Energetická krize: České firmy chtějí obnovitelné zdroje a energetické úspory

Výsledek energetické krize: České firmy chtějí obnovitelné zdroje a energetické úspory

Současná energetická krize umocněná konfliktem na Ukrajině významně zvedla zájem o chytrá energetická řešení. Domácnosti i firmy, včetně velkých výrobních podniků, se doslova vrhly na investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Na uhlíkovou neutralitu se ohlíží také banky, které jsou dnes mnohem ochotnější tyto projekty spolufinancovat. Novinkou je i podpora komunální energetiky. Odborníci doporučují zejména zjednodušit administrativní procesy, aby bylo dosaženo cílů v oblasti snižování emisí a zvyšování energetické nezávislosti.

Lidé i firmy hledají způsoby, jak ušetřit

 Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman v úvodu diskusního setkání připomněl, že Evropská komise včera zveřejnila dlouho očekávané legislativní i nelegislativní texty související s odchodem od fosilních paliv. Jejich poselstvím je posílení obnovitelných zdrojů, investování daleko více peněz do OZE a zjednodušení administrativy svázané s dotacemi. „Pořád jsou v České republice prostory pro úsporná opatření. Je teď na jednotlivých členských státech, jak se s tím popasují. Řeší se rychlá novela energetického zákona,“ uvedl Petr Valdman. Představil, jakým způsobem je možné investičně podpořit transformaci energetiky průmyslu, domácností, ale i měst a obcí. „Ve výzvě na energetické úspory veřejných budov jsou připraveny 3,3 miliardy korun, v dotačním programu Nová zelená úsporám je pro obytné domy alokováno 11 miliard korun. Zájem o fotovoltaické panely je čtyřikrát vyšší než v loňském roce. Je to zcela logické, lidé hledají způsoby, jak ušetřit,“ dodal ředitel SFŽP ČR.

Petr Valdman zmínil také Modernizační fond, který je určen na přechod průmyslu na obnovitelné zdroje, a to od podpory jednoduchých projektů, až po ty komplexní. Úplnou novinkou je program Podpora rozvoje komunální energetiky. Jedná se o podporu tzv. komunitní energetiky, zásady jejíhož fungování budou stanoveny v novele energetického zákona. „Je to téma blízké budoucnosti, už teď tím připravujeme základ pro komunitní energetiku. Nevýhoda fotovoltaiky spočívající v tom, že například panely umístěné na střechách škol a školek vyrábějí nejvíce energie v létě, když jsou budovy prázdné, bude kompenzována propojeností v rámci komunity například dodáváním energie do čistíren odpadních vod, které běží celoročně,“ vysvětlil Petr Valdman. O osazení budov v majetku města fotovoltaikou projevilo zájem mimo jiné Hlavní město Praha.

Události na Ukrajině potřebu realizace zásad Green Dealu ještě akcelerovaly

 Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák  zdůraznil, že spekulace o konci Green Dealu, které se začaly objevovat po začátku války na Ukrajině, jsou neopodstatněné. „Obnovitelné zdroje jsou základem energetické soběstačnosti a nezávislosti České republiky. Je potřeba dekarbonizovat teplárenství. Miliony lidí jsou u nás závislé na centrálním zásobování a bylo by nesmyslné od tohoto systému odstupovat,“ řekl Kamil Čermák. To, co podle jeho slov může posunout energetiku v České republice dál, je přechod od uhlí a plynu na obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernou energetikou. „Je tu jasná vůle podniků i institucí dekarbonizovat. I banky o to mají zájem a zohledňují tento proces při úvěrování. Nakonec i jednotliví zákazníci sledují uhlíkovou stopu. To jsou jasné signály trhu,“ popsal Čermák.

To, co je podle generálního ředitele potřeba, je zprůchodnění úřadů a povolovacích procesů.  Zaznamenává v posledních měsících zájem o dekarbonizaci i od takových segmentů, jako je například sklářství. „Máme obrovský boom poptávky, všichni chtějí mít soláry. To všechno jsou příležitosti a ony se dějí s obrovskou akcelerací,“ dodal Kamil Čermák. Jako úspěšný příklad z minulosti uvedl největší EPC projekt s garantovanou úsporou 21,7 milionu korun ročně a s úsporou 4 400 tun emisí CO₂ ročně, který se týkal celkem třiceti budov ČVUT v Praze.

Banky jdou cestou zvýhodněného úvěrování „zelených“ projektů

 Členka představenstva a vrchní ředitelka Komerční banky Jitka Haubová  uvedla, že Komerční banka se zavázala být do roku 2026 uhlíkově neutrální. „Chtějí to po nás naši investoři, druhým důvodem jsou regulace. Za poslední roky jsme snížili spotřebu energií o 30 %. Přestěhovali jsme se, zavedli jsme dynamický home office, zaměřili jsme se také na to, jak vyrábíme naše produkty, například z hlediska chlazení našich datových center,“ řekla Jitka Haubová. Pokud je venkovní teplota vyšší než 8 °C, nepotřebuje díky rekuperaci sídlo společnosti zemní plyn k vytápění. Komerční banka se z hlediska energetických úspor zaměřila také na své klienty, má expertní poradenský tým, ochotně spolufinancuje příslušné dotační programy. „Zelené financování máme za zvýhodněné úrokování. Alternativní zdroje sice nemůžou nahradit vše, ale tato cesta, stejně jako cesta energetických úspor, má smysl,“ uzavřela Jitka Haubová.

I dříve dotované provozy mohou po energetických úsporách vydělávat

 Kvestor ČVUT Jiří Boháček  popsal, jakým způsobem řešila škola s 18 tisíci studenty a 8 tisíci lůžek problematiku energetických úspor. Spolupráci v rámci EPC projektu zahájilo ČVUT v roce 2018, realizace probíhala v letech 2019 až 2020. „Největší problém byl na kolejích a v menzách. Koleje na Strahově byly zanedbané, museli jsme měnit tepelné zdroje, v menzách se měnila vzduchotechnika,“ uvedl Boháček. Podle jeho slov je třeba se při úvahách o energetických úsporách věnovat konkrétním detailům a projektové dokumentaci tak, aby zvolené technologie skutečně vedly k co největším úsporám. „Například technologií vaření se dá ušetřit až 30 % energií. Dá se vydělávat i v provozech, které byly dříve dotovány,“ dodal Jiří Boháček. Úspory díky EPC projektu dosáhly 36 % zemního plynu a 31 % elektrické energie a za první rok úsporu o 1 milion korun vyšší, než bylo v plánu.