Evropa čelí fundamentálnímu nedostatku energií, říká šéf pražské energetické burzy

Jan Berka, 3.10.2022

Evropa čelí fundamentálnímu nedostatku energií, říká šéf pražské energetické burzy

Jan Berka
10:51 3. října 2022

Klíčové body

  • Rozhovor s Davidem Kučerou připravil Jan Berka společně se specialistou na trh energií skupiny Roklen Dušanem Vaškovicem.
David Kučera, zdroj: David Kučera

Řada lidí má představu, že ceny elektřiny byly vyhnány uměle spekulanty a že výrobci na tomto vývoji budou vydělávat neoprávněné zisky. Tento názor nesdílím. Jsem přesvědčen, že v Evropě čelíme momentálnímu fundamentálnímu nedostatku energií, řekl v rozhovoru pro Roklen24 šéf pražské energetické burzy David Kučera. Jak tento nedostatek vyřešit? A vrátí se staré ceny elektřiny, nebo jsou ty aktuální novým normálem?

Cena ročního kontraktu dodávky elektřiny se na pražské energetické burze letos dostala ze zhruba sto euro za megawatthodinu na tisíc. Aktuálně se pohybuje kolem 450 euro. Zažil jste takto prudký cenový vývoj už dřív, nebo šlo o historickou událost?

Nezažil a podle mého názoru jde o historickou událost, kterou bych přirovnal ropnému šoku z roku 1973, byť se týká tato krize především Evropy. Za celou více jak dvacetiletou historii liberalizovaného obchodování s elektřinou se ceny ročních kontraktů pohybovali od €20/MWh do €90/MWh, takže současná situace na trhu je naprosto výjimečná.

Na konferenci Share your energy jste se zúčastnil panelové diskuze „Válka na Ukrajině, energetika jako zbraň, ceny komodit, energetická bezpečnost“. Stala se z energetiky opravdu zbraň?

Ano, zejména Ruská federace to takto dlouhodobě vnímá a činí kroky, aby energetiku mohla jako zbraň používat. Podle mého názoru si tuto skutečnost plně uvědomují i USA a v minulosti Evropu kritizovali za podceňování této bezpečnostní hrozby.

Je válka na Ukrajině ten hlavní důvod vysokých cen elektřiny, nebo hrají roli i další?

Přerušení zásobování Evropy zemním plynem ze strany Ruska a tím vzniklý nedostatek je jediný důvod právě probíhající energetické krize. Pokud by nebyla válka na Ukrajině a nebyly pochybnosti o spolehlivosti ruských dodávek, ceny elektřiny a zemního plynu by nevykazovaly takto bezprecedentní vývoj.

Je podle vás zastropování cen elektřiny a plynu v rámci České republiky rozumným řešením? Nemělo by smysl počkat až na celoevropské?

Závisí, z jakého pohledu se na věc díváme. Obecně zastropování cen nic nevyřeší. Řada lidí má představu, že ceny byly vyhnány uměle spekulanty a že výrobci na tomto vývoji budou vydělávat neoprávněné zisky. Na základě informací, které mám k dispozici, tento názor nesdílím a jsem přesvědčen, že v Evropě čelíme momentálnímu fundamentálnímu nedostatku energií. To znamená, že zastropování cen nic nevyřeší, možná naopak problém jen oddálí či ceny ještě více eskaluje. Jediným řešení je, že snížíme poptávku po energiích do doby, než se Evropa bude schopna zbavit závislosti na ruském plynu. Poptávka po energiích klesne buď jako důsledek vysokých cen, které si někteří spotřebitelé nebudou moci dovolit, anebo nějakým regulatorním zásahem. Obojí bude efektivně fungovat zejména bude-li provedeno na evropské úrovni.

Na druhou stranu média v ČR vyhrotila potenciální dopady vysokých cen do tak velké míry, že lze pochopit snahu vlády o uklidnění situace a samozřejmě, že v takovéto bezprecedentní situaci je potřeba pomoci ekonomicky slabým skupinám, protože elektřinu ke svému životu potřebuje každý.

Jak může přeshraniční obchodování a dlouhodobé zajištění cen největšího energetického hráče – ČEZu – ovlivnit výši vybrané windfall daně, která bude patrně zavedena?

