Během pandemie poklesla v Praze poptávka po spolubydlení o 46%, trh se vrací do normálu jen zvolna
Pandemie COVID-19 změnila trend takzvaného spolubydlení. To je dominantní především ve velkých městech jako je Praha a Brno a typické zejména pro studenty vysokých škol. Výchylky na trhu v uplynulých letech korespondují s vývojem pandemie a uzavíráním vysokých škol, zejména na konci roku 2020. Přestože se trh pomalu oživuje, poptávka před zahájením školního roku 2021/2022 byla zhruba jenom na 50 % poptávky z konce léta 2019. Vyplývá to z dat společnosti UlovDomov.cz, která se prostřednictvím služby Ideální nájemce stará soukromým majitelům o více než 1 600 nemovitostí v hodnotě přesahující 8 miliard korun. Inzertní portál UlovDomov.cz sleduje vývoj segmentu spolubydlení již 7 let.
Odborníci ze společnosti UlovDomov.cz za poslední tři roky zaznamenali dvakrát více nabídek spolubydlení v Praze než v Brně, obě města dohromady však tvoří přes tři čtvrtiny českého trhu v segmentu spolubydlení. První významnější nárůst zájmu o tento typ pronájmu od nástupu koronakrize evidují data UlovDomov.cz až loni na podzim, což se typicky váže na návrat studentů do velkých měst a prezenční výuku na českých univerzitách. „Když porovnáme období před a po nástupu korony, tak jen v Praze poklesla poptávka po spolubydlení o 46 procent. Je možné, že s nástupem pandemie si část lidí nastavila přísná pravidla pro kontakt s okolím, takže od tohoto způsobu bydlení postupně ustupovala. Navíc studium dlouho probíhalo jen na dálku, takže i potřeba bydlet v místě univerzity ustoupila do pozadí,“ vysvětluje Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz. „V uplynulých dvou letech jsme zároveň byli svědky mírného zlevnění pronájmů, takže je pravděpodobné, že se zvedlo i procento studentů, kteří si finančně mohli dovolit bydlet sami,“ dodává Hrbatý.
Od nástupu pandemie platí, že 86 % sledované poptávky spolubydlení se stále váže na Prahu a Brno. V případě nabídky jde o 74 %, v poslední době tedy Praha a Brno poptává více spolubydlení než je na trhu nabízeno. „Můžeme se domnívat, že spolubydlení nevyhledávají jen studenti, ale i další skupiny lidí. Například ti, kteří do města dojíždí za prací, chtějí na bydlení ušetřit a nevadí jim společnost v bytě, případně ji vyloženě preferují,“ uvažuje Michal Hrbatý.
Pro řadu studentů je spolubydlení alternativou ke kolejím. „V probíhajícím školním roce byl o koleje z logických důvodů opět mnohem vyšší zájem než o rok dříve. Souvisí to s tím, že jsme dlouho dopředu avizovali prezenční výuku, kterou se nám zatím podařilo udržet po celý školní rok,“ uvedl tiskový mluvčí Mendelovy univerzity v Brně, Filip Vrána.
Zájem o spolubydlení podle expertů sice znovu zvolna ožívá, na hodnotách před pandemií ale ještě zdaleka není. „Je potřeba vzít v potaz, že dynamiku nájemního trhu ovlivňuje i určitý smluvní cyklus. Většina nájmů tak má podmínky prakticky fixované na rok, někdy i déle,“ říká Michal Hrbatý z UlovDomov.cz. Pokud si tedy například část studentů sjednala pronájem bez spolubydlících za dobrou cenu začátkem či během roku 2021, pravděpodobně v tomto režimu budou pokračovat minimálně po dobu trvání smlouvy.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- Českomoravská Nemovitostní dokončila svou největší akvizici nemovitostního portfolia v hodnotě několika miliard korun
- V roce 1989 činil měsíční nájem průměrného bytu v Praze 358 korun. Dnes vyjde dráž jediný metr čtvereční, neboť průměrný nájem nyní v metropoli vychází na 367 korun právě za metr čtvereční
- Jaký byl vývoj trhu hypoték, realit a pojištění v roce 2024? Objem nových hypoték překoná výsledky za poslední dva roky
- Rok stabilizace a růstu: Co přinese českému realitnímu trhu rok 2025?
- Fiala: Pracujeme na úpravě Green Dealu. Navrhujeme odložit zavedení systému emisních povolenek pro budovy a auta
- Premiér Fiala: Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 %