Energie v září 2022 - EU nadále řeší vysoké ceny energií, ČR získá z Fondu spravedlivé transformace 1,64 mld. €

Energie

Tvoříme Evropu, 10.10.2022

EU nadále řeší vysoké ceny energií, ČR získá z Fondu spravedlivé transformace 1,64 mld. €

EU se zaměřila na stropování zisků výrobců elektrické energie z inframarginálních zdrojů a snížení spotřeby
ČR získala financi na transformaci po ukončení výroby uhlí

EU nadále řeší vysoké ceny energií

Po úsporách plynu se EU nyní zaměřuje i na úsporu spotřeby elektrické energie
Dalším krokem je zastropování příjmů některých výrobců elektrické energie
EU chce získat zdroje i v rámci odvětví fosilních paliv

Návrh nařízení Rady o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (KOM(2022)473)

Rada 30. 9. 2022 schválila návrh nařízení Rady o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Ten Komise předložila 14. 9. 2022 v reakci na výzvu ministrů energetiky z 9. 9. 2022. Projednávané nařízení se zabývá společnými opatřeními ke snížení poptávky po elektřině a výběrem nadměrných příjmů odvětví energetiky a jejich přerozdělování konečným odběratelům.

Pozadí

Jedná se o další kroky EU poté, co v červenci 2022 řešila otázku snížení poptávky plynu v reakci na ruskou agresi na Ukrajině či opatření řešící rostoucí ceny energií na podzim 2021 (více v příspěvku „EU řeší narůstající ceny energií”, Energie v říjnu 2021, v příspěvku „Komise řeší ceny plynu i bezpečnost jeho dodávek”, Energie v březnu 2022, v příspěvku „Komise představila další opatření proti nárůstu cen energií”, Energie v květnu 2022 a v příspěvku „Členské státy chtějí snížit spotřebu plynu o 15 %, Energie v červenci 2022).

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině Komise mj. v otázce energetické bezpečnosti již přijala plán REPower EU, který stanovuje opatření týkající se diverzifikace dodavatelů energie, úspor energie a energetické účinnosti a urychleného zavádění OZE (více v příspěvku „Komise představila plán REPowerEU“, Energie v květnu 2022), nebo legislativu vyžadující, aby podzemní zásobníky plynu v EU byly do 1. 11. 2022 naplněny na 80 % (více v příspěvku „Rada a EP potvrdily pravidla pro uskladňování plynu”, Energie v červnu 2022).

Komise předložila návrh 14. 9. 2022 na podnět mimořádného zasedání energetiků Rady 9. 9. 2022. Členské státy chtějí dočasně získat zdroje na financování neudržitelně rostoucích nákladů za energie od energetických firem. Členské státy ale také vyzvali Komisi, aby se zaměřila na možné zastropování cen plynu, či předložila návrh na koordinované snížení poptávky po elektrické energiii nebo opatření, která pomohou vyřešit problém snížené likvidity.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová avizovala záměry Komise v energetické oblasti v rámci svého projevu o stavu Unie, a to nejen v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, zejm. cíl důkladně reformovat trh s elektřinou a oddělit dominantní vliv plynu na cenu elektřiny. Následně Komise 14. 9. 2022 navrhla následující opatření: (1) Komise navrhla zavést povinnost snížit spotřebu elektřiny ve vybraných hodinách s nejvyšší cenou nejméně o 5 %. Tím chce řešit nejdražší hodiny spotřeby elektřiny v situaci, kdy cenu výrazně ovlivňuje výroba elektřiny z plynu. Členské státy by musely určit 10 % hodin s nejvyšší očekávanou cenou a během těchto hodin snížit poptávku. Komise rovněž navrhla, aby členské státy usilovaly o snížení celkové poptávky po elektřině nejméně o 10 % do 31. 3. 2023.

(2) Komise dále navrhla zastropování příjmů výrobců elektřiny z tzv. inframarginálních zdrojů, jako je OZE, jaderná energie a lignit, (tj. výrobců se stabilně nízkými výdaji na výrobu, kteří benefitují z vysoké ceny plynu) na 180 € / MWh. To má výrobcům umožnit pokrýt své investiční a provozní náklady, aniž by byly narušeny investice do nových kapacit v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a 2050. Příjmy překračující strop budou mají být vybírány vládami členských států a použít se na pomoc spotřebitelům při snižování účtů za energie. Zároveň mají mezi s sebou členské státy uzavírat solidární bilaterální dohody do 1. 12. 2022 o sdílení příjmů ve prospěch států s nízkou úrovní výroby elektřiny, pokud čistý dovoz elektřiny do členského státu ze sousední země činí alespoň 100 %.

(3) Vedle inframarginálních zdrojů chce Komise vybírat dočasný „solidární příspěvek” z nadměrných zisků generovaných z činností v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace. Členské státy by jej vybíraly ze zisků za rok 2022, které jsou alespoň o 20 % vyšší než průměrné zisky za předchozí 3 roky.