ČEZ, stejně tak jako každý jiný výrobce elektřiny, se snaží prostřednictvím obchodování na energetických trzích pro sebe zajistit co nejlepší hospodářský výsledek. Zatím nevíme, jak bude windfall tax fungovat, ale asi by mělo platit, že čím více bude ČEZ úspěšný ve svých mezinárodních obchodních aktivitách, tím více se na dani vybere.

Současný systém cenotvorby na burze pomocí tzv. závěrné elektrárny má řadu kritiků. Existuje k tomuto systému adekvátní alternativa? Pokud by se elektřina z jednotlivých zdrojů prodávala za různou cenu, jakým mechanismem by se rozhodlo, kdo kupuje elektřinu levněji a kdo dráž?

Nejsem expertem na design trhu, nicméně evropský trh s elektřinou se vyvíjí postupně více jak 20 let. Spolupracuje na tom řada expertů z prakticky všech významných elektrárenských společností, kteří navzájem jednotlivé parametry mezi sebou pečlivě konzultovali. Věřím proto, že systém cenotvorby byl navržen dobře, a myslím si, že i dobře funguje. To, že momentálně tento systém generuje vysoké ceny, ještě neznamená, že byl chybně navržen.

Myslíte si, že jednotný evropský systém obchodování „day ahead“ a „intraday“ elektřiny přežije současnou energetickou krizi? 

Myslím, že ano, dnes nevidím jinou alternativu. EU má ve svých základních dokumentech zakotven princip jednotného energetického trhu a kdyby tento neměl přežít jednalo by se z mého pohledu prakticky o rozpad EU.

Nestálo by za zvážení nastavit na energetické burze mechanismy, které by byly schopny uklidnit/zastavit panické chování obchodníků, podobně jako jsou na akciových trzích tzv. „circuit brakers“?

„Circuit brakers“ se při obchodování s derivátovými kontrakty na energie používají a jsou v nich nastaveny specifické parametry pro každý jednotlivý typ kontraktu. Některé z těchto „circuit brakers“ byly v průběhu krize aktivovány, ale na celkový vývoj ceny to zásadní vliv, bohužel, nemělo.

Jaký je poměr kontraktů na elektřinu, které jsou uzavřeny bilaterálně, a těch, které projdou přes pražskou energetickou burzu?

Naše kontrakty jsou obchodovány v systému a pod licencí regulovaného trhu EEX. Víme naprosto přesně, kolik se zobchoduje v našem obchodním systému, bohužel spolehlivá data o bilaterálních obchodech nejsou nikde k dispozici. Náš odhad je, že před krizí se 80 % českých kontraktů zobchodovalo bilaterálně a 20 % prostřednictvím burzy, avšak v průběhu krize se možná tento poměr otočil.

Vrátí se se podle vás cena elektřiny zpět na úrovně ze začátku roku, nebo budou vyšší ceny novým normálem? Případně, co by k návratu bylo potřeba?

K cenovému návratu je zapotřebí nalézt buď nové a spolehlivé dodávky zemního plynu do Evropy, nebo instalovat nové zdroje elektřiny. To je celkem jasná a snadná odpověď, daleko těžší je toto realizovat. Jak rychle se to podaří, ani to není snadné odhadnout, ale věřím, že bychom se měli dostat na cenu ročního kontraktu významně pod €100/MWh.

David Kučera zastává od 1. dubna 2007 pozici generálního sekretáře energetické burzy POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. („PXE“) se sídlem v Praze. Před jmenováním do pozice generálního sekretáře PXE pracoval od května 2000 pro švýcarskou společnost Entrade AG v různých funkcích, mimo jiné ve funkci finančního ředitele a člena představenstva, kde získal hluboké zkušenosti s obchodem s elektrickou energií.  Před rokem 2000 pan Kučera pracoval ve finančním sektoru pro společnost Patria Finance, a.s.  Zde byl začleněn do oddělení Corporate Finance, podílel se na několika významných transakcích realizovaných na českém kapitálovém trhu v oblasti fúzí a akvizic a dále poskytoval služby finančního poradenství.

Pan Kučera je též členem burzovní komory společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s. a předsedou dozorčí rady společnosti Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Pan Kučera je držitelem titulu inženýr ČVUT Praha, fakulty elektrotechnické a titulu Master of Business Administration z Clemson University v USA.

Rozhovory

Portál Roklen24.cz je exkluzivní server o ekonomice, financích a investicích, který poskytuje aktuální ekonomické zpravodajství, real-time data, grafy, analýzy, názory, videa a rozhovory.



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Energie