Elektřina na německé burze přesáhla 500 EUR/MWh. Plyn přidá dalších 60 %, snaží se strašit Gazprom

Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu dnes na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12.300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent, vzhůru ji tlačí hlavně omezování dodávek ruského plynu, informovala agentura Bloomberg. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96.713 Kč) za 1000 metrů krychlových.

Elektřina zlomila pětistovku

Ceny na burze v Lipsku jsou pro Evropu zásadní. Cena klíčového kontraktu s dodáním v příštím roce si dnes odpoledne připisovala více než šest procent a vyšplhala se až na 508 eur za MWh. Analytici nepředpokládají, že cenový růst v nejbližší době poleví.

Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků. "Čím déle budou tyto ceny růst, tím více to pocítí celá ekonomika," uvedl jeden z analytiků poradenské společnosti Oxford Economics. "Rozsah tohoto růstu a rozsah této krize nelze srovnat s ničím v posledních desetiletích," dodal.

Ceny plynu v Evropě se dnes vyšplhaly na nejvyšší úroveň od března. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) si po poledni připisovala přes deset procent a dostala se nad 243 eur za MWh. Před rokem se pohybovala pod 30 eury za MWh.

Situace kolem dodávek ruského plynu do Evropy se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Na trhu kvůli omezeným dodávkám plynu panují obavy, zda Evropa dokáže v zimě vyrobit dostatek elektřiny.

Gazprom straší s cenami plynu

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96.713 Kč) za 1000 metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu přitom klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentury Reuters.

Hlavním dodavatelem plynu do Evropy je právě Rusko. Dodávky z Ruska jsou letos ale slabší, protože po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu nastal spor o turbíny, které jsou součástí plynovodu Nord Stream 1, a další plynovod Nord Stream 2 nebyl kvůli invazi ani spuštěn. Ceny plynu proto v reakci raketově vzrostly.

"Ceny plynu k okamžitému dodání v Evropě dosáhly 2500 dolarů (za 1000 metrů krychlových). Pokud taková tendence přetrvá, ceny letos v zimě podle konzervativních odhadů překročí 4000 dolarů za 1000 metrů krychlových," uvedl Gazprom.

Velkoobchodní cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na jaře přechodně vystoupila až k 350 eurům za megawatthodinu (MWh). Ještě ve stejný den sice klesla zpět pod 200 eur, v současné době se ale pohybuje nad 220 eury za MWh. Zůstávají tak mnohem vyšší než před rokem, kdy činily méně než 30 eur za MWh.

Kyjev na jaře uzavřel jednu z přepravních cest ruského plynu do Evropy. Gazprom pak snížil dodávky suroviny přes Nord Stream 1 postupně až na současných zhruba 20 procent kapacity. Na vině je právě spor o turbíny a další důležité části plynovodu.

Dodávky plynu od Gazpromu se od 1. ledna do 15. srpna ve srovnání se stejným obdobím loni snížily o 13,2 procenta na 274,8 miliardy metrů krychlových, uvedla společnost. Podle analytika Jevgenije Suvorova ze společnosti CentroCreditBank se těžba plynu Gazpromu v srpnu meziročně snížila o 32,2 procenta a v červenci o 35,8 procenta. Jeho export pak tento měsíc klesl o 59 procent, zatímco v červenci se meziročně snížil o 58,4 procenta.

Síkela: Stát by v nouzi omezil teplo pro domácnosti, aby udržel klíčový průmysl

Stát by v případě nedostatku plynu přistoupil k omezení dodávek tepla do domácností, aby udržel v chodu klíčové složky průmyslu. Před dnešním setkáním ministrů na zámku v Liblici na Mělnicku to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Ministři podle něj budou dnes také znovu diskutovat o podobě úsporného energetického tarifu. Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) o konkrétních částkách podpory určitě rozhodne do konce srpna. Domácnosti by podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měly letos dostat příspěvek až 5000 korun.

MPO připravilo návrh vyhlášky o pravidlech pro vytápění, která by začala platit v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. Počítá s vytápěním budov na nižší teploty. Například v obývacích pokojích by lidé měli topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.

"Dělali bychom to za cenu toho, že bychom se snažili udržet klíčové složky průmyslu v chodu. To je klíčové i pro samotné domácnosti, protože i oni jsou zaměstnanci celé řady firem nebo jsou odběrateli klíčových produktů některých firem," vysvětlil Síkela.

K návrhům na omezení dodávek tepla v případě stavu nouze řekl, že jde o scénáře, které si nikdo nepřeje, ale je nutné, aby byl stát připraven předem.

Dalším tématem vládních ministrů dnes bude také připravovaný úsporný tarif na energie pro domácnosti. "Budeme se o tom dnes bavit, mám k tomu připraveny konkrétní verze," podotkl ministr. Dnes však k tomu neočekává konkrétní závěry, ministři by se podle něj měli návrhem zabývat spíše obecně. Diskutovat tak budou například o aktuálním energetickém vývoji, o krocích jednotlivých států v Evropě nebo o dalších očekáváních do budoucna.

Síkela zopakoval, že podle návrhu MPO by celkový příspěvek pro domácnost s nejvyšší spotřebou měl být kolem 17.500 korun. Letos se z toho bude podle ministra vyplácet asi 5000 korun. Pro výsledný příspěvek budou klíčové odpočty za obnovitelné zdroje a další poplatky. Pokud ministři dosáhnou shody, je Síkela připraven návrh přednést na vládě v následujících týdnech.

Řada odborníků kritizuje to, že ve zveřejněném návrhu úsporného tarifu na energie chybějí konkrétní částky. Fiala řekl novinářům, že o nich rozhodne vláda na řádném jednání. "Chceme to udělat určitě do konce srpna," uvedl. "Dnes se chceme poradit o všech aspektech, které to s sebou nese, a dopadech jak na státní rozpočet, tak na to, jak najít tu správnou cestu, aby to co nejvíce lidem pomohlo," dodal.