Významný korejský úspěch ve vývoji fúzního reaktoru Kstar

mzv.cz, 19.1.2022

Významný korejský úspěch ve vývoji fúzního reaktoru Kstar

19.01.2022 / 02:19 | Aktualizováno: 19.01.2022 / 02:26

Korejští vědci zaznamenali významný úspěch, když se jim ve fúzním reaktoru Kstar podařilo udržet plazmu na teplotě přes 100 milionů stupňů Celsia po dobu celých 30 sekund. Žádný jiný fúzní reaktor dosud neudržel plazmu tak dlouho. Dosavadní rekord údajně byl necelých 15 sekund.

Reaktor Kstar (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) zprovozněný už v roce 2007 je prvním fúzním reaktorem, který byl postaven s použitím intermetalické sloučeniny vyrobené z niobu a cínu (NB3Sn) a supervodiče, což dává korejským vývojářům konkurenční výhodu nad ostatními zeměmi. Cílem projektu je letos dosáhnout provozní doby 50 sekund a do roku 2026 až 300 sekund, což by podle výzkumníků mělo být milníkem pro dosažení 24- hodinového provozu potřebného pro výrobu energie. Jen za minulý rok bylo projektu přiznáno státní financování ve výši 36,3 mil. USD. Podobná částka je přislíbena i pro letošek (35,6 mil. USD). Na stavbu reaktoru bylo použito celkem již 350,7 mil. USD.

Zároveň se Korejci spolu s dalšími více než 30 zeměmi podílí na mezinárodním projektu termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER), který se staví v Saint-Paul-les-Durance ve Francii. Za předpokladu úspěchu projektu si účastníci odvezou nové technologické poznatky zpět do svých domovských zemí, aby je mohli použít ve svém vlastním vývoji fúze.

Do obou projektů jsou také zapojeni významní hráči energeticko-průmyslového sektoru jako např. Hyundai Heavy Industries, SFA Engineering, Hyundai Mobis a SeAH Changwon Integrated Special Steel.

Fúze je považována za ideální zdroj energie. S pouhou „vanou“ plnou mořské vody a lithiovou baterií dostatečně velkou na provoz notebooku by funkční reaktor byl schopen vyrobit stejné množství energie jako spálením 40 tun uhlí. Proces vytváří zanedbatelné znečištění a mnohem méně radioaktivního odpadu než štěpení a je přitom také mnohem méně nebezpečný než v případě procesů jaderných reaktorů. V době zvýšeného zájmu o řešení klimatické krize se program fúze dostává do popředí jako jedno z řešení problému.

Pro české subjekty, jakým je např. Ústav fyziky plazmatu AV ČR, jež po 12 letech ukončuje provoz úspěšného českého tokamaku COMPAS, se zde mohou vyskytnout zajímavé příležitosti především vědecké spolupráce s Korejskými partnery.

Pavel Kalina, Ekonomický diplomat, Zastupitelský úřad ČR v Soulu