ČSÚ: Domů určených k bydlení stále přibývá

ČSÚ, 21.6.2022

Data za domy zjištěná ze Sčítání 2021 přinášejí zajímavé informace o bydlení v Česku.

Na rozdíl od dat za obyvatelstvo, která byla při sčítání v roce 2021 zjišťována prostřednictvím dotazníku přímo od respondentů, se hodnoty za domy získávaly převážně z dostupných registrů a informačních systémů veřejné správy. Díky tomu se výrazně snížila administrativní zátěž pro občany.

Náročná příprava

Cesta ke zveřejnění prvních výsledků za domy byla poměrně dlouhá a náročná. Přestože v České republice existují celoplošné registry budov – administrativní Registr územní identifikace, adres a nemovitostí a statistický Registr sčítacích obvodů a budov, jejich evidence budov a o nich shromažďované informace se mnohdy rozcházejí nebo nejsou úplné. Proto bylo jedním z úkolů ČSÚ v rámci přípravné fáze sčítání tyto vzájemné rozpory a nedostatky odstranit a zkompletovat a zkvalitnit údaje zejména o budovách, které podléhají sčítání. Tato územní příprava započala již více než dva roky před samotným sběrem dat od domácností. Vedle pracovníků ČSÚ se na ověřování a aktualizaci údajů o budovách a jejich adresách podílely vybrané obecní a stavební úřady a osloveni byli i vlastníci bytových domů z řad bytových družstev a ostatních právnických subjektů. V neposlední řadě měli ověření správnosti evidence budov a jejich vybraných charakteristik provést i sčítací komisaři během svých pochůzek k respondentům, nicméně kvůli nepříznivé epidemické situaci bylo došetřování údajů zejména v bytových domech nakonec výrazně omezeno.

Přesto se v rámci územní přípravy i terénních prací podařilo došetřit či aktualizovat značné množství chybějících či chybných údajů za budovy. Výsledky Sčítání 2021 za domy tak shrnují a reflektují údaje z mnoha různých zdrojů. Výjimku představují údaje o vlastnické struktuře domovního fondu, které byly převzaty pouze z dat katastru nemovitostí platných k 26. 3. 2021.

Za 30 let téměř půl milionu nových domů

Aktuálně již ČSÚ zveřejnil údaje o počtu domů, jejich vlastnické struktuře, období výstavby nebo rekonstrukce, materiálu nosných zdí, způsobu odvádění odpadních vod a vybavení výtahem. Data jsou dostupná za všechny základní územní úrovně až do obcí a městských částí či obvodů. Vzhledem k tomu, že ještě nejsou zpracována data o obydlenosti domů, týkají se aktuální výstupy celého domovního fondu, který zahrnuje jak obydlené, tak i neobydlené domy.

Přírůstek počtu domů mezi sčítáními 2011 a 2021 podle okresů

Zdroj: ČSÚ

Při sčítání 2011 byla většina charakteristik za domy zjišťována a prezentována jen za obydlené domy s byty, což ztěžuje srovnatelnost výsledků mezi oběma sčítáními. Do budoucna proto ČSÚ počítá s tím, že po zpracování údajů o obydlenosti domů ze Sčítání 2021 budou kvůli historické srovnatelnosti připraveny i výstupy za obydlené domy s byty.

Plně porovnatelný s předchozími sčítáními je však zjištěný počet domů, protože metodika výpočtu tohoto údaje se nijak neměnila. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, tj. objekty s byty (bytem) a objekty obsahující jiné prostory určené k bydlení nebo dlouhodobějšímu ubytování, jako jsou ubytovací zařízení. Kromě rodinných a bytových domů se tedy započítávají například i domovy a penziony pro důchodce, internáty a domovy mládeže, dětské domovy, ústavy sociální péče, kláštery a konventy, azylová zařízení pro cizince, ubytovny a svobodárny apod. Do domovního fondu se řadí rovněž provozní budovy s bytem (např. škola s bytem školníka). Naproti tomu provozní budovy či rekreační objekty bez bytu, nezkolaudované domy, různá nouzová a mobilní obydlí se do celkového počtu domů nezahrnují.