(4) Na závěr Komise navrhla i další intervence na trhu s energiemi, které by umožnily regulované ceny elektřiny pod úrovní nákladů a rozšíření regulovaných cen i na MSP.

Klíčové a sporné body

Rada schválila nařízení v podobě, která zahrnuje tyto oblasti:

Snížení poptávky po elektřině

Rada se dohodla na dobrovolném cíli celkově snížit hrubou spotřebu elektřiny o 10 % a na závazném cíli snížit o 5 % spotřebu elektřiny v době špičky. Členské státy pro období 1. 12. 2022–31. 3. 2023 určí 10 % hodin špičky, během nichž sníží poptávku. Členské státy si budou moci u obou cílů zvolit vhodná opatření ke snížení spotřeby v tomto období.

Strop pro tržní příjmy u inframarginálních technologií

Rada schválila návrh Komise, tj. tržní příjmy pro výrobce elektřiny, včetně zprostředkovatelů, kteří k výrobě elektřiny používají tzv. inframarginální technologie, budou zastropovány na částce 180 €/MWh. Členské státy se dohodly, že si samy zvolí opatření, která budou používat k výběru nadměrných příjmů a jejich přesměrování k podpoře a ochraně konečných odběratelů elektřiny. Zavedly určité možnosti flexibility, aby byla zohledněna jejich vnitrostátní situace a opatření zavedená na vnitrostátní úrovni. Patří k nim mimo jiné možnost stanovit vyšší strop příjmů, využít opatření, která dále omezují tržní příjmy, rozlišovat mezi technologiemi a uplatňovat limity na tržní příjmy jiných subjektů, včetně obchodníků. V případech, kdy se čistá závislost členského státu na dovozu rovná 100 % nebo je ještě vyšší, uzavřou do 1. 12. 2022 s vyvážejícím členským státem dohodu o odpovídajícím rozdělení nadměrných příjmů. K uzavření takových dohod se rovněž vyzývají i další členské státy.

Solidární odvod pro odvětví fosilních paliv

Solidární příspěvek by se vypočítal ze zdanitelných zisků podle vnitrostátních daňových předpisů za zdaňovací rok, počínaje rokem 2022 nebo 2023, které ve srovnání s průměrnými ročními zdanitelnými zisky od roku 2018 představují 20% nárůst. Solidární příspěvek se bude uplatňovat vedle běžných daní a odvodů platných v členských státech.

Vedle toho se členské státy shodly, že mohou dočasně stanovovat ceny za dodávky elektřiny MSP, aby tyto podniky, které se potýkají s vysokými cenami energie, více podpořily. Členské státy se rovněž dohodly, že mohou výjimečně a dočasně stanovovat ceny za dodávky elektřiny, které jsou nižší než náklady.

Předpokládaný další vývoj

Tato dočasná a mimořádná opatření má být platná od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2023, opatření týkající se snížení spotřeby pouze do 31. 3. 2023 a povinný strop pro tržní příjmy do 30. 6. 2023. Výjimku získaly Malta a Kypr.

Odkazy

Krátce…

ČR získá z Fondu spravedlivé transformace 1,64 mld. €

Podpora je určena pro Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Podpořeny budou projekty související s postupným ukončením výroby energie z uhlí do roku 2033.

Komise 26. 9. 2022 přijala program Fondu spravedlivé transformace, dle kterého ČR může vyčerpat 1,64 mld. €. Účelem fondu je podpora postupného ukončení výroby energie z uhlí do roku 2033 a zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu. Fond má pomoci zejména Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji, kde je vysoká koncentrace uhlíkově náročných průmyslových odvětví s 21 tis. pracovními místy spojenými s uhelným a chemickým průmyslem. V Karlovarském kraji je více než 1 tis. pracovních míst spojeno se znečišťujícími činnostmi souvisejícími s výrobou elektřiny. Jedná se o nejméně rozvinutý region v Česku, který má však potenciál pro rozvoj MSP. V Ústeckém kraji se těží 80 % českého hnědého uhlí. Je tu více než 5 tis. pracovních míst souvisejících s uhlím. Moravskoslezský kraj je největším uhelným regionem v ČR s 5 tis. přímými pracovními místy v tomto odvětví. Region se také potýká s řadou problémů v oblasti životního prostředí, zejména se znečištěním ovzduší a kontaminací podzemních vod průmyslovou činností. Financování bude odpovídat plánům spravedlivé transformace pro dané území. Ty stanovují výzvy v každém území, jakož i rozvojové potřeby a cíle, které mají být splněny do roku 2030. Určují rovněž druhy plánovaných operací spolu se specifickými mechanismy správy a řízení. Financování je součástí Mechanismu pro spravedlivou transformaci.