Teprve novela nového stavebního zákona konečně pomůže i stavebníkům rodinných domů

ČKAIT: Teprve novela nového stavebního zákona konečně pomůže i stavebníkům rodinných domů

Dostupnost bydlení. Vyřešení bytové krize. Vysoké ceny bytů. Tyto argumenty soustavně používají zastánci ve prospěch nového stavebního zákona (NSZ). Zásadně pak nezmiňují, že mnohá ustanovení NSZ a navazujícího změnového zákona mohou situaci na trhu s byty naopak ještě zhoršit. Mohou se negativně dotknout například stavebníků rodinných domů, jichž je stále více než povolovaných bytů v bytových domech připravovaných developerskými společnostmi (zahájení výstavby 5 743 bytů v RD vs 3 208 jednotek v BD za 1. kvartál 2022). Jde například o to, kdo bude mít nově oprávnění zpracovávat požárně bezpečnostní řešení staveb. Dosud to jsou tisíce autorizovaných osob, mezi nimiž si mohou stavebníci rodinných a bytových domů vybírat. Na konci roku 2023 by to mělo být již jen 558 osob autorizovaných v oboru požární bezpečnost staveb.

„Tato změna v podobě zpřísnění požadavků na zpracovatele projektové dokumentace má ambici zcela paralyzovat bytovou výstavbu. V přechodném období dvou let mohou získat požadované vzdělání a odbornou praxi nanejvýš další desítky osob. Na autorizované odborníky v oboru požární bezpečnost staveb by se tak brzy mohly stát fronty,“ upozorňuje Ing. Adam Vokurka, předseda Autorizační rady České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Toto, a řadu dalších nechtěných aspektů, by mohla vyřešit nyní projednávaná novelizace nového stavebního zákona. Aby měla pro stavební prostředí v České republice kýžený pozitivní efekt, je nezbytné odložení účinnosti této klíčové normy o rok, tedy k 1. 7. 2024. ČKAIT se v tomto ohledu ztotožňuje s postojem Ministerstva pro místní rozvoj ČR, stejně jako dalších odborných organizací, institucí a svazů. Teprve po vyřešení sporných nebo kontraproduktivních úprav a konsekvencí do dalších zákonů bude možné hovořit o systémové změně s prokazatelně pozitivním dopadem na stavebníky a společnost.

Komora dlouhodobě upozorňuje na fakt, že proklamované zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení, a tudíž i výstavby, jež by měla vést ke snížení cen (např. bytů), je optickým klamem. „Stále opakované zrychlení nový stavební zákon neřeší důsledně. Chybí postup po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí. Navíc v případě opravy či doplnění podání nedochází ke ´stavení´ lhůty pro vydání rozhodnutí, ale k jejímu přerušení, kdy po odstranění vad začne tato lhůta běžet celá od znovu ,“ zmiňuje jeden z mnoha paradoxů rekodifikace Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Dalším „optickým klamem“, který se stal pilířem zastánců schválené podoby nového stavebního zákona, byla pomalost povolování bytových domů – to se však týkalo takřka výhradně velkých měst, kde záměry stavebníků (developerů) kolidují s územními plány. Komora v této souvislosti upozorňuje na fakt, že kvalitně připravená projektová dokumentace stavby, jež je v souladu s územním plánem, obvykle nemá problémy s termíny povolovacího řízení už podle nynějšího stavebního zákona.

Obdobně se Komora vymezovala proti přílišnému zjednodušování projektové dokumentace předkládané pro povolovací řízení. Komora doporučuje povolovat stavby podle trochu zjednodušené dokumentace v podrobnosti současného společného povolení. Vydávat stavební povolení jen podle mírně rozšířené dokumentace v rozsahu současného územního rozhodnutí považuje ČKAIT z pohledu ochrany veřejných zájmů za velmi nebezpečné.

„Podporujeme jednotné technické požadavky na stavby pro celou Českou republiku, jednotné a rozumně nastavené požadavky na rozsah projektové dokumentace dle typů staveb. Doporučujeme ale, aby se rozčlenila kategorie ostatních staveb, která nyní zahrnuje vše, co není jednoduchá, drobná nebo vyhrazená stavba a stanoví tedy stejné požadavky na bytový dům, továrnu, logistické centrum, obchodní dům, kanceláře, nemocnici i školu. Takové zjednodušení podle nás rozhodně není ve veřejném zájmu,“ vypočítává Ing. Špalek.

Ochranu veřejného zájmu Komora klade na stejnou úroveň jako zajištění transparentního a předvídatelného prostředí pro stavebníky, projektanty a další subjekty v oblasti stavebnictví. V tomto ohledu komora vyzdvihuje roli samotného ministerstva pro místní rozvoj, jehož již existující a personálně dobře vybavený odbor stavebního řádu může velmi efektivně nahradit původně navrhovaný vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu v Ostravě.

 Komora rovněž považuje za vhodné, aby MMR získalo kompetenci sjednocovat nejen výklady jednotlivých stavebních úřadů, ale mohlo garantovat rovněž jednotu a soulad všech vyhlášek a předpisů vydávaných dalšími ministerstvy. Toto by mohlo významně napomoci větší rychlosti a jistotě stavebních úřadů – a tím i k deklarovanému zrychlení povolovacích řízení staveb.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje jako řádné členy autorizované inženýry a autorizované techniky. Do působnosti Komory náleží zejména péče o stavební kulturu a utváření prostředí; udělování autorizace; vedení veřejně přístupné databáze autorizovaných osob. Je to veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla v roce 1992 na základě autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., jako samosprávná profesní organizace s přeneseným výkonem působnosti státní správy. Členskou základnu Komory dnes tvoří více než 32 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace na základě úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti. Zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, došlo ve vybraných činnostech ve výstavbě k přenesení odborné odpovědnosti na fyzické osoby: autorizované architekty, inženýry, techniky a stavitele. Sídlo Komory je v Praze. Komora navazuje na stavovskou organizaci, která byla zřízena před více než sto lety (1913) pod názvem Svaz českých úředně autorizovaných civilních inženýrů v Království českém.