Od sčítání v roce 2011 se počet domů v Česku zvýšil o téměř 194 tisíc (+9,0 %) a přesáhl již 2 352 tisíc. Počet domů rostl v poslední dekádě výrazně rychlejším tempem než počet obyvatel (+0,8 %), což se odrazilo na jejich vzájemné relaci. Při sčítání 2021 připadalo na jeden dům v průměru 4,5 obyvatele, v roce 2011 to bylo 4,8. V krajském srovnání se za posledních deset let zvýšil počet domů nejrychlejším tempem ve Středočeském kraji (+14,3 %), který si tak ještě více upevnil pozici kraje s nejpočetnějším domovním fondem v ČR (téměř 404 tisíc). Naopak nejpomaleji přibývalo domů od roku 2011 ve Zlínském kraji (+5,4 %), který v mezikrajském srovnání zaujímá poslední pozici i z hlediska přírůstku domovního fondu po roce 1991. Celkem se počet domů v Česku rozrostl za posledních 30 let o více než 483 tisíc, což odpovídá pětině současného domovního fondu.

Soukromé vlastnictví dominuje

V rámci vlastnické struktury domů jsou i přes ztíženou srovnatelnost s předchozími cenzy zřetelné trendy související s pokračující privatizací a restitucemi zejména bytových domů po roce 1989. Již třetí sčítání po sobě pokračoval pokles počtu domů ve vlastnictví bytových družstev, obcí a státu, které v roce 2021 zaujímaly dohromady jen 2,4 % domovního fondu se zjištěným typem vlastníka. Na druhé straně došlo k posílení vlastnictví soukromými fyzickými osobami, kterým patřilo již 88,7 % všech domů v České republice, a k nárůstu kategorie „spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)“ coby druhé nejčastější formy vlastnictví (6,3 %). Ta se vyskytuje zejména v bytových domech. Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) zahrnuje pouze případy, kdy je celý dům ve spoluvlastnictví fyzických či právnických osob, které jsou vedeny v katastru nemovitostí jako vlastníci konkrétních vymezených jednotek typu byt či skupina bytů.

Mezi kraji se svými hodnotami vymyká zejména hl. m. Praha, které mělo kvůli nadprůměrnému zastoupení bytových domů zdaleka nejnižší podíl domů ve vlastnictví fyzických osob (68,1 %) a naopak nejvyšší relativní podíly domů ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (20,7 %), ve vlastnictví jiných právnických osob (6,7 %) a bytových družstev (2,8 %).

Relativně mladých domů je třetina

Údaj o období výstavby či rekonstrukce domu byl v minulých sčítáních tradičně zjišťován přímo od vlastníků či správců domů, zatímco při Sčítání 2021 byly tyto deklaratorní údaje respondentů z předchozích sčítání v letech 2011 a 2001 porovnány a ověřeny prostřednictvím evidovaných administrativních záznamů, zejména v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Obdobím výstavby nebo rekonstrukce se z pohledu Sčítání 2021 rozumí období, kdy byl dům dostavěn a předán do užívání (kolaudace), případně proběhla jeho významná rekonstrukce spojená s modernizací bytů, přístavbou/nástavbou nových podlaží či bytů, která vyžadovala kolaudační souhlas. Podle výsledků Sčítání 2021 bylo v desetiletém období od roku 2011 v Česku postaveno nebo zásadně zrekonstruováno 226,6 tisíce domů. Podíl domů postavených nebo zrekonstruovaných po roce 1991 ze všech domů se zjištěným obdobím výstavby nebo rekonstrukce dosáhl 33,0 %. V období mezi lety 1946 a 1990 byly postaveny nebo zrekonstruovány dvě pětiny domů, u nichž se podařilo tento údaj zjistit. Zhruba každý čtvrtý dům v Česku pochází ještě z období před rokem 1946. Bohužel, u téměř 264 tisíc domů (11,2 %) se období výstavby nebo rekonstrukce nepodařilo z žádného dostupného zdroje dohledat.

Skladba domovního fondu ČR podle období výstavby nebo rekonstrukce (%)

Zdroj: Sčítání 2021

V materiálech vítězí klasika

ČSÚ doposud zveřejnil výsledky za tři technické charakteristiky domů – domy podle materiálu nosných zdí, způsobu odvádění odpadních vod a vybavení výtahem. Přednostní publikování těchto atributů je možné díky tomu, že pro jejich zpracování nebylo třeba využívat údaje o bydlení ze sčítacích formulářů. Pro zbývající technické charakteristiky domů (vodovod, plyn, způsob vytápění) a velikostní charakteristiky domů (počet nadzemních podlaží) se však plánuje porovnání evidovaných údajů z různých zdrojů včetně příslušných informací o bytech uvedených respondenty na sčítacích formulářích. Proto budou publikovány později.

