Stavebnictví: Nejistá sezóna. V roce 2020 byla stavební produkce silně ovlivněna epidemií koronaviru a zaznamenala pokles o 6,2 %.

ČSÚ, 16.12.2021

V roce 2020 byla stavební produkce silně ovlivněna epidemií koronaviru a zaznamenala pokles o 6,2 %. Stabilní růst se zatím nedaří nastartovat ani letos.

V posledních letech se stavebnictví dařilo. Index stavební produkce, který vychází ze stálých cen, rostl tři roky za sebou, zpočátku spíše v pozemním, potom v inženýrském stavitelství. Loni byl bohužel z dobře známých důvodů pozitivní vývoj přibrzděn. Celková stavební produkce v roce 2020 meziročně klesla o 6,2% především v důsledku vývoje v pozemním stavitelství.

Podobně jako v případě průmyslu, i stavebnictví bylo silně ovlivněno epidemií koronaviru, ale na rozdíl od průmyslu nezažilo tak strmý pád v krátkém období. Poklesy nabíhaly pomaleji a trvaly déle. V prvních měsících roku 2020 vykazovalo stavebnictví ještě relativně dobré výsledky a celkový pokles stavební produkce tlumilo rostoucí inženýrské stavitelství. Problémy se začaly projevovat až v polovině roku. Průmysl v té době už nastoupil cestu oživování, ve stavebnictví ale nebyl do konce roku 2020 růst již zaznamenán.

Potenciál k růstu existuje

Stavební společnosti provedly v roce 2020 stavební práce v hodnotě 536 mld. Kč, což v meziročním porovnání představuje pokles o 1,1%. Tento pokles je mírnější než v případě indexu stavební produkce zejména z důvodu jiné cenové hladiny.

Bohužel ani v roce 2021 se ve stavebnictví nedaří nastartovat stabilní růst a za prvních sedm měsíců byla produkce zhruba na stejné úrovni jako před rokem. V prvním čtvrtletí roku 2021 byla srovnávací základna (stejné období minulého roku) stále relativně vysoko a k přetrvávajícím problémům s pracovní sílou se přidal rychlý růst cen. V květnu a červnu se zdálo, že se situace obrací k lepšímu, ale červenec dobré výsledky, zejména v pozemním stavitelství, nepřinesl. Přesto lze říci, že předpoklady k příznivému vývoji ve stavebnictví zatím jsou. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení dlouhodobě rostla a loňský pokles o 5,9 % lze vzhledem k okolnostem hodnotit kladně. Také letos jsme zatím do konce července zaznamenali vysoký nárůst orientační hodnoty stavebních povolení, a to bez ohledu na miliardové stavby. Objem uzavřených stavebních zakázek roste již pátým rokem v řadě a letos je zhruba o čtvrtinu vyšší než ve stejném období minulého roku.

Dlouhodobý vývoj průmyslové a stavební produkce (meziroční indexy)

Zdroj: ČSÚ

Nejvíc přitahuje Praha

Podrobnější údaje o územní a věcné struktuře stavebních prací jsou dostupné za větší podniky s 20 a více zaměstnanci. Podle nich se z hlediska objemu stavebních prací nejvíce prostavělo v Praze, kde se jednalo ve značné míře o výstavbu bytových a nebytových nevýrobních budov. S větším odstupem pak následují kraje Jihomoravský a Středočeský, v nichž probíhala intenzivní výstavba dopravní infrastruktury. Na opačném konci řady se nacházejí kraje Karlovarský a Liberecký, které jsou ovšem malé i svou rozlohou.

Všechny firmy stavějí nejvíce v kraji svého sídla, ovšem často také své stavební aktivity směřují do sousedních regionů. To je vidět zejména na firmách se sídlem v Olomouckém kraji, které značnou část svých stavebních prací provedly na území kraje Moravskoslezského. V Jihomoravském kraji pak pracuje řada společností se sídlem na Vysočině. Naopak společnosti z Karlovarského kraje na východ republiky za prací téměř vůbec necestují a se 73 % zakázek provedených v roce 2020 na území vlastního kraje se řadí k největším stavebním „patriotům“. Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze, proto sem za prací přicházejí také stavební společnosti ze všech částí České republiky. Některé zde odpracují značnou část svých zakázek, což platí zejména o firmách se sídlem ve Středočeském nebo Libereckém kraji. Výše popsané jevy se samozřejmě s prováděním jednotlivých akcí mohou měnit, ale základní principy a vazby v průběhu let zůstávají stejné.