ČKAIT: Chceme kvalitní bydlení jako v západní Evropě? Nebraňme se evropským normám

ČKAIT: Chceme kvalitní bydlení jako v západní Evropě? Nebraňme se evropským normám

Nepotřebujeme, aby obytné místnosti měly přímé denní osvětlení a přímé větrání. Tak by se dal vyložit názor řady poslanců, kteří přesně před rokem umožnili vypuštění tohoto požadavku z návrhu nového stavebního zákona. Ačkoliv se daný parametr po bouřlivých debatách v Poslanecké sněmovně měl do návrhu nové kodifikace vrátit, nestalo se tak. Ilustruje to rozporuplný přístup ke kvalitě bydlení a výstavby obecně. Ta by přitom měla dokládat stupeň životní úrovně v České republice. A stejně jako řada jiných ustanovení čeká i nárok na přímé osvětlení na novelizaci nového stavebního zákona (NSZ).

Ke vhodné kvalitě bydlení a ochraně zdraví přispívají mnohé evropské normy. O prosazení jedné z nich ( ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov) usiluje rovněž Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Evropská norma požaduje, aby byty poskytovaly příznivý dojem z přirozeného osvětlení a nabízely výhled. Požadované hodnoty jsou však pouze doporučené. Jednotlivé země si je mohou určit samy podle svých technických a ekonomických podmínek.

„Jsme přesvědčeni, že požadavky na kvalitu bydlení mají být přiměřené a odpovídat současným urbanistickým trendům. Určujícím parametrem by měl být subjektivní pocit a psychická pohoda uživatelů. Zvlášť, pokud se vlivem covidu změnil poměr práce z domova, je důležité zachovat požadavek přirozeného osvětlení,“ komentuje přednosti evropské normy Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT: „Komora proto podporuje navrhovanou úpravu § 13 písm. l) NSZ, kterou se do definice obytné místnosti vrací požadavek na přímé osvětlení a větrání. Na podzim schválené znění NSZ by v konečném důsledku mohlo znamenat snížení ochrany zdraví.“

Ateliér. Nebytový prostor. Byt se sníženým standardem. V nabídce bytů se podobná označení vyskytují poměrně často. Nevyhovění normám, které zaručují zdravé prostředí, znamená nemožnost zkolaudovat takový prostor jako bytový. Vedle jiného to má vliv i na vyšší sazbu daně z přidané hodnoty nebo ztíženou možnost financovat takový prostor klasickou hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření. Je přitom důležité doplnit, že obytné místnosti jsou na osvětlení méně náročné než pracoviště.

„Denní světlo je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících lidské zdraví, a to nejen to psychické. Přístup k dennímu světlu je základním předpokladem kvality našeho života, což klade požadavky na stavební prostředí. Pobyt v kvalitně osvětlených prostorách má významný pozitivní vliv na biorytmy, výkonnost a celkovou duševní pohodu a rovnováhu,“ konstatuje Prof. PharmDr. Alena Sumová, DrSc. z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, která vystoupila na nedávné konferenci Technika osvětlování v Plzni.

Aktuální podoba nového stavebního zákona však současný požadavek na přímé osvětlení místností ruší. Dle výkladu ČKAIT by to znamenalo, že stavební povolení a následné kolaudační rozhodnutí by získaly byty či domy, u nichž by to za stávajících legislativních podmínek nebylo možné. Jako byt by se pak mohl zkoulaudovat i prostor bez oken, osvětlený jen světlovody.

„Rozumíme potřebě úsporného urbanismu, který má obecně podobu zahušťování vystavěného prostředí, a ekonomičnosti staveb. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že bychom se měli snažit o udržení zdravého způsobu bydlení a kvality obytných budov,“ uvádí soudní znalec a odborník na oblast osvětlení doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., podle něhož by stačilo zodpovědně implementovat zmiňovanou evropskou normu ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov. Upozorňuje přitom, že podobně jako v případě škol nebo pracovišť by požadavky na osvětlení měly být řešeny výhradně Ministerstvem zdravotnictví ČR, nikoliv Ministerstvem pro místní rozvoj, jako je tomu nyní (vyhláška 268/2009 Sb.).

Odpovědí na to, proč na trh přicházejí byty s nedostatečným osvětlením, je vysoký podíl tzv. investičních bytů. Ty často ani nejsou pronajímány, neboť jejich hodnota stoupá každoročně o vyšší jednotky procent s růstem cen nemovitostí. Další skupinou jsou lidé využívající byty jen mimo denní hodiny, tedy „na přespání“. Pro ty je komfort osvětlení irelevantní. Současný trh s byty nemotivuje stavitele bytů k udržování jejich potřebné kvality.

„V bytech ale trvale a dlouhodobě tráví svůj čas starobní důchodci, kteří dnes tvoří 20 % populace a tento podíl stále narůstá. Dále matky s dětmi, lidé nemocní, stále rostoucí skupina provozující home office a lidé, kteří jsou pracovním procesem vázáni v prostorech bez denního světla, například zaměstnanci obchodů v nákupních centrech a mnoho jiných. Takoví lidé by měli mít možnost potkat se s denním světlem alespoň po část dne ve svých bytech. O důležitosti denního světla a slunečního záření hovoří lékaři, psychologové a chronobiologové,“ upozorňuje doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

Funkčnost a konsensuální přijetí tohoto evropského standardu je důvodem, proč ČKAIT podporuje navrhovanou úpravu § 13 písm. l) novely nového stavebního zákona. Ta do definice obytné místnosti vrací požadavek na přímé osvětlení a přímé větrání. Opak by mohl vést k tomu, že se právními předpisy stanovené požadavky na byty a obytné místnosti vrátí o několik desítek let zpět. Bytem by mohla být i kobka nebo suterénní prostor bez přímého osvětlení a větrání, tj. prostor bez oken a větracích otvorů. Podobný stav uspokojivě nevyřeší ani v poslední době rozšířené světlovody a řízené větrání.

„Existuje celá řada evropských norem a předpisů, které jsou mnohem liberálnější a racionálnější než stávající české technické předpisy. Tam, kde to dává smysl a vyhovuje to trendům na úrovni projektování a architektury budov, stejně jako očekávání koncových uživatelů, usilujeme o jejich převzetí a adaptaci. Důležité pro celý trh je, aby byly tyto normy jednotné pro celou republiku. A přehledné jak pro dodavatele, tak pro vlastníky nebo nájemníky bytových nemovitostí,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.