Pokles stavební výroby v Královéhradeckém kraji v roce 2021 - objem základní stavební výroby klesl o 14,4 %, mzdy se snížily o 4,3 % a produktivita práce byla čtvrtá nejnižší mezi kraji.

ČSÚ, 12.4.2022

Počet zaměstnanců stavebních firem s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostl o desetinu, ale objem základní stavební výroby klesl o 14,4 %, mzdy se snížily o 4,3 % a produktivita práce byla čtvrtá nejnižší mezi kraji.

Na území Královéhradeckého kraje mělo v roce 2021 sídlo 18 středních a velkých stavebních podniků (podniky s 50 a více zaměstnanci), které zaměstnávaly celkem 1,5 tis. osob. Proti roku 2020 byl nárůst počtu zaměstnanců více než desetiprocentní, tj. o 147 zaměstnanců.

Meziroční nárůst počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji byl ze všech krajů nejrychlejší (v relativním vyjádření), absolutně nejvíc zaměstnanců přibylo v kraji Středočeském (o 932 osob, tj. o 3,4 %). Nárůst zaměstnanců ve stavebnictví nastal v osmi krajích a šest krajů zaznamenalo pokles. Nejvýraznější úbytek byl v kraji Moravskoslezském (o 608 osob, tj. o 11,3 %).

Základní stavební výroba (ZSV) v kraji dosáhla v roce 2021 objemu 2 693 mil. Kč v běžných cenách a z krajů byla druhá nejnižší po kraji Karlovarském. Meziroční pokles o 14,4 % byl nejrychlejší ze všech krajů. Na ZSV v kraji se větší měrou podílelo pozemní stavitelství (60,8 %), podíl inženýrského stavitelství činil 38,9 %.

Meziroční nárůst stavebních prací zaznamenalo osm krajů, nejvýraznější, více než třetinový, byl v kraji Karlovarském, kde byl však objem ZSV nejnižší z krajů. Pokles ZSV vykázalo šest krajů a vedle našeho kraje bylo druhé nejvyšší snížení v kraji Ústeckém o 7,4 %.

Ve struktuře ZSV převažovalo ve většině krajů inženýrské stavitelství. Královéhradecký kraj patřil k pětici krajů, kde tomu bylo naopak, větší podíl ZSV zaujímá pozemní stavitelství (podobně v krajích Vysočina, Zlínský, Karlovarský, Olomoucký). Meziroční přírůstek ZSV v pozemním stavitelství byl nejvyšší v kraji Libereckém (30,3 %) a v inženýrském stavitelství v kraji Karlovarském (více než trojnásobný). Naopak nejvýraznější pokles inženýrského i pozemního stavitelství zaznamenal náš Královéhradecký kraj o 18,1 %, resp. 8,5 %.

Produktivita ze ZSV (přepočet objemu ZSV na 1 pracovníka) v Královéhradeckém kraji meziročně klesla (o 22,7 %) a v roce 2021 činila 1 780 tis. Kč v b.c. Mezi kraji to byl pokles nejvýraznější, produktivita práce řadí náš kraj na čtvrtou nejnižší příčku mezi kraji. Nejvyšší produktivita práce byla zaznamenána v hl. městě Praze (2 845 tis. Kč) a nejnižší v kraji Zlínském (1 639 tis. Kč). Vedle Královéhradeckého kraje došlo k meziroční poklesu produktivity práce ještě v dalších třech krajích (Olomouckém, Ústeckém a Kraji Vysočina), ostatní kraje zaznamenaly zvýšení.

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců středních a velkých stavebních firem v Královéhradeckém kraji dosáhla v roce 2021 výše 31 401 Kč a pouze v našem kraji došlo k meziročnímu poklesu mezd o 4,3 %, tj. o 1 422 Kč. V ostatních třinácti krajích mzdy zaměstnanců stavebních firem rostly. Nejvýrazněji (v absolutním i relativním vyjádření) v kraji Karlovarském (o 17 %, tj. o 4 863 Kč). Nejvyšší mzda byla vyplácena v hl. městě Praze (48 038 Kč) a nejnižší v kraji Královéhradeckém, průměr za ČR činil 42 238 Kč.