Aktuální přehled cen elektřiny aneb který dodavatel je nyní bez fixace nejlevnější

Uklidnění na energetickém trhu stále nenastává, naopak lze hovořit o stupňování nervozity. Alespoň to indikuje vývoj cen na energetických burzách. Obavy jsou znát zejména u dodávek elektřiny pro nadcházející zimu potažmo následující rok. Domácí kontrakt elektřiny pro příští rok vystoupal ve středu na pražské energetické burze na nová historická maxima 428,16 EUR/MWh. Tedy cena 1 kWh obchodované samotné silové elektřiny dosáhla v přepočtu již takřka 10,50 Kč. Z tohoto vývoje se dosavadní současné ceníky hlavních dodavatelů na trhu zdají být vlastně levnou záležitostí.

Odběratelům, kterým končí fixace z předchozích let, však pohled na takové ceníky může snadno zvýšit krevní tlak. Kdo si smluvně zajišťoval elektřinu ještě koncem minulé dekády, činil tak v době spotových cen na trhu okolo 40 EUR/MWh. V současnosti je tedy desetinásobná. Jak známo distributoři elektřinu pro své zákazníky obvykle nakupují dopředu. Kdo tak pro rok 2023 učinil ještě před rokem, zajistil si kontrakt z dnešního pohledu velmi levně, resp. za cca 85 EUR/MWh. Tedy při aktuálním směnném kurzu za jen zhruba 2,10 Kč/kWh. Ještě například letos v lednu šlo danou elektřinu koupit do 3 Kč/kWh. Takové ceny však současné „nové“ letní ceníky dodavatelů rozhodně nenabízí. Všechny porovnávané, byly vydány mezi 1. červnem a 1. srpnem. A dle zmiňovaného vývoje na burze rovnou možno odhadnout, že do konce roku se dočkáme ještě dalších aktualizací.

Vývoj ceny elektřiny pro rok 2023 za poslední rok (do 9.8.2022)

Podíváme-li se na základní ceníky největších hráčů na trhu, cenu silové elektřiny pod 6 Kč/kWh, resp. 7,20 Kč s DPH nenalezneme. Níže uvedený přehled bere v potaz firmami prezentované ceníky „bez závazku“ na dobu neurčitou, resp. některé je nabízejí jen s fixací. To je příklad společnosti E.ON, která vychází nejlevněji pro majitele tepelných čerpadel, tedy u tarifu D56d, avšak jen u vysokého tarifu (VT). Vzhledem k tomu, že ten je účtován pouze 2 hodiny denně, nutné se je v daném případě poohlédnout po nejlevnější ceně u nízkého tarifu (NT). V současnosti je tak z vybraných společností nejlevnější Pražská plynárenská, kde celková cena včetně distribuce vychází na 7 456 Kč/MWh. Tedy každá kilowatthodina na necelých 7,50 Kč. Druhý nejlevnější E.ON s 8,09 Kč však v základním ceníku rovnou nabízí fixaci na 2 roky.

Kdo využívá tarif D25d, tedy v průběhu dne celkem 8 hodin „levnějšího“ proudu (NT) může mít výběr dodavatele složitější. Záleží totiž také na poměru spotřeby mezi vysokým a nízkým tarifem. V posledních letech se každopádně situace trochu pozměnila, když řada dodavatelů již ani cenu silové elektřiny mezi VT a NT nerozlišuje. V přehledu je to patrné u Innogy a ČEZ. Nicméně nutno rovnou upozornit, že ve výsledné ceně mezi VT a NT je poměrně podstatný rozdíl. Důvodem je poplatek za samotnou distribuci, který je zejména právě u tarifu Akumulace 8 (D25d) stále značně rozdílný. Při vysokém tarifu je totiž v porovnání zhruba desetinásobný (2 061 Kč vs. 210 Kč/ MWh). „Nůžky“ se v tomto ohledu nicméně v posledních letech svírají, když dříve býval rozdíl i patnáctinásobný…

Kdo pouze elektřinu používá pro svícení či vaření, resp. využívá základní tarif D01d, pod 10 Kč/kWh se nyní dostane pouze u Pražské plynárenské. A to jen těsně. Nejdražší Innogy již účtuje 11,40 Kč/kWh. Například někteří důchodci, kteří jsou zvyklí mít doma puštěnou celý den televizi, mohou začít uvažovat, kde ušetřit. Při například spotřebě televize 120 W a 10 hodinách denního provozu, lze měsíčně počítat se spotřebou 36 kWh. Při celkové ceně 1 kWh například 10 Kč, tedy 360 Kč...

Závěrem možno zmínit, že výše uvedený tabulkový přehled zahrnuje ceny pro distribuční území ČEZ. Pro Prahu, potažmo distribuční území EG.D (E.ON) se tedy mohou „Celkové ceny“ o něco lišit. Obecně odrazem pro výběr nejlevnějšího dodavatele zůstávají primárně ceny silové elektřiny. Nutno nepřehlédnout, zda jsou v cenících firem udávány s DPH či bez. Do celkového účtu může také promluvit společnostmi udávaná „Stálá“ či „Fixní“ platba. Tedy měsíční poplatek za dodávku elektřiny. Ten si dodavatelé, podobně jako právě samotnou cenu silové elektřiny, určují sami (jedná se o neregulovanou složku).