Místo kotle řešíme žárovky a jaké děláme největší chyby při šetření energií?

Každý z nás nyní očekává ve schránce účty za energie se vstávajícími vlasy. Mnohým z nás nezbývá než se uskromnit a snažíme se najít v domácnosti energetické úspory, kde se dá. Stává se ale, že šetříme tam, kde žádné úspory neplynou, a nevšímáme si detailů, které mají zásadnější dopady na to, kolik si teplo domova vezme z našich peněženek.

Nejvíce lidi na energiích prodělají svou nevědomostí. Nezaměří se na zásadní faktory spotřeby a neví, kolik jaký spotřebič využívá energie a mnohdy se snaží šetřit tam, kde ta spotřeba není nikterak závratná. „Nemá například smysl řešit, když někde v chodbě zbytečně svítí led žárovka. To žádné znatelné energetické úspory nepřinese. Lidé se zbytečně stresují s žárovkou, zatímco jim během dvou tří dnů, kdy nejsou doma, jede tepelné čerpadlo nebo elektrokotel,“ říká Ondřej Pěnička ze společnosti M2C, která zajišťuje energetický management v komerčních budovách.

U nejběžnějšího vytápění pomocí radiátorů Češi oproti sousedním zemím zbytečně přetápí i přes to, že zimy, které bývaly dříve, už jsou dávno pryč. „V České republice je stále standard poměrně vysoká pokojová teplota kolem 23°C. V okolních zemích je to přitom o 1-3°C méně. Úspory u stávajících otopných systémů lze dosáhnout nejsnáze pouhým snížením pokojové teploty. Každý 1°C s sebou přinese úsporu 5 % v nákladech na vytápění. Další stupeň úspory je pokojový termostat, který lépe udržuje potřebnou pokojovou teplotu,“ říká Lukáš Ingr z oddělení voda-topení-plyn stavebnin DEK.

Elektřina je nyní nejdražším „palivem“. Podle Lukáše Ingra je pro úspory důležitá především pravidelná údržba otopného systému, která spočívá zejména v kontrole případných netěsností v rozvodném potrubí a odvzdušnění radiátorů. „Elektrický kotel je sám o sobě prakticky bezúdržbový a nevyžaduje na rozdíl od plynových kotlů pravidelné revize nebo kontroly,“ doplňuje Ingr.

Klíčovým faktorem pro úspory na vytápění elektrickým kotlem je také volba optimální pokojové teploty hlídané pokojovým termoregulátorem. Většina lidí si mylně myslí, že se regulace během dne vyplatí. Když odcházíme do práce, teplotu snížíme, když přijdeme, zase ji zvýšíme. „Už neplatí, že regulace teploty během dne je ekonomicky výhodná,“ vyvrací Jiří Svoboda ze společnosti Master Therm, největšího českého výrobce a exportéra tepelných čerpadel do zahraničí , a dodává: „smysl to má pouze z dlouhodobějšího hlediska, třeba když jedeme na dovolenou.“

Podle Ondřeje Pěničky může ale i pokojový termoregulátor skýtat úskalí. Ten totiž může přinést značné výkyvy ve spotřebě energií, pokud se vytápění zkombinuje s nárazovým větráním místnosti. „Člověk se rozhodne na pár chvil otevřít okno a nechce se mu kvůli tomu vypínat topení. Zatímco oknem vniká do místnosti chladný vzduch, dostane od něj termohlavice pokyn sepnout a topení zvýší výkon. Tím pádem se místnost přetopí a člověk za chvíli zase otevře okno, protože je mu horko. Topný režim je tak úplně rozhozený. Proto dává smysl vypínat termohlavice i ve chvíli, kdy chceme vyvětrat,“ říká Ondřej Pěnička, ředitel facility managementu M2C a dodává, že základem pro úsporu energií v domácnosti je vědomost, co spotřebovává kolik energií, umět si to změřit nebo jinak zjistit.