„Přírodní podmínky v posledních dvou letech jsou pro výrobu ve velkých akumulačních i malých průtočných vodních elektrárnách skutečně velmi příznivé. Samo o sobě by to ale nestačilo, pokud bychom nepokračovali v modernizaci a zvyšování efektivity těchto užitečných ekologických zdrojů energie. Pozitivní efekt vidíme třeba po generálních opravách na vodních elektrárnách Vltavské kaskády na Lipně, Slapech nebo Kamýku, i na malých zdrojích v Brně, hradeckém Hučáku, na Hracholuskách nebo Práčově. Elektrárny nyní fungují efektivněji, stejné množství energie vyrobí z menšího objemu vody,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.
Pořadí vodních elektráren vyrábějících bezemisní elektřinu vévodily v roce 2021 velké vltavské elektrárny Orlík (výroba 330 GWh, pokrytí spotřeby 94 tisíc domácností), Slapy (292 GWh, ekologická elektřina pro 83 tisíc domácností) a Lipno (122 GWh, 34 tis. domácností), následované Střekovem na Labi (101 GWh, 29 tis. domácností). Mezi malými vodními elektrárnami dodala do sítě nejvíce bezemisní elektřiny šumavská Vydra - 28,4 GWh, a pokryla tak spotřebu 8,1 tisíce západočeských domácností. Následovaly ji elektrárna Spytihněv na řece Moravě (12,2 GWh; ekologický zdroj pro 3,4 tisíce jihomoravských domácností) a středočeské Obříství na Labi (11,5 GWh; čistá energie pro 3,2 tisíce domácností ve středních Čechách).
České řeky a vodní plochy už dnes nenabízejí příliš mnoho míst, kde by mohly vyrůst nové střední a větší vodní elektrárny. Skupina ČEZ se proto soustředí na modernizace zvyšující efektivitu provozu stávajících zdrojů. Za posledních 15 let investovala více než 3 miliardy korun, aby připravila 38 soustrojí 22 vodních elektráren ČEZ všech typů po celé České republice na přechod do éry moderní energetiky. Opravené vodní bloky mají celkový výkon 1425 MW, tj. zhruba 3 výkonu jaderné elektrárny Dukovany.
„Při modernizacích nebo velkých generálních opravách je většina prvků elektráren vyměněna nebo „repasována“. Vyzdvižena jsou například mnohatunová oběžná kola turbín, rotory a statory generátorů a často také instalovány nové řídicí systémy. Průměrná účinnost modernizovaných elektráren se díky těmto zásahům zvýší o cca 4-5 %,“ vysvětluje ředitel provozu v ČEZ Obnovitelné zdroje Róbert Heczko.
Do některých vodních elektráren se lidé mohli podívat i ve dnech, kdy pandemická omezení jinak jakýmkoli exkurzím nepřála. Jak? Díky prohlídkám elektrárenských provozů ČEZ přenášeným z virtuálního televizního studia, které dosud navštívilo už více než 69 tisíc lidí. Průvodce a moderátor při nich účastníkům vysvětlí nejen principy výroby, ale umožní jim jako naživo vychutnat atmosféru provozu, včetně míst, do kterých se nedostanou například ani samotní zaměstnanci. Objednat si termín na některé z nich lze na https://www.virtualnevelektrarne.cz/.
Podívejte se také prostřednictvím virtuálních prohlídek, jak fungují sluneční, vodní a větrné elektrárny na http://virtualniprohlidky.cez.cz/.
Více o vodních elektrárnách Skupiny ČEZ v ČR https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny/ceska-republika.
Martin Schreier , mluvčí ČEZ
