České stavebnictví po 15 měsících růstu poprvé kleslo, zahájilo se o čtvrtinu méně bytů

České stavebnictví definitivně přerušilo patnáctiměsíční řadu, kdy stavební produkce meziročně rostla. V červenci totiž podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce meziročně klesla o 2,7 procenta. Jde o první meziroční propad po 15 měsících růstu. Stavební úřady v červenci vydaly meziročně o 9,2 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 61 procent. Výrazně propadla i bytová výstavba, ČSÚ eviduje 2726 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 28,6 %. Také dokončených bytů bylo letos v červenci ve srovnání se stejným měsícem loňského roku méně, konkrétně o šest procent.

Bytová výstavba zůstává tristní. V hlavním městě firmy v červenci zahájily stavbu jen 302 nových bytů, a to ještě jen na papíře. ČSÚ totiž jako zahájené eviduje byty v takových projektech, které v daném měsíci získaly stavební povolení. Neznamená to ale, že se začaly stavět i ve skutečnosti. Reálný počet zahájených bytů tak bude ještě o něco nižší.

Nejvíce nových bytů se letos staví ve Středočeském kraji, kde jich ČSÚ v rámci nové výstavby od začátku roku do konce července eviduje 3931. Více než v Praze, která do statistik letos zapsala 2995 zahájených bytů, se daří bytové výstavbě i na jižní Moravě s 3038 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se zahájilo jen 494 nových bytů.

Na stavebnictví negativně působí hlavně dva faktory. Nedostatek stavebního materiálu a pracovníků a také strach a nejistota z dalšího ekonomického vývoje. Válka na Ukrajině zásadně ztížila či dokonce v některých případech zcela přerušila dodávky stavebního materiálu pocházejícího z této země, konkrétně jde například o stavební ocel, jejíž nedostatek se projevil hned na jaře. Stavební firmy zasáhl také odliv ukrajinských pracovníků, kteří dostali povolávací rozkaz a odešli bránit svou zemi. České stavebnictví je totiž na Ukrajincích už spoustu let velmi závislé, naštěstí jejich odchod není tak hromadný, jak se po vypuknutí války čekalo.

Mnohem horší dopad má současná extrémně vysoká inflace a hlavně neustále rostoucí ceny energií, které jsou mnohonásobně vyšší než loni. Mnozí investoři ty veřejné nevyjímaje nyní s většími investicemi raději vyčkávají a snaží se vytvořit dostatečnou rezervu pro pokrytí mnohonásobně vyšších nákladů na energie. Také některé dříve nasmlouvané veřejné zakázky stavební firmy vypovídají, protože se jim vyplatí zaplatit smluvní pokutu, než dodržet původně stanovenou cenu, která je ale nyní už mimo realitu a hluboko pod současnými náklady.

Současná situace je velmi turbulentní a je těžké odhadovat jakýkoliv další vývoj. Kdo však čeká lepší časy pro stavebnictví, toho musím bohužel zklamat. Lépe ještě dlouho nebude. O dostupnějším bydlení a lepší veřejné infrastruktuře si tak v dohledné době můžeme nechat jen zdát.

RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva, EKOSPOL a. s.