Schválení jádra a plynu coby zelených zdrojů zlevní výstavbu nových jaderných bloků v ČR, jde o úspěch Fialovy vlády

Schválení jádra a plynu coby zelených investic je úspěch Fialovy vlády. A přitom s mnohem zásadnějším a dlouhodobějších dopadem než proslulá „cesta do Kyjeva“. Podpora schválení mezi europoslanci totiž v posledních týdnech citelně klesala, vůbec nebyla samozřejmostí. Odpůrcům schválení se totiž dařilo šířit přesvědčení, že schválení plynu pomůže Putinovu režimu, pro nějž výnos z vývozu právě plynu představuje zásadní zdroje příjmu. Navíc se jim podařilo „hodit do jednoho pytle“ s plynem také jádro.

Dva vlivné výbory europarlamentu v červnu dokonce schválení odmítly. Na neschválení tlačila dost i Ukrajina, alespoň tedy někteří její představitelé, například velvyslanec v Německu. Právě s odůvodněním, že schválení plynu coby zeleného zdroje je vlastně podporou Putinova režimu. Naopak třeba ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko se v dopise europoslancům stavěl spíše ze schválení, neboť se obával, že neschválení jádra a plynu coby zelených investic zkomplikuje poválečnou obnovu jeho země.

Dnešní Fialův apel v projevu před europoslanci tak mohl být rozhodujícím „jazýčkem na vahách“, neboť výsledek hlasování opravdu nebylo možné do posledních chvil předjímat. Tušilo se jen, že bude těsné. O to cennější tedy je výsledek pro českou ekonomiku a její další vyhlídky.

Schválení jádra a plynu coby zelených investic umožňuje Česku především v dalších více než dvaceti letech zahajovat výstavbu nových jaderných bloků a jaderné infrastruktury, včetně úložiště jaderného odpadu, aniž by taková výstavba byla finančně penalizována. To tedy znamená vyšší ochotu bank a soukromých investorů, třeba i v roli subdodavatelů, se na výstavbě nových bloků či jiných jaderných zařízení, potenciálně včetně malých modulárních reaktorů, podílet. To by mělo ve výsledku zlevnit výstavbu nových jaderných bloků v ČR a tím vytvořit zásadní tlak na pokles cen (v porovnání se situací bez dnešního schválení) elektrické energie pro domácnosti i firmy v ČR v nadcházejících desetiletích. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.