ČNB potvrdila nastavení limitů pro hypoteční úvěry, proticyklickou kapitálovou rezervu ponechala na 2,5 %

• Bankovní rada ČNB ponechala v platnosti nastavení limitůukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, které platí od 1. dubna 2022.
• Limit ukazateleDTI (celkový dluh žadatele o úvěr vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu) bude nadále činit 8,5 (9,5 pro žadatele mladší 36 let).
• Limit ukazateleDSTI (poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem) zůstává na úrovni 45 % (50 % pro žadatele mladší 36 let).
• Horní limit ukazatele LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) setrvá na 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let).
• Poskytovatelé mohou až na 5 % objemu hypotečních úvěrů nadále aplikovat výjimku z plnění limitů.
• Ceny bytů v ČR byly ke konci roku 2021 o cca 40 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti a požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti.
• Bankovní rada ČNB dnes rozhodla také o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023.
• Finanční sektor v ČR zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji.
• Bankovní sektor je dostatečně kapitálově vybaven pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží.
• Nebankovní finanční sektor (pojišťovny, penzijní fondy aj.) zůstává rovněž odolný.
• Počínaje zápisem z tohoto jednání, který bude zveřejněn 4. července 2022, bude ČNB publikovat hlasování jednotlivých členů BR o otázkách finanční stability a rovněž jejich jmenovité argumenty.

Bankovní rada České národní banky dnes projednala Zprávu o finanční stabilitě – jaro 2022, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení tzv. makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů.

Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o ponechání horních hranic ukazatelů LTV, DTI a DSTI u hypotečních úvěrů na úrovni platné od letošního dubna. Toto rozhodnutí bylo založeno na posouzení indikátorů vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost. Banky tak nadále budou moci poskytovat úvěry s ukazatelem LTV do 80 % hodnoty zastavené nemovitosti (90 % pro žadatele mladší 36 let). Banky budou současně povinny dodržovat horní hranici příjmového ukazatele DTI (celkové zadlužení žadatele o úvěr k jeho čistému ročnímu příjmu) na úrovni 8,5násobku ročního příjmu a ukazatele dluhové služby DSTI maximálně na 45 % čistého měsíčního příjmu žadatele (9,5násobku, resp. 50 % pro žadatele mladší 36 let). Hranice pro žadatele do 36 let se vztahují pouze na úvěry, které slouží k nákupu jejich vlastního bydlení. Limity jsou nastaveny v souladu s novelou zákona o ČNB, která od srpna 2021 dává centrální bance pravomoc stanovovat závazné hranice těchto tří ukazatelů.

„Nastavení limitů ukazatelů LTV, DTI a DSTI je v současné výjimečně nejisté době zcela nezbytné. Nelze přehlížet přetrvávající vysoké nadhodnocení cen bydlení ani skutečnost, že v prvních měsících letošního roku dále narůstal podíl úvěrů se značně rizikovými charakteristikami,“ uvedl po dnešním jednání bankovní rady k otázkám finanční stability guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČNB nadále upravuje další podmínky poskytování hypotečních úvěrů, které nejsou ošetřeny zákonem o ČNB, prostřednictvím podzákonné normy, tzv. Doporučení. Jedná se např. o maximální délku splatnosti úvěrů, testování schopnosti žadatelů o úvěr ustát případný nárůst úrokových sazeb nebo neposkytování úvěrů s nestandardním průběhem splácení, které by vedlo k přesunu zatížení žadatele na pozdější období.

Zpráva o finanční stabilitě – jaro 2022 shrnuje rovněž výsledky zátěžových testů jednotlivých segmentů domácího finančního sektoru i sektorů reálné ekonomiky. Výsledky dokládají jejich schopnost ustát delší období silně negativního vývoje. Došlo by však k značnému nárůstu úvěrových selhání a ztrát z finančních aktiv, což by u některých finančních institucí vyžadovalo dílčí doplnění kapitálu, finančních zdrojů či aktiv.

„Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní limity kapitálového i pákového poměru i v tzv. nepříznivém scénáři, který v historickém srovnání patří k výjimečně zátěžovým. Nicméně dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný. Současná situace a rizika proto vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.

Bankovní rada dnes rovněž rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023. Do té doby bude sazba proticyklické kapitálové rezervy postupně narůstat ze současné úrovně 0,5 % v souladu s dříve učiněnými rozhodnutími. Bankovní rada v tomto rozhodnutí zohlednila vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru i přijímání dodatečných rizik prostřednictvím rychlé úvěrové dynamiky. Ta v hlavních úvěrových segmentech v prvním čtvrtletí 2022 výrazně převyšovala historické průměry. Bankovní rada rovněž přihlédla k současným geopolitickým a makroekonomickým nejistotám, které vytváří prostor pro náhlou a silnou materializaci dříve přijatých rizik.

Postupné navyšování rezervy dává ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků.

„V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku,“ zdůraznil guvernér Rusnok.

CelouZprávu o finanční stabilitě – jaro 2022 zveřejní ČNB 4. července 2022. Ve stejný den bude vydán také písemný záznam z dnešního jednání bankovní rady k otázkám finanční stability. V něm bude poprvé zveřejněno hlasování jednotlivých členů bankovní rady o opatřeních makroobezřetnostní politiky a rovněž jejich jmenovité argumenty. Tento krok, který dále zvyšuje již tak vysokou transparentnost České národní banky, následuje praxi zápisů z měnových jednání.

Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB