě energie zvýšit do roku 2030 v rámci členských zemí na 40 %. Tato cílová meta je součástí evropského Green Deal, jenž si klade za cíl klimatickou neutralitu do roku 2050. Aby bylo možné směrem k tomuto cíli postupovat úspěšně, je zapotřebí nejprve omezit roční objemy emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % v porovnání se stavem roku 1990. Zatím víme jedno: do roku 2019 se podařilo za 20 let ubrat emisí o 24 %.
