Energetickou bezpečnost Evropy podkopává její vlastní byrokracie

Simone Tagliapietra, výzkumník z Bruegelu, komentoval na Bloombergu nový plán EU, podle kterého by se unie měla do roku 2030 úplně zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska. Podle experta jde o plán ucelený, který v sobě zahrnuje krátkodobé kroky i dlouhodobou složku. Ve výsledku by skutečně mohl vést k výrazné změně v evropské energetice.

Evropská komise podle Tagliapietry chápe, že přechod na obnovitelné zdroje se může urychlit a zmíněný plán by k takovému posunu měl směřovat. Významné téma tu přitom představuje byrokracie, protože ta je podle experta podstatnou brzdou rozvoji alternativních zdrojů energie. Což se projevuje například tím, že v některých zemích trvá povolení pro stavbu větrných elektráren až devět let.



U solárních elektráren může celý byrokratický proces trvat až pět let. Podle experta tak v Evropě „nejsou problémem peníze“, ale právě to, kolik překážek musí investoři a podnikatelé v oblasti obnovitelných zdrojů energie překonávat. Pokud se tak má snížit závislost na fosilních palivech, a zejména na plynu z Ruska, musí se celý proces zrychlit a zefektivnit. Jinak řečeno, energetickou bezpečnost Evropy podkopává její vlastní byrokracie.

V kratším období ale obnovitelné energie neposkytují řešení problémů, do kterých se Evropa dostává v oblasti dodávek zemního plynu. Ty řeší jen alternativní dodávky plynu, a to zejména ve formě LNG z USA. K tomu musí zvýšit dovozy plynu ze zemí jako Alžírsko, Ázerbájdžán a Norsko. V krátkém období bude možná muset zvýšit spotřebu uhlí. V neposlední řadě by se pak Evropa měla věnovat energetickým úsporám. Co tím expert konkrétně myslí?

Tagliapietra míní, že úspory jsou dlouhodobým řešením. „To, co se uspoří, nemusí být dovezeno z Ruska.“ K tomu uvedl, že kdyby například evropské domácnosti snížily v zimě teplotu v místnostech v průměru o 1 stupeň Celsia a v létě nechaly teplotu o jeden stupeň vzrůst a méně využívaly klimatizaci, snížilo by to spotřebu plynu o 5 %. Stejně tak by podle něj mohla být snížena spotřeba ropy nižší rychlostí na dálnicích.

Podobně by fungovalo větší využití veřejné dopravy, ale podle experta jde vesměs o politicky nepopulární kroky a nástroje. Politici totiž nechtějí lidem říkat, aby spořili s energiemi, veřejnost nechce takové věci slyšet. Řada zemí přitom navíc používá nějakou formu dotací spotřeby energie a „to není udržitelné, nutné je snižování spotřeby,“ uzavřel Tagliapietra.

Zdroj: Bloomberg