Neformální Rada EPSCO se věnovala dopadům energetické krize
Dnes pokračovalo zasedání neformální Rady EPSCO v pražském kongresovém centru. Zástupci členských států odpovědní za agendu zaměstnanosti a sociální politiku, evropských sociálních partnerů i neziskových organizací jednali primárně o dopadech rostoucích cen energií a zboží na občany EU.
Energetická krize je klíčovým tématem, které se nyní týká všech členských zemí. Ceny energií se začaly zvedat v létě 2021 s rostoucím napětím na mezinárodním energetickém trhu po pandemii, a především v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Kromě prudkého růstu cen energií výrazně vzrostly také ceny potravin, které jsou druhou největší příčinou vysoké inflace v Evropě. Dopady vysokých cen na domácnosti jsou už nyní výrazné a netýkají se pouze zranitelných skupin obyvatel. Dopady jsou citelné i pro střední třídu. Hlavní příspěvek k tomuto tématu přednesl zástupce evropské agentury Eurofound.
„Pro dosažení našeho společného cíle snížit počet osob ohrožených chudobou alespoň o 15 milionů do roku 2030 budeme muset uskutečnit řadu opatření v různých oblastech politik v krátkodobém i dlouhodobém horizontu,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Diskuse se týkala mimo jiné dosud nejúčinnějších opatření v každé zemi k řešení dopadu rostoucích cen energií, případným mezerám v zavedených mechanismech a nástrojích, konkrétních řešení energetické krize a jejich dopadů na nejvíce ohrožené domácnosti. „V České republice jsme přijali celou škálu opatření. Z hlediska energetické bezpečnosti jsme včas zajistili dostatečné zásoby plynu a snížili jsme minimální povolené teploty v různých typech institucí a zařízení, i v domácnostech se snažíme snížit spotřebu. V rámci řešení skokového nárůstu cen energií jsme zastropovali ceny elektřiny a plynu a zavedli úsporný energetický tarif, kterým snižujeme účty domácnostem za elektřinu a plyn. Sociální dopady energetické krize řešíme i tak, že domácnostem pomáháme i v oblasti sociálních dávek,“ přiblížil Jurečka.
Zásadním tématem byly i dlouhodobé plány spojené s řešením situace v domácnostech s nízkými a středními příjmy. Společným cílem členských států je zabránit tomu, aby více lidí upadlo do energetické chudoby. „V dlouhodobější perspektivě je nezbytné, abychom přijali opatření ke snižování spotřeby energií. Například v oblasti snižování energetické náročnosti bydlení nebo širšího využívání čistých zdrojů energie,“ dodal ministr.
Ke stažení
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Energie
- Stejná částka, menší byt. Ve srovnání s rokem 2019 si Češi mohou pronajmout o 16 metrů čtverečních méně
- Rádce: Vše co potřebujete vědět o příspěvku na bydlení
- Stavebnictví na konci léta zpomalilo růst, bytová výstavba byla slabší. V Praze se zahájilo 317 bytů
- Amper Meteo: Spotřeba elektřiny a plynu se ve 3Q držela na loňských číslech, výroba z OZE roste
- Zelenou elektřinu pro metro a úsporu minimálně 152 milionů korun
- Vlastníci bytů mohou převzít kontrolu nad vytápěním svých domovů