Naučte se využívat zeleninu na maximum a spotřebovat ji od kořene až po listy

Kořen, listy i stonek: Využijte zeleninu beze zbytku

Košťály, slupky i natě. Každý z nás za rok doma vyplýtvá přibližně 25 kg potravin, a velkou část z toho tvoří zbytky ovoce a zeleniny vzniklé při zpracování. Plýtvání se přitom dá jednoduše zabránit nebo ho alespoň výrazně omezit. Naučte se využívat zeleninu na maximum a spotřebovat ji od kořene až po listy.

Vitaminy do koše nepatří

Zahazujete do kompostu slupky, natě anebo listy? Je to škoda, připravujete se totiž o celou řadu zdraví prospěšných látek. V listech a košťálech z brokolice či květáku se skrývá hořčík a draslík a také slušná porce vitaminů B a C. Nať z cibule a česneku zase obsahuje významnou dávku antioxidantů a vlákniny. „Ochuzovat bychom se neměli ani o mrkvovou nať, kterou naši předkové jedli dokonce dřív než samotný kořen mrkve. Nať je plná obsahuje vitaminy A, C a K, vápník, železo i antioxidanty v podobě betakarotenů. Posiluje tak naši imunitu, trávicí systém a působí jako prevence srdečních onemocnění,“ doplňuje Jaroslav Neuman, specialista na ovoce a zeleninu z Košík.cz.

Kam s nimi?

Odkrojky a další méně oblíbené části zeleniny mohou být využity mnoha způsoby. Ředkvičkové listy vyniknou v letních salátech nebo jako /součást domácího pesta, košťál z brokolice zahustí omáčky a chutnat bude i malým dětem jako pyré. Nejen vegani pak ocení tip na zpracování mangoldových listů, které stačí povařit v osolené vodě a zpracovat na chutný hummus. Co dalšího si ze zbytků zeleniny připravit?

Chipsy z kedlubnových listů

Připravte si zdravější variantu oblíbených lupínků, která nadchne i vaše potomky. Listy z květáku anebo kedlubny operte, osušte a v míse promíchejte s několika stroužky česneku. Osolte a opepřete a pokapejte olivovým olejem. Poté listy rozprostřete na plech a pečte v troubě při teplotě 200 ° C do křupava.

Pesto z mrkvové natě

Mrkvová nať je vitaminová bomba, o kterou je škoda přijít. Vyrobte si z ní chutné mrkvové pesto. Nať omyjte a osušte a poté ji rozmixujte v robotu s hrstkou kešu oříšků a stroužkem česneku. Dochuťte trochou parmezánu a solí a konzistenci dolaďte olivovým olejem. Hotové pesto vám v ledničce vydrží zhruba týden, ale můžete ho i zamrazit.

Polévková směs ze slupek

Proč kupovat polévkové směsi plné éček, když si ji můžete snadno vyrobit doma. Využijte slupky z mrkve, celeru či petržele, které zbyly po přípravě vývaru nebo svíčkové. Očistěte je a rozložte na plech vyložený pečicím papírem. Sušte přibližně hodinu a půl v pootevřené troubě na nízkou teplotu. Vychladlé slupky rozmixujte v mixéru, dochuťte bylinkami a skladujte v uzavřené sklenici.

Dip z fenyklu

Fenyklové „vlasy“ většinou končí v koši. Zkuste z nich připravit chutný fenyklový dip, který oceníte třeba při letních grilovacích party. Hrst fenyklových vlasů umyjte, osušte a pokrájejte. Poté smíchejte s hrnkem řeckého jogurtu, přidejte olivový olej, citronovou šťávu a dochuťte.

Jakým částem se vyhnout

U drtivé většiny zeleniny můžete zpracovat všechny části od kořene až po listy. Výjimkou jsou listy a výhonky lilků, paprik a rajčat. Ty obsahují jedovaté a toxické látky a ke konzumaci jsou nevhodné.

Pozor při nákupu zeleniny

Nejvhodnější zeleninou je samozřejmě ta, kterou si vypěstujeme na vlastní zahrádce. Po jaké zelenině ale sáhnout, když bydlíme v bytě a záhoncích čerstvé zeleniny se nám může jen zdát? Při nákupu bychom měli dát přednost zelenině, která je lokální. Můžeme si vytipovat i blízkého zemědělce, který prodává ze dvora, vyzkoušet farmářské bedýnky nebo zjistit, zda někde nejsou k dispozici přebytky zeleniny na sběr. V obchodě je vhodné sáhnout po bio zelenině nebo její dostupnější „sestře“ s označením IPZ. „Zelenina z integrované produkce podléhá přísným normám a přímé kontrole Zelinářské unie Čech a Moravy. Při jejím pěstování se minimalizuje použití jakýchkoli chemikálií a zároveň upřednostňují ekologicky přijatelné metody,“ dodává odborník.

 Zdroj: Košík.cz