Výsledky za domy podle materiálu nosných zdí potvrdily výsadní postavení kamene, cihel a tvárnic. Tyto stavební materiály či jejich vzájemné kombinace se vyskytovaly u 87,7 % domů v Česku, u nichž se podařilo tento údaj zjistit. Druhým nejčastěji používaným materiálem byly stěnové panely (4,5 % domů), které se používají zejména u bytových domů. Po roce 2001 je patrný trend rostoucího počtu domů postavených ze dřeva, jichž při loňském sčítání bylo zjištěno již více než 48 tisíc. Zajímavé a poměrně diferenciované výsledky poskytuje krajské srovnání, v němž se odráží jednak odlišná druhová skladba domovního fondu (rodinné versus bytové domy), jednak rozdílné období hlavní výstavby. Nejvyšší podíl domů ze stěnových panelů (11,1 %) tak najdeme v hl. m. Praze, kámen, cihly a tvárnice byly nejrozšířenějším materiálem v kraji Vysočina (93,4 %), dřevostavby se zase relativně nejvíce vyskytovaly v Libereckém kraji (4,6 %) a domy z nepálených cihel v Olomouckém kraji (6,1 %).

Domovní fond ČR podle materiálu nosných zdí (%)

Zdroj: Sčítání 2021

Bez odpadu méně než jedno procento

Přípojku na kanalizační síť mělo podle Sčítání 2021 již 62,3 % všech domů se zjištěným způsobem odvádění odpadních vod. Žumpu, jímku či septik využívala pro odvádění odpadních vod zhruba třetina domů. Vlastní čističku mělo téměř 80 tisíc domů v Česku (3,7 %). Pozitivním zjištěním je bezesporu fakt, že podíl domů bez kanalizace a jímky tvořil ve všech krajích již méně než 1 % všech domů se zjištěným způsobem odvádění odpadních vod.

Mezikrajské výsledky jsou významně ovlivněny rozdílnou sídelní strukturou. S velkým odstupem nejvyšší podíl domů s připojením na kanalizační síť byl zaznamenán v hl. m. Praze (93,0 %). Na opačném konci žebříčku se nacházely Moravskoslezský a Liberecký kraj, v nichž měla kanalizační přípojku méně než polovina tamních domů, u kterých se podařilo způsob odvádění odpadních vod zjistit. Vlastní čističkou disponovaly relativně nejčastěji domy v Libereckém (8,7 %) a Královéhradeckém kraji (6,9 %).

Domovní fond ČR podle způsobu odvádění odpadních vod (%)

Zdroj: Sčítání 2021

Nejvíc výtahů je v Praze

U vybavenosti domů výtahem jsou zatím k dispozici jen výsledky za celý domovní fond, podle nichž mělo výtah více než 61 tisíc domů, což ale odpovídalo jen 2,7 % domovního fondu, u kterého se vybavenost výtahem podařilo zjistit. Pro další analýzy tohoto ukazatele však budou bezesporu zajímavější a více vypovídající údaje pouze za bytové domy s určitým minimálním počtem nadzemních podlaží. Povinnost vybavení bytových domů výtahem upravuje vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, podle níž musí mít výtah zbudovaný všechny novostavby bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U stávajících bytových domů s pěti a více nadzemními podlažími, kde se nemění počet bytových jednotek, se výtah zřizovat nemusí. Vybavenost domů výtahem v jednotlivých krajích proto velmi úzce souvisí se zastoupením bytových domů v domovním fondu a s počtem jejich nadzemních podlaží. Jednoznačně nejvyšší počet i podíl domů vybavených výtahem byl zaznamenán v hl. m. Praze (16,8 %). Podle Sčítání 2021 se zde nacházelo 29,1 % všech domů s výtahem v Česku. Naproti tomu ve Středočeském kraji s výraznou převahou rodinných domů bylo výtahem vybaveno jen 1 % všech domů, u nichž se podařilo tento údaj zjistit.