Jak si pojistit byt nebo dům (díl 1.)

Jaká pojistná nebezpečí jsou základem pojištění majetku? Krytí požárů? Nebo vichřice? Pojďme se v novém seriálu společně podívat, jak k tomu český trh přistupuje.

Ostrá flexa

Každý, kdo se nějakou dobu věnuje pojištění majetku, se už jistě setkal se zkratkou flexa. Je to akronym pocházející z angličtiny a shrnující ten nejzákladnější základ, který se dá v pojištění majetku najít. Fire, lightning, explosion, aircraft impact. Tedy česky požár, úder blesku, výbuch a pád letadla. Kde a kdy se tato čtveřice dala dohromady, se nám dohledat nepodařilo. Jisté ale je, že bez ní si svůj domov alespoň v posledních deseti letech pojistit až na drobné výjimky ani nemůžete.

Jedná se o rizika, která hrozí ve větší či menší míře každému a pojišťovny u nich příliš kreativity neprojevují. Samozřejmostí je u požáru ochrana majetku před působením hasební látky. Ne už tak ale před kouřem, zvlášť, pokud hoří jinde než u vás. Ještě pár let zpátky se pojišťovny s plněním cukaly, pokud hořelo třeba u souseda a váš dům to „jenom“ očoudilo. Váš majetek přeci oheň nezasáhl. Poslední generace produktů už ale pojišťují i kouř bez ohně a ani Pillow není výjimkou.

K výbuchu většina společností přidává implozi – tedy česky nejspíše „vbuch“. Jde o prudké vyrovnání podtlaku, teoreticky například u starých vakuových obrazovek. Prakticky jsem se se škodou z této příčiny setkal jen jednou, když na ni likvidátor zaregistroval poškození podtlakem na bojleru po odtečení vody. U pádu letadel je zase obvyklou součástí i pád nákladu nebo jen části letadla. Pillow myslí též na náraz jiných létajících zařízení (včetně dronu) i pád vesmírných těles. Takže pokud by Vám na střechu přistála družice, v Pillow jste jištění.

Problematičtějším nebezpečím je úder blesku. Pojišťovny totiž rozlišují přímý, kdy udeří přímo do pojištěného majetku a zanechá stopy, a nepřímý, kdy přiběhne „po drátě“. Klienti už to tak bohužel nevnímají, blesk jako blesk. Takže pozor, přímý je součástí základu, nepřímý je třeba většinou dopojistit (někdy pod jménem přepětí).

Všechna rizika bývají pojištěná na plnou pojistnou částku, takže s problémy s nedostatečnou výší plnění se klient setká jen při podpojištění, kterému se budeme věnovat v některém z dalších dílů Abecedy pojištění majetku.

Nárazy a pády

Do této skupinky se řadí náraz vozidla, pád předmětu a rázová vlna.

Rázová vlna je z těchto nebezpečí asi nejúsměvnější. Některé pojišťovny ji též nazývají aerodynamický třesk. V praxi jde o to, že vám kolem oken proletí nadzvukové letadlo, které při překonání rychlosti zvuku vytvoří tento efekt, který se projevuje jako silná rána podobná výstřelu a může být spojená s poškozením majetku. Ještě štěstí, že naši piloti z Čáslavy jsou ohleduplní…

Co se týče nárazu vozidla, zde už se bavíme o konkrétnější a častější hrozbě. Zvlášť když máte dům u hlavního tahu. Pozor ale na nárazy vozidel, které patří vám nebo vašim blízkým – tyto škody se většinou nehradí.

Další potíží je, když vám na dům něco spadne. Nejčastěji to bývá strom, ale principiálně pojišťovny nedělají rozdíly, ať už je to jakákoli věc. Historicky však často najdete v podmínkách toto riziko nazvané „pád stromů, stožárů a jiných předmětů“. Logickou výjimkou, která není pojištěná, je pád pojištěných předmětů na sebe navzájem – třeba pád hrnku na prosklený stůl. A zajímavým případem je i pád parašutisty. Není to věc, tak ho pojišťovny většinou neřeší. V Pillow ale zaplatí i tyto škody.

I nárazy a pády jsou v drtivé většině případů pojištěné na plnou pojistnou částku.

Příroda (ne)škodí

Další velkou skupinou, kterou většina pojistek obsahuje, jsou různá pojistná nebezpečí pocházející z přírody – vichřice, krupobití, zemětřesení, tíha sněhu či sesuv hornin, zemin nebo lavin. Patřily by sem též záplavy a povodně, ale jak si povíme někdy příště, z určitých důvodů s nimi pojišťovny pracují samostatně.

