Norsko se může stát nejen ropnou, ale i větrnou velmocí

Přestože je elektřina v zemi vyráběna 100% z obnovitelných zdrojů (90 % zajišťují vodní a 10 % větrné elektrárny), Norsko stále nemá v oblasti ochrany klimatu zcela „čisté svědomí“. Místní petrolejářský průmysl, páteř norské ekonomiky, totiž stále produkuje značné uhlíkové emise. V Norsku se proto rozbíhá státem řízená zelená tranzice. Norsko má ambici zařadit se mezi globální premianty přechodu k zelené ekonomice a vláda stanovila ambiciózní klimatické cíle – např. do roku 2050 má být petrolejářský průmysl v Norsku bezemisní. Stát proto investuje významné prostředky do „ozelenění“ produkce ropy a zemního plynu (zejména elektrifikace těžebních plošin). Poptávka po elektřině v Norsku (a i za jeho hranicemi) bude i proto v dalších desetiletích významně narůstat. Značnou část této zvýšené poptávky by měly pokrýt právě nové větrné elektrárny.

Norské energetické společnosti očekávají, že spotřeba elektřiny v Norsku se v roce 2050 oproti současnosti téměř zdvojnásobí. Asi třetinu elektrické energie v zemi by měly kolem roku 2050 produkovat právě větrné elektrárny. Vláda proto oznámila, že bude rozvoj větrných parků významně podporovat a identifikovat pro ně nové lokality na moři i pevnině. Zároveň deklarovala cíl urychlit proces výstavby offshorových parků (v současnosti i s administrativou trvá uvedení do provozu zhruba 10 let). Významným impulsem v tomto směru jsou i aktuální evropské snahy zbavit se energetické závislosti na Rusku. Norský příspěvek k tomuto úsilí je již nyní značný a rozvoj větrné energetiky mu může přidat na významu.

Aktuálně finišuje výstavba prvního plovoucího offshorového parku na světě (Hywind Tampen), který bude elektřinou zásobovat dvě těžební pole. Vláda dále vydefinovala v Severním moři dvě další zóny pro rozvoj offshorových větrných elektráren. V oblastech Utsira Nord a Sorlige Nordsjo II budou v nadcházejících letech na ploše zhruba 3 500 km² instalovány výrobní kapacity na produkci elektrické energie o výkonu až 4 500 MW. Tato energie by měla kromě zásobování norských domácností sloužit k další elektrifikací těžebních plošin a také k výrobě čistého hydrogenu. Tyto větrné parky by měly začít s produkcí někdy v období 2025-30.

Vzhledem k významu a rozsahu budování větrných elektráren v Norsku zde vzniká řada dlouhodobých příležitostí i pro české strojírenské či stavební firmy a výzkumné instituce. Jedná se jak o dodávky klíčových komponent (větrné turbíny a jejich součásti, generátory, ložiska, atd.), tak o subdodávky typu stavebních prací na plochách kolem pevninských větrných parků či práce na položení kabelů a připojení elektrárny k síti. Vzhledem k tomu, že část větrné energie má v budoucnu sloužit i k výrobě čistého hydrogenu, mají potenciál také příležitosti v rámci vodíkového klastru, silná poptávka je i po spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje vodíkových technologií.

Další informace k tématu může poskytnout zahraniční zastoupení CzechTrade ve Stockholmu (jež pokrývá i teritorium Norska) nebo obchodně-ekonomický úsek českého velvyslanectví v Oslo.

Autor: Ondřej Fiala, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Oslo