První dodávky LNG z chorvatského Krku na český trh

mzv.cz, 6.5.2022

První dodávky LNG z chorvatského Krku na český trh

06.05.2022 / 12:45 | Aktualizováno: 06.05.2022 / 12:53

Česká dceřiná společnost slovenské energetické skupiny SPP, a. s.oznámila zahájení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z plovoucího terminálu LNG na ostrově Krk v Chorvatsku na český trh. Jedná se o významný strategický investiční projekt, důležitý pro energetickou bezpečnost a nezávislost evropských zemí na ruském zemním plynu. Do České republiky bylo nyní dodáno prvních 5 mil. m3 zemního plynu, který do Chorvatska přivezl tanker z USA. Výhledově se z důvodu rostoucího rizika zastavení dodávek plynu z Ruska počítá i s dalšími objednávkami, které by měly probíhat v měsíčních intervalech. LNG je po jeho regasifikaci v terminálu Chorvatsku přímo využitelný pro český průmysl i domácnosti stejně jako klasický zemní plyn.

Do České republiky začal od začátku května 2022 proudit původně zkapalněný zemní plyn, který do terminálu LNG na chorvatském ostrově Krk přivezl tanker z terminálu Corpus Christi v americkém Texasu. V terminálu na Krku se zkapalněná komodita opět transformuje na plyn, aby ji bylo možné transportovat plynovody do České republiky a další evropských zemí.

LNG dovážený do Evropy konkuruje plynu přepravovanému plynovodem, stejně jako klasický zemní plyn je přímo použitelný pro domácnosti a průmysl. Společnost SPP, a. s. nakoupila plyn pro Českou republiku od jedné z chorvatských společností, které jsou nájemci LNG terminálu na Krku, jmenovitě se jedná o ropnou společnost INA, firmu HEP, MET Croatia Energy, MVM CEEnergy a PPD.

Zkapalněný plyn je však dražší než surovina dodávaná standardním plynovodem, neboť nutné zkapalnění musí proběhnout za extrémně nízkých teplot a přeprava loděmi ze zámoří je také dražší. Je však nutné posílit energetickou bezpečnost a energetické zdroje diverzifikovat. Využití kapacit chorvatských plovoucích LNG terminálů u Jadranského moře je jednou z těchto možností. Lodě jsou vybavené zařízením na převod zkapalněného zemního plynu zpět do plynné podoby včetně jeho dodání do plynovodu.

Výstavba LNG terminálu v přístavu Omišlj na ostrově Krk byla časově náročná a nákladná. Uvedl ho do provozu premiér Andrej Plenković v lednu t. r. Výstavbou terminálu Chorvatsko získalo novou, diverzifikovanou trasu dodávek plynu, která zaručuje jeho energetickou stabilitu a bezpečnost dodávek. Výstavba stanice splňuje všechny podmínky pro přepravu plynu z terminálů LNG do zemí střední a jihovýchodní Evropy, chorvatská plynárenská přepravní soustava tak integruje evropské toky plynu a umožnuje i obousměrné toky plynu.

Plovoucím LNG terminálem může za rok protéct až 6 mld. m3 zemního plynu. Chorvatsko s ním má zatím dobré zkušenosti. Terminál je v provozu od konce roku 2020, umožňuje diverzifikaci dodávek zemního plynu nejen do Chorvatska, které dosud také spoléhalo na dovoz z Ruska, ale i do ostatních zemí EU, včetně České republiky. O dodávky z terminálu na Krku se hlásí řada dalších zájemců (plyn z něj již odebírá Slovinsko a Maďarsko). Po zahájení ruské agrese na Ukrajině výrazně vzrostl zájem i dalších zemí. Do roku 2027 bylo pronajato 85 % kapacity terminálu.

Společnost LNG Croatia, která terminál provozuje, uvádí, že dosud bylo během téměř 14 měsíců provozu v terminálu úspěšně provedeno 23 překládek zkapalněného zemního plynu, z nichž mnohé lodě pro přepravu tohoto plynu vpluly do průmyslového přístavu terminálu. Většina nákladu byla přijata z USA, z Nigérie, Kataru, Belgie, Trinidadu a Tobaga, Egypta a Francie.

Od začátku loňského roku, kdy byl zahájen komerční provoz, bylo do plovoucího terminálu LNG v Omišalji přivezeno téměř 3,3 mil. m3 zkapalněného zemního plynu, po zplyňování bylo do chorvatského dopravního systému dodáno více než 1,9 mld. m3 zemního plynu. Z aktuálně dostupných údajů o množství zemního plynu, které v uplynulém roce vstoupilo do přepravní soustavy a opustilo ji, lze vyvodit závěr, že přibližně 95 % plynu dováženého prostřednictvím terminálů LNG zůstává v Chorvatsku.

Chorvaté také uvažují o dalších investicích do pevného terminálu LNG v Omišalji o vyšší kapacitě 6,1 mld. m3. Investice je považována za strategický energetický bod pro země EU, očekává se, že ji Evropská komise jasně finančně podpoří. Evropská investiční banka (EIB) je připravena výstavbu nových LNG terminálů v Chorvatsku financovat. Jen v loňském roce vložila do chorvatské ekonomiky částku 760 mil. EUR (od roku 2001 celkové investice EIB společně s Evropským investičním fondem dosáhly 7,2 mld. EUR).

Do roku 2024 vláda plánuje zvýšit vlastní produkci plynu o 20 %, ale z důvodu cestovního ruchu, na kterém je ekonomika země velmi silně závislá, nemá velké ambice jít do dalšího významného průzkumu a těžby uhlovodíků v Jadranském moři. Některé chorvatské ropné společnosti začaly těžit zemní plyn z nového vrtu na plynovém poli Ika na severním Jadranu a dalších šesti nových vrtech. Ty zajistí dodávky do chorvatské plynárenské soustavy ve výši 150 tis. m3 zemního plynu denně, roční produkce by se měla pohybovat na úrovni téměř 55 mil. m3.

Chorvatsko v souladu se „Strategií energetického rozvoje Chorvatské republiky do roku 2030 s výhledem do roku 2050“ a „Integrovaným národním energetickým a klimatickým plánem“, podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické účinnosti. V této politice vláda vidí i celou řadu příležitostí pro chorvatskou ekonomiku, zejména ve vývoji nových technologií věnovaných obnovitelným zdrojům energie. Analýza trendů uvádí odhad poklesu spotřeby ropy na 3 mld. tun v roce 2035 a pouze 1 mld. tun v roce 2050, přičemž v roce 2020 to bylo 4 mld. tun. Předpokládá se, že do roku 2050 bude ropa pokrývat pouze 6,8 % světové energetické potřeby, zatímco obnovitelné a vodní zdroje by měly pokrývat téměř 70 %.

 

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu




Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Energie