Vichřice může být problematická z pohledu její síly. Pro někoho je vichřicí už drobný větřík, pro jiného orkán kácející domy. Zajímavé je, že pojišťovny se téměř shodly na definici, že za vichřici považují vítr o rychlosti min. 75 km za hodinu, což je v souladu s revidovanou Beaufortovou stupnicí. Takže hurá měřit? Nebojte, dat je dostatek, takže vlastní zařízení na měření rychlosti větru mít doma nemusíte.

I zemětřesení je na trhu (až na jednu výjimku) standardizované a platí se od 6. st. makroseizmické stupnice EMS 98 nebo starší MSK-64. To znamená dle wikipedie, že „Mnozí lidé jsou vystrašeni a vybíhají ven. Některé předměty padají. Mnohé budovy utrpí malé nestrukturální škody jako např. vlásečnicové trhliny nebo odpadnuté malé kousky omítky.“. Možná vám přijde, že v českých zemích nemá toto krytí význam, ale i zde jsou oblasti, kde se hodí. Například v roce 2014 zemětřesení, které zasáhlo Chebsko a Sokolovsko, způsobilo klientům pojišťoven stovky škod za celkem více než deset milionů korun. Nejčastěji šlo prý o praskliny na zdech a popadané omítky. Pokud ale přesto trváte na tom, že za takovou ochranu pojišťovně platit nebudete, lze na trhu najít jednu, která standardně umožňuje toto pojištění ze svých balíčků vyloučit.

U sněhu už stojí za to projít si přesnou definici. Někdo kryje jen tíhu, jiný, včetně Pillow pojišťovny i boční tlak. To se hodí, pokud vám při prohrnování tlak sněhu zboří plot.

Sesuvy hornin, zemin a lavin se naštěstí nestávají často. Když už k nim ale dojde, může být účinek devastující. U tohoto nebezpečí je dobré si uvědomit dvě věci. Zaprvé, co je to vlastně sesuv. Pojišťovny vždy kryjí situaci, kdy dojde k narušení rovnováhy svahu a něco se utrhne. Ale pokud se půda „jen“ sesedá nebo sesychá, pojištěné to není. Proto jsou při výstavbě nutné správné základy. Druhým případem je sesuv způsobený lidskou činností. Třeba pokud vám za vsí staví nový obchvat. I v tomto případě můžete u některých pojistek narazit, ale třeba Pillow s touto situací pomoci umí.

Ani u těchto rizik nebývá problém s maximální výší plnění, protože se také v drtivé většině pojišťují až do výše pojistné částky.

A co dalšího?

Většina pojišťoven včetně Pillow do svého základu dává i vodovodní škody, o kterých bude příští díl našeho seriálu. Já bych se ale chtěl na tomto místě věnovat dvěma nebezpečím, která má v základu Pillow, ale většina trhu se k nim staví jako k prémiovému zboží.

Prvním z nich je pojištění atmosférických srážek. Česky řečeno, když vám někam zateče po dešti nebo tání náhodně voda. Slovo náhodně je tu důležité, neboť pokud vám střechou zatéká pravidelně, nezaplatí vám nikdo. Toto krytí je velmi praktické, zvlášť, pokud bydlíte v domě. A nejedná se jen o nutnost znovu vymalovat. Pokud zateče do zateplení, škody mohou být velmi vysoké. Pojišťovny si to dobře uvědomují. Proto nejen, že toto pojištění nenabízí každému, ale také u něho často mívají nějaký limit. Pillow nabízí velkorysou částku 100 tis. Kč na rok, ale můžete koupit i smlouvy, kde dostanete nejvýše 10 či 20 tisíc Kč ročně, za což zničené zateplení pravděpodobně neopravíte. Další výhodou u Pillow je, že na rozdíl od mnoha jiných pojišťoven zde plní i škody u oken zavřených jen na mikroventilaci.

Druhým nebezpečím, které mají klienti Pillow pojištěné vždy, je poškození zateplení. A to nejen na fasádě, ale i uvnitř. Nezáleží zde ani na zvířeti, které škodu způsobí – bere se vše od mravence, přes datla po bobry. A třešničkou na dortu je, že zde Pillow plní až do výše pojistné částky, čili máte jistotu, že s jejím pojištěním zateplení opravíte. Je to velký rozdíl proti jiným pojišťovnám, které toto pojištění často nabízí jen pro fasádu, vybraná zvířátka, a ještě s limitem třeba 10 tis. Kč na rok.

Co nás čeká příště? Podíváme se, jak se na trhu pojišťují rizika spojená s „malou“ vodou.