Výroba elektřiny v Pardubickém kraji vzrostla v roce 2021 meziročně o více než jednu třetinu - Výroba a spotřeba elektřiny v kraji v roce 2021

3. 3. 2022

Výroba elektřiny v kraji vzrostla v roce 2021 meziročně o více než jednu třetinu v souvislosti se zvýšením výroby v parních elektrárnách. Spotřeba elektřiny (netto) v kraji se meziročně zvýšila o 5,7 %, a to především vlivem růstu spotřeby v domácnostech, kde vzrostla o 8,5 %.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) jsou k dispozici se čtvrtletní periodicitou. Část regionálních dat je zveřejňována za jednotlivé měsíce v daném čtvrtletí. Data pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Roční údaje za roky 2016 až 2020 jsou převzaty z časových řad, předběžné údaje za rok 2021 ze čtvrtletních Zpráv o provozu ES ČR publikovaných ERÚ.

Instalovaný výkon elektráren v kraji v posledních pěti letech stagnoval

Z celkového instalovaného výkonu v České republice 20 852 MW (k 31. 12. 2021) připadalo 45,7 % na parní elektrárny, 20,6 % na jaderné elektrárny, 10,9 % na vodní elektrárny (včetně přečerpávacích), 9,9 % na elektrárny využívající solární energii, 6,5 % na paroplynové elektrárny, 4,7 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,6 % na větrné elektrárny. Oproti roku 2020 se snížil instalovaný výkon elektráren v ČR o 498 MW, tj. o 2,3 %, přitom výkon parních elektráren poklesl o 531,2 MW, zatímco výkon plynových a spalovacích elektráren vzrostl o 19,8 MW. Na meziročním poklesu instalovaného výkonu parních elektráren se podílelo odstavení elektrárny Mělník, naproti tomu byly do provozu uvedeny nové plynové a spalovací elektrárny především ve Středočeském kraji.

Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR zapojených do elektrizační soustavy podílí ze 7,1 %. Nadprůměrné zastoupení měly koncem roku 2021 v kraji oproti republikové úrovni parní elektrárny (13,4 % z instalovaného výkonu parních elektráren v ČR). V Pardubickém kraji jsou 2 velké parní elektrárny (Chvaletice a Opatovice nad Labem), obě spalují hnědé uhlí. Jejich instalovaný výkon se v roce 2021 neměnil; podíl na instalovaném výkonu elektráren v kraji dosahuje 86,4 %. Vzhledem k tomu, že v kraji není jaderná elektrárna, jsou od roku 2010 druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji fotovoltaické elektrárny. Instalovaný výkon plynových a spalovacích elektráren v kraji se v průběhu roku 2021 zvýšil o 3,7 %.

Instalovaný výkon elektrizační soustavy (ES) v Pardubickém kraji v letech 2016 až 2021

Výroba elektřiny v kraji se v roce 2021 vrátila na úroveň roku 2019

Výroba elektrické energie dosáhla v České republice v roce 2021 předběžně 84,9 TWh (brutto), z toho připadalo 45,5 % na parní elektrárny, 36,2 % na jaderné elektrárny, 10,8 % na paroplynové, plynové a spalovací elektrárny a 4,3 % na vodní elektrárny vč. přečerpávacích. Fotovoltaické elektrárny se na objemu vyrobené elektřiny podílely 2,5 % a větrné elektrárny 0,7 %. V porovnání s rokem 2020 se celkový objem vyrobené elektřiny zvýšil o 4,2 %. Více elektřiny vyrobily především parní elektrárny (růst o 9,8 %, tj. o 3,4 TWh) a jaderné elektrárny (zvýšení o 2,3 %, tj. o 0,7 TWh). Pokles výroby byl zaznamenán v paroplynových, větrných a fotovoltaických elektrárnách.

V Pardubickém kraji bylo vyrobeno v roce 2021 celkem 5 699,2 GWh elektrické energie (předběžný údaj je součtem měsíčních dat; brutto), to je o 35,4 % více než v roce 2020. Výroba elektřiny v kraji se tak vrátila na roveň roku 2019. Meziročně se zvýšil podíl Pardubického kraje na výrobě elektřiny v České republice o 1,5 procentního bodu na 6,7 %. Výroba elektřiny zde meziročně vzrostla o 1,5 TWh, přitom srovnatelně velké zvýšení se týká výroby elektřiny v parních elektrárnách. Podíl kraje na celostátním objemu vyrobené elektřiny v parních elektrárnách byl i v roce 2021 nadprůměrný, přitom meziročně vzrostl o 2,9 procentního bodu na 13,4 %. Nadprůměrný podíl má kraj i na elektřině vyrobené v plynových a spalovacích elektrárnách (8,6 %), přitom zde bylo vyrobeno o 0,9 % elektřiny více než před rokem.

Výroba elektřiny z vodních elektráren v roce 2021 v kraji podle předběžných údajů meziročně poklesla o 13,0 %, přesto byla druhá nejvyšší za posledních 8 let. O 0,4 % poklesla produkce větrných elektráren a solární elektrárny v kraji vyprodukovaly meziročně o 5,5 % elektřiny méně.

Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech 2016 až 2021

Během roku se výrazně mění objemy vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren. V jarních a letních měsících svou výrobu obvykle omezují parní elektrárny, v roce 2021 byla jejich produkce v Pardubickém kraji nejnižší v červnu. Elektrárny produkující dotovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů pracují podle klimatických podmínek; maximální výkon podávají solární elektrárny v březnu až srpnu, v roce 2021 produkovaly v září a v říjnu solární elektrárny v kraji srovnatelné množství energie jako na jaře. Větrné elektrárny jsou obvykle nejvýkonnější na podzim a v zimě, v roce 2021 však v kraji vyrobily nejvíce elektřiny v květnu.

