Cena uhlí raketově roste aneb válkou na Ukrajině je cenově zřejmě nejzasaženější komoditou

Invaze Ruska na Ukrajinu spustila na trzích výraznou poptávku prakticky po jakýchkoliv průmyslově využitelných komoditách. Zvláště samozřejmě těch, kde je Rusko výrazným producentem, potažmo vývozcem. V případě uhlí se jedná o šestého největšího hráče na světě. V roce 2021 exportovalo 223 mil. tun uhlí. V segmentu energetického uhlí se Rusko obchodně podílelo 17 procenty, v případě koksovatelného pak 9 procenty.

Vyhlášené sankce vůči Rusku, například omezení přístupu do evropských přístavů, vyvolaly spěch energetických společností v Asii a Evropě, aby našly alternativní dodavatele, zejména v Austrálii. Válka zkrátka způsobila celosvětovou energetickou krizi a prohloubila obavy o dodávky uhlí na trhu. Ten byl po výpadcích dodávek z Indonésie a i Austrálie již v předcházejícím období přitom právě řekněme v napjaté rovnováze.

Ceny uhlí poměrně výrazně mířily na sever již loni. Ať už v návaznosti na růst cen elektřiny, tak obecně také díky restartu čínského hospodářství po covidu. Jak nyní ukázala i aktuální data, loni totiž v nejlidnatější zemi světa vzrostla spotřeba uhlí meziročně o 5,2 %. Tedy vůbec nejvýrazněji od roku 2011.

V návaznosti na odstartování pandemie covidu, a útlum světového hospodářství, se cena uhlí v létě 2020 propadla až k hranici 50 USD za tunu (Newcastle coal futures). Až na úvod roku se pak loni ceny držely nad hranicí 70 USD, na podzim však dokonce krátce vystřelily již i nad hladinu 250 USD. Na přelomu roku se pak cena uhlí pohybovala okolo 150 USD, netrvalo však dlouho a letošním standardem se stala cena nad 200 USD.

Vpád Ruska na Ukrajinu však vyšrouboval v tomto týdnu cenu dokonce až k 430 USD, tj. v aktuálním přepočtu na zhruba 10 tis. korun za tunu. Zkrátka jen od úvodu roku uhlí zdražilo až o zhruba 150 procent. V pátek cena zakončila na 415 USD. Podobné ceny zaznamenal v Rotterdamu i nejbližší futures kontrakt s vypořádáním 22. března.

Vývoj ceny uhlí za posledních 5 let (Newcastle coal futures na ICE)

Uhlí je komoditou cenově značně citlivou na ekonomický cyklus. Při pohledu zpět se v poslední dekádě nicméně cena zastavila vždy u hladiny 130 USD. Od loňského léta však došlo k prolomení cenových obvyklostí, resp. maxim. Nutno dodat, že velcí odběratelé si obvykle s producenty sjednávají dlouhodobější kontrakty. Růst ceny se tak například v návazných produktech, jako například železo, projevují se zpožděním.

V návaznosti na situaci se u nás začalo v posledních dnech diskutovat o možném přehodnocení konce těžby v OKD plánované právě na letošek. V souvislosti s již dřívějším útlumem hutní firmy Liberty Steel Ostrava či Třinecké železárny si již delší dobu musejí zvykat na vlastně život bez blízkých dolů. Nejbližším partnerem, který však vše nezachrání/nepokryje, zůstává polská JSW.

S jakou razancí se růst cen uhlí na světových trzích dále projeví u nás v segmentu maloobchodu, ukáží následující týdny a měsíce. Jak známo tříděné uhlí na topení dodává/těží primárně skupina Severní energetická (Sev.en group) spadající pod křídla Pavla Tykače či Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Například u „Ořechu“ se v závislosti na typu u jednotlivých prodejců nyní maloobchodní ceny pohybují v rozmezí zhruba 3,5-5 tis. korun za tunu. Možným pozitivem pro spotřebitele může nyní být, že do další topné sezóny, kdy se znovu budou naplňovat sklepy, zbývá vlastně relativně dlouhá doba. Snad mezitím dojde alespoň k částečnému uklidnění situace.