Developeři plánují nájemní bydlení
Rostoucí inflace, úrokové sazby hypoték či náklady na stavby mění chování developerů. V budoucnu se dá očekávat vyšší zájem o nájemní či družstevní bydlení, proto developeři plánují projekty nájemního bydlení nebo jednají s fondy zaměřenými na nájemní bydlení – to vyplývá ze studie společnosti CEEC Research.
Podle analýzy očekává 62 % tuzemských developerů částečně vyšší zájem o nájemní či družstevní bydlení a 34 % se domnívá, že k nárůstu zájmu dojde určitě. Situaci na trhu může ovlivnit i uprchlická krize spojená s válkou na Ukrajině. „Dohromady s obrovským nedostatkem ubytovacích kapacit to může ve svém důsledku vést k zdražování nájmů a nutnosti dalšího rozvoje nájemního bydlení,“ uvedl Jan Řežáb, majitel společnosti JRD Group.
Podle citované studie do budoucna plánuje stavět projekty nájemního či družstevního bydlení 52 % developerů. Dvě pětiny si ponechávají část nemovitostí v rámci svých projektů pro nájemní bydlení. Vedení firmy Central Group ale odhaduje, že Češi svoji preferenci vlastnického bydlení nezmění. „Naší ambicí tak není budovat portfolio nájemních bytů. Nadále se chceme orientovat primárně na byty pro vlastní bydlení,“ řekla ČTK výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Zdroj: TZ Stavební fórum
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- Českomoravská Nemovitostní dokončila svou největší akvizici nemovitostního portfolia v hodnotě několika miliard korun
- V roce 1989 činil měsíční nájem průměrného bytu v Praze 358 korun. Dnes vyjde dráž jediný metr čtvereční, neboť průměrný nájem nyní v metropoli vychází na 367 korun právě za metr čtvereční
- Jaký byl vývoj trhu hypoték, realit a pojištění v roce 2024? Objem nových hypoték překoná výsledky za poslední dva roky
- Rok stabilizace a růstu: Co přinese českému realitnímu trhu rok 2025?
- Fiala: Pracujeme na úpravě Green Dealu. Navrhujeme odložit zavedení systému emisních povolenek pro budovy a auta
- Premiér Fiala: Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 %