Poznámka: Roční úhrn elektřiny v každém typu elektrárny je roven 100 %.

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách značně meziročně kolísá vzhledem k rozdílným srážkovým poměrům v jednotlivých letech. Také produkce elektřiny v jednotlivých měsících není pravidelná, přitom největší bývá v jarních měsících. V roce 2021 vyrobily nejvíce elektřiny vodní elektrárny v kraji již v únoru. Naproti tomu vývoj výroby v solárních a větrných elektrárnách je během roku lépe předvídatelný, avšak současně je výroba hůře regulovatelná a kolísá i v průběhu dne (vliv oblačnosti, nárazového větru).

Spotřeba elektřiny v domácnostech v kraji meziročně vzrostla o 8,5 %

Spotřeba elektrické energie (brutto) v České republice vzrostla v roce 2021 meziročně o 3,2 %, přitom výroba elektřiny v ČR (brutto) se ve stejném období zvýšila o 4,2 %. Tuzemská  netto spotřeba¹⁾ elektřiny vzrostla o 2,2 TWh, tj. o 3,9 %, přitom se její čistá výroba (bez spotřeby elektřiny nutné k její výrobě) zvýšila v loňském roce o 3,2 TWh (o 4,2 %). Pokles ztrát v přenosové a distribuční soustavě o 466,2 GWh (o 11,3 %) přispěl k tomu, že ztráty v sítích meziročně poklesly z 5,06 % brutto výroby elektřiny na 4,30 % v roce 2021.

Vývoz elektřiny do zahraničí vzrostl o 2,7 TWh, přitom dovoz se zvýšil o 1,8 TWh; tím se saldo se zahraničím meziročně zvýšilo o 922 GWh. V roce 2021 tak převažoval vývoz elektřiny nad dovozem o 11,1 TWh. Podíl vyvezené elektřiny (saldo) z vyrobené elektřiny celkem (brutto) činil v uplynulém roce 13,0 % (15,1 % v roce 2019, 12,5 % v roce 2020).

Regionální data jsou do roku 2013 k dispozici pouze za brutto spotřebu, za roky 2014 až 2021 za netto spotřebu (přitom předběžný údaj za rok 2021 je součtem dat za jednotlivá čtvrtletí roku 2021). Údaje o odvětvové spotřebě není z tohoto důvodu možné porovnávat na regionální úrovni v delší časové řadě. Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje srovnatelnost dat v jednotlivých odvětvích, je i to, že dochází k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví.

V Pardubickém kraji se v roce 2021 spotřebovalo 2 569 GWh elektřiny (předběžný údaj, netto), přitom meziročně vzrostla v roce 2021 čistá spotřeba elektřiny v kraji o 5,7 %. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR činil v uplynulém roce 4,3 %.

Tradičně nejvyšší podíl spotřeby elektřiny byl v roce 2021 v kraji, obdobně jako v celé ČR, v zimních, popř. podzimních měsících (leden, prosinec, březen); nejnižší byla v létě (červen, červenec, srpen).

V porovnání s rokem 2020 byl v kraji zaznamenán přírůstek spotřeby elektřiny ve všech měsících s výjimkou října, nejvyšší růst nastal v měsíci dubnu (o 22,0 %) a v květnu (o 15,7 %), tedy v měsících, kdy došlo v roce 2020 k nejvýraznějšímu utlumení ekonomiky v souvislosti s pandemií COVID-19.

Největším odběratelem elektřiny v kraji je průmysl, následují domácnosti a odvětví služeb (vč. školství a zdravotnictví).

Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2016 až 2021

Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností nejsou vyvolány rozdíly v zařazování odběratelů, ale souvisejí mimo jiné s klimatickými vlivy a s ekonomickým tlakem na úspory energie (zateplování domů, výměna klasických žárovek za energeticky úsporné, výměna domácích spotřebičů za přístroje s vyšší energetickou třídou apod.). Na druhou stranu nelze pominout růst vybavenosti domácností přístroji, které spotřebovávají elektřinu (osobní počítače, sušičky prádla, klimatizační jednotky apod.). V letech 2020 a 2021 se navíc projevila vládní opatření, která po část roku vedla k rozšíření práce z domova, uzavřela školy, restaurace, provozovny služeb a menší specializované prodejny, čímž se zvýšila spotřeba elektřiny v domácnostech na vytápění, provoz elektroniky, vaření i svícení.

Meziročně vzrostla celostátně spotřeba elektřiny v domácnostech o 8,1 %, v Pardubickém kraji se zvýšila o 8,5 %. Zatímco v 1. čtvrtletí 2021 vzrostla v kraji spotřeba domácností o 14,9 %, ve 2. čtvrtletí byl zaznamenán meziroční růst spotřeby o 10,4 %, ve 3. čtvrtletí se spotřeba zvýšila o 4,3 % a ve 4. čtvrtletí pouze o 3,3 %. V přepočtu na 1 obyvatele kraje byla v roce 2021 spotřeba domácností na úrovni 97,5 % republikového průměru.

Podrobnější informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2021 v regionálním členění, popřípadě o výrobě elektřiny podle druhu paliva (vč. podílu výroby z obnovitelných zdrojů) bude možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu z Roční zprávy o provozu ES ČR v průběhu 2. čtvrtletí 2022.

¹⁾ netto spotřeba = brutto spotřeba – vlastní spotřeba na výrobu elektřiny – spotřeba na přečerpávání
v přečerpávacích vodních elektrárnách – ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba – saldo
zahraničních výměn