Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla v roce 2021 hodnoty 9 434 mil. m3, tj. 100 737 GWh - roční zpráva o provozu plynárenské soustavy

Dodávky zemního plynu v roce 2021 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu (vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů). 

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) dosáhl v roce 2021 hodnoty 45 652 mil. m3(486 992 GWh), což představuje meziroční nárůst o 5,0 %. Téměř veškerý zemní plyn k nám byl dovezen přes hraniční předávací stanice s Německem. Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz z ČR) do zahraničí představoval celkové množství 36 933 mil. m3(394 172 GWh). Bilance plynárenské soustavy ČR jsou uvedeny v kapitole 3. 

Tok zemního plynu ze zásobníků plynu (těžba plynu), které náleží do plynárenské soustavy ČR, byl na úrovni 3 116 mil. m3(33 296 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu (vtláčení plynu) činil 2 516 mil. m3  (26 855 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 1 690 mil. m3(18 162 GWh). Samostatné toky plynu ze/do zásobníků plynu v roce 2021 a za posledních deset let jsou uvedeny v kapitole 4. 

Výroba zemního plynu v ČR doplňovala celkovou bilanci plynárenské soustavy o 1,4 %, tj. 128 mil. m3  (1 384 GWh). Meziročně stoupla výroba zemního plynu o 4,2 %. Ve zprávě je také uvedena výroba ostatních plynů s dodávkou plynu do distribuční soustavy, dodávkou přímo připojeným zákazníkům a vlastní spotřebou výrobců plynu. Všechny údaje včetně meziročního porovnání jsou uvedeny v kapitole 5. 

Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 9 434 mil. m3, tj. 100 737 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,68 kWh/m3, tj. 38,46 MJ/m3). Proti roku 2020 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 8,5 %. Průměrná roční teplota byla 8,3 °C s odchylkou -0,3 °C od dlouhodobého teplotního normálu a -1,1 °C od roku 2020. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 68 % souhrnné roční spotřeby. Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v srpnu (363 mil. m3, tj. 3 874 GWh) a naopak nejvyšší v lednu (1 273 mil. m3, tj. 13 599 GWh). Nárůst ve spotřebě proti stejnému období roku 2021 byl zaznamenán převážně v I. pololetí. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2021 hodnoty 9 320 mil. m3, tj. 99 519 GWh s meziročním nárůstem 3,5 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2021 s meziročním porovnáním a vývojem spotřeby v posledních deseti letech doplněné o teploty ovzduší je uvedeno v kapitole 6. 

Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let mírně vzrostla a rok 2021 zaznamenal nejvyšší hodnotu tohoto období. Hlavním důvodem nárůstu v roce 2021 byla nižší průměrná teplota ovzduší, stále se zvyšující dodávka plynu na výrobu elektřiny a dodávky plynu do CNG stanic. Z dlouhodobého hlediska spotřeba zemního plynu poprvé od roku 2007 překonala hranici 9 mld. m3(96 TWh). Na spotřebu zemního plynu v ČR má silný vliv průběh dosažených atmosférických teplot, které jsou téměř po celé desetileté období nad dlouhodobým teplotním normálem s výjimkou roku 2021. Rozdíl mezi nejvyšší spotřebou v roce 2021 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 2,2 mld. m3(23,3 TWh). Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 %, byl právě rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m3 (77,4 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995. 

6

Denní teplotní gradient se pohyboval v rozsahu 969 – 1 512 tis. m3/den/°C (10 345 – 16 148 MWh/den/°C), a to po celé topné období roku 2021. Ten vyjadřuje změnu spotřeby plynu v reakci na jednotkovou změnu teploty. Minimální závislosti spotřeb na teplotě je dosahováno v letním období, kdy denní teplotní gradient klesl až na hodnotu 101 tis. m3/den/°C (1 078 MWh/den/°C). Denní spotřeby plynu se v roce 2021 pohybovaly v rozsahu 9 188 – 55 065 tis. m3(98 211 – 588 377 MWh) s poměrem mezi nejnižší a nejvyšší spotřebou 6:1. Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena ve čtvrtek 11. února ve výši 55 065 tis. m3  (588 377 MWh) při průměrné denní teplotě -8,6 °C. Na tento den byl zpětně vyhlášen Kontrolní hodinový odečet (KHO), který představuje hodinové dodávky a spotřeby plynu od plynárenských podnikatelů, na jejichž základě dochází k sestavení KHO plynárenské soustavy ČR. Na základě těchto odečtů vyplynulo, že maximální hodinové odběry byly v ranních a odpoledních hodinách, přičemž výraznější pokles odběrů nastal během noci. Mezi 8:00 až 9:00 hod. dosáhla spotřeba největší hodnoty 2 582 tis. m3(27 597 MWh) při průměrné aktuální hodinové teplotě -8,8 °C. Souhrnné vyhodnocení kontrolního hodinového odečtu v plynárenské soustavě ČR je podrobně zobrazeno v kapitole 7. 

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2021 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 48,4 %, následovaná kategorií domácnosti 26,7 %, maloodběru 13,9 % a středního odběru 9,7 %. Ostatní plyn zahrnující vlastní spotřebu, ztráty, změnu akumulace na distribuční soustavě a vlastní spotřebu výrobců plynu představoval 1,3 % z celkové spotřeby plynu v ČR. V kapitole 8 jsou uvedeny celkové podíly jednotlivých kategorií odběru na celkové spotřebě zemního plynu v ČR v roce 2021 a v uplynulých deseti letech. Nárůst se projevil v dodávkách do CNG stanic (13 %) a ve spotřebě zemního plynu na výrobu elektřiny (9,5 %).  

V ČR bylo k 31. 12. 2021 připojeno k plynárenské soustavě celkem 2 820 013 zákazníků. Přes 92 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce odběratelů zemního plynu v kategorii domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 48 070. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 868 083, bylo dosaženo v roce 2012. Podrobné členění spotřeby plynu a délek plynovodů podle distribučních soustav je uvedeno v kapitole 9. Historická data ukazují vývoj spotřeby zemního plynu, svítiplynu a počtu zákazníků v letech 1952 až 2021. V těchto letech zaznamenala plynárenská soustava výrazný rozvoj ve všech segmentech spotřeby plynu včetně infrastruktury. V 80. a 90. letech přispělo k nárůstu spotřeby zemního plynu postupné převádění svítiplynu na zemní plyn (poslední dodávky svítiplynu byly ukončeny v červnu 1996). Od roku 2001, kdy bylo dosaženo historicky největší roční spotřeby zemního plynu (9,8 mld. m3, tj. 102,6 TWh), došlo v následujících letech ke stagnaci spotřeby a od roku 2007 do 2015 dokonce k výraznějšímu poklesu spotřeb. Stagnace a následný pokles spotřeb souvisel zejména se změnami v cenách energií, s ukončením státních dotací na plynofikaci, se snižováním tempa postupné plynofikace regionů, se snižováním energetické náročnosti odběrů (zateplování objektů, modernizace spotřebičů), s tlakem na snižování nákladů firem, s úsporami výdajů za energii v teplotně přechodných obdobích, s absencí významnějších projektů na připojování nových velkoodběratelů apod. Od roku 2016 došlo k ukončení poklesu spotřeby zemního plynu, a ta začla opět mírně stoupat. V roce 2006 byla naměřena největší denní spotřeba zemního plynu ve výši 67,6 mil. m3(713,3 GWh) a rok 2009 zaznamenal s počtem 2 871 547 největší dosažený stav připojených zákazníků (kapitola 12). Historická data jsou doplněná o průměrné teploty ovzduší v letech 1992 až 2021.