Nová energetická koncepce? Zatím nejsme připraveni

Hovořit o podpoře a zbavení se závislosti na plynu tím, že nainstalujeme více teplených čerpadel do domácností je sympatické. Technologicky a finančně jde ovšem o výrazně složitější proces, než jak si představuje EU a Brusel. Co všechno nám v tuto chvíli brání se okamžitě zapojit?

Dotační programy

Současná podpora tepelných čerpadel se zaměřuje pouze na výměnu za tuhá paliva a elektřinu. Pokud se chce Evropa zbavit závislosti na ruském plynu, měly by být přednostně řešeny podpůrné dotace právě v této oblasti.

V dotačních programech se navíc objevuje celá řada nedostatků. Je skvělé, že programy vůbec máme, ale vláda zatím tyto nedostatky příliš neřeší. Přitom se nacházíme v situaci, kdy se kvůli ohroženým dodávkám plynu z Ruska celá řada lidí vrhnula do pořizování tepelných čerpadel. V tuto chvíli je tak řešení spíše individuálně na lidech než na nějakém komplexnějším řešení ze strany státu.

Situace dodavatelů řešení

Pozice dodavatelů těchto řešení na trhu je jedním slovem stresující. Na jedné straně jsme zahlceni poptávkami, ale současně bojujeme s váznoucími dodávkami technologií. Začíná se výrazně projevovat nedostatek solárních panelů nebo součástek pro tepelná čerpadla.

Samotnou administraci podpory je potřeba významně zjednodušit. Povinné podmínky dnes zavazují žadatele o dotace k připojení výrobce do distribuční soustavy, což je naprosto zbytečný krok, na který v okolních státech nenarazíte. Celý proces vyplacení dotací se tak pro jednotlivé žadatele významně komplikuje a prodlužuje.

Současně bojujeme s nastavením programů a kapacitou všech zúčastněných stran v procesu instalace, aktivace a administrativy. Přitom již několik měsíců slyšíme, že vláda chystá nějaká opatření. Ty jsou však zcela neurčitá, a tak ani nevíme, na co se do budoucna připravit.

Legislativní problémy

V souvislosti s instalacemi fotovoltaiky by taktéž bylo vhodné začít uvažovat o podpoře výkupu zelené energie, a to od malovýrobců až po licencované výrobce. S tím také souvisí urychlení energetického zákona, který zatím není připraven. Dnešní proces výkupu zahrnuje pouze ukládání energie do virtuálních úložišť, a to pouze prostřednictvím ČEZ a EON distributorů. Pokud následně spotřebitel silovou elektřinu odebírá, platí distribuční poplatky bez jakéhokoli většího zvýhodnění. To mnohdy může samotnému spotřebiteli zdražit energii více, než kdyby tento systém nevyužíval.

Chceme-li dosáhnout faktické nezávislosti, je třeba nejprve položit reálné základy v podobě změny legislativy a na podkladě novelizace energetického zákona o komunitním sdílení vyráběné energie. Dále je také nutné upravit podmínky pro dodavatelsko-odběratelské vztahy s distributory a prodejci energií, až po podporu odborné veřejnosti v oblastí přípravy a zpracování projektů pro následné realizace. A to bude ještě hodně dlouhý proces.

Luděk Lošťák, ředitel Zero living