Při vysokých teplotách může sklo v okně nečekaně prasknout. Jak tomu předejít?

Při vysokých teplotách může sklo v okně nečekaně prasknout. Jak tomu předejít?

I po několikaletém bezproblémovém užívání může sklo v okně či dveřích náhle prasknout. K tomuto jevu zvanému termální lom dochází v důsledku nerovnoměrného zahřívání povrchu skla. S přicházejícími vyššími teplotami se tak zvyšuje i riziko praskání skel. Čeho se vyvarovat, aby termální lom skla nehrozil, i jak předejít přehřívání již při návrhu zasklení, vysvětlí Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Building Glass.

Je-li vystaveno intenzivnímu slunečnímu záření, každé sklo se začne samovolně rozpínat. Maximální teplotní rozdíl, který vydrží běžné plavené sklo, je 40 °C . Problém nastává v momentě, kdy se plocha skla nezahřívá rovnoměrně. „Stačí, když je část skleněné plochy stíněná stromem nebo sousední budovou. Část skla se tím pádem roztahuje, část ne, což vede ke vzniku pnutí. Jeho výsledkem pak může být termální lom,” vysvětluje Michal Široký. Sklo tedy na jednom či více místech praskne.

V letních měsících dosahuje povrchová teplota fasády domu až 70°C. Sklo v oknech se tedy začne přehřívat, za normálních okolností to ale nevadí, protože se tabule deformují rovnoměrně. „Nerovnoměrné zahřívání vedoucí k tomu, že sklo praskne, může nastat hned v několika případech. Problém může představovat třeba nábytek nebo jiné předměty přiléhající k oknu zevnitř či zvenčí,” vysvětluje odborník ze Saint-Gobain Building Glass. Rozdílné zahřívání mohou mít na svědomí i obyčejné samolepky na oknech, ať už ty původní od výrobce, nebo třeba nálepky s dětskými či vánočními motivy, které na okno umístíme jako dekoraci. Pozor je třeba dávat i na žaluzie. Pokud je například necháme stažené jen do poloviny okna, na sklo opět působí v různých místech různá intenzita slunečního záření. Termální lom může v některých případech hrozit i v zimě, máme-li doma topení, které k oknu přiléhá. Zvýšená teplota na části skla může opět způsobit nerovnoměrné rozpínání.

Další problematická situace může nastat u prosklených posuvných portálů, které se využívají třeba u vstupu z domu na zahradu. Když se portál pootevře nebo je zcela otevřený, mezi odsunutým a statickým sklem vzniká prostor s minimálním či vůbec žádným prouděním vzduchu. „Jsou-li dveře částečně odsunuty, vzduch v tomto meziprostoru se oteplí až na 50°C. Když je otevřeme úplně, může se teplota vyšplhat dokonce na 80 stupňů,“ varuje Michal Široký.

Zakrývání oken před zloději představuje riziko

Na stavbách bývá nejčastějším zlozvykem částečné zastínění skla, aby do stavby nebylo vidět. Toto opatření obvykle slouží k ochraně materiálů či zařízení před zloději. „V nedokončených domech často ještě nejsou nainstalovány žaluzie, a tak dělníci okna zevnitř například zakryjí matracemi v igelitu. Matrace ale představují dobrý tepelný izolant, takže v místě jejich styku se sklem vzniká velmi vysoká teplota. Stačí pak, aby matrace neobsáhly celou plochu okna, a dojde k nerovnoměrnému zahřívání,” říká Michal Široký. Nezakrytá část se v tomto případě začne ochlazovat a dochází k již popisovanému pnutí.

Kalené sklo teplotám odolává lépe

Prasklinu ve skle způsobenou tepelným lomem poznáme snadno, protože začíná vždy na hraně skla. I když si budeme dávat pozor, ne vždy je v našich silách nerovnoměrnému rozpínání skla zabránit. Jeho příčinou může být například strom v zahradě, který zastiňuje část okna. „I taková situace má své řešení. Ve fázi projektování a specifikace izolačního skla lze posoudit riziková okna, tedy ta, která jsou vzhledem k orientaci budovy tepelně namáhaná, a ta navrhnout jako tepelně tvrzená neboli kalená,” radí Michal Široký. U kaleného skla hrozí riziko termálního lomu až při rozdílu teplot 200°C. „Odolnost vůči tepelnému lomu částečně zvyšuje také opracování hran rizikového skla,” dodává.

Zhruba ve třech procentech případů se ale prasknutí nakonec nevyhne ani kalenému sklu. To je způsobeno přítomností sulfidu nikelnatého v hmotě skla. Riziko takového prasknutí lze snížit takzvanou zkouškou prohříváním. „U prohřívaného tepelně tvrzeného skla je šance, že dojde k tepelnému lomu, jen 0,025 %. V praxi tedy dochází k jedinému lomu na 400 tun skla,” uzavírá odborník ze Saint-Gobain Building Glass.