Čas dýní je tady. Která je vaše oblíbená?

Na ozdobu, na vydlabání, na polévku nebo na koláč. Možností, jak doma využít dýně, je nespočet. A ať už z nich vytvoříte podzimní aranžmá nebo je zužitkujete v kuchyni, fantazii se meze nekladou. Jaký druh vynikne v polévce a jaký na verandě? Nechte se inspirovat našimi tipy.

Dýně jako superpotravina

Dýně není jen vkusnou dekorací. Už její oranžová barva napoví, že se jedná o jeden z nejlepších zdrojů betakarotenu. Ten prospívá našemu zraku, funguje jako významný antioxidant, posiluje imunitní systém a působí jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. V dýni nalezneme také vitamin C a E, zinek, fosfor, hořčík či draslík a řadu dalších minerálních látek, díky kterým konzumace dýně snižuje hladinu cholesterolu a prospívá i mimo jiné naší pokožce.

Díky obsahu vody okolo 90 % se dýně řadí mezi nízkokalorické potraviny. Vysoký obsah vlákniny působí příznivě na zažívání a dělá z ní vhodného a chutného pomocníka při dietě nebo dodržování zdravého životního stylu. Její jemná chuť a univerzálnost ji pak s přehledem pasují na královnu podzimní zeleniny.

Dužina i semínka

Dýni lze v kuchyni zpracovat mnoha způsoby a některé druhy doslova beze zbytku. Většinou se jí vláknitá dužina, ale u některých druhů také slupka či listy. Samostatnou kapitolu by si pak zasloužila dýňová semínka, která jsou nabitá zdraví prospěšnými látkami. Nevyhazujte je proto zbytečně na kompost, zkuste je doma opražit na pánvi a využít jako zdravé chroupání u televize nebo přísadu při pečení.

„I u dýně platí, že nejvíce nám prospěje konzumace plodů od ověřených pěstitelů. Pokud nemáme dýní vlastní, můžeme se poohlédnout po lokálním zemědělci, případně si koupit bio dýni, kterou můžete využít na příkrmy pro nejmenší děti, které je milují,“ dodává Jaroslav Neuman, specialista na zeleninu z Košík.cz.

Od hokkaidó po máslovou

Dýně patří k plodinám, které lidé pěstují už po staletí, a tak není divu, že jí na světě najdeme stovky druhů. V našich zeměpisných šířkách si ale bohatě vystačíme s několika základními, které v nabídce obchodů potkáte nejčastěji. Pozor si dejte jen na to, abyste nezaměnili jedlou dýni za okrasnou – ty jsou většinou velmi tvrdé a ke zpracování se nehodí.

Hokkaidó

Jedná se o asi nejznámější a nejoblíbenější druh dýně. Důvodem velké popularity je především její velmi snadná příprava a vaření, které nezabere víc než 20 minut. Hokkaidó se totiž nemusí loupat, takže dýni stačí důkladně očistit, nakrájet, zbavit semínek a zpracovat dle libosti. Tento typ je univerzální, hodí se do polévek, na gril i jako příloha v podobě pyré. Díky sladké chuti vynikne i v dezertech a moučnících.

Muškátová

Muškátová dýni poznáte podle typického žebrování, slupka má barvu od zelené přes šedou až po oranžovou. Muškátová dýně má výraznou máslovo-oříškovou chuť a hodí se k přípravě dýňového pyré, polévky, ale také do sladkých koláčů.

Špagetová

Špagetová dýně je žlutá a oválná, a konzumuje se její dužina, která nemá tak výraznou chuť jako hokkaidó. Vláknitá struktura po tepelné úpravě připomíná špagety, a i proto je velmi oblíbená u lidí dodržujících nízkosacharidové diety. Uvařené či upečené špagety z dýně lze použít jako přílohu, přidat do omáček, ale i  a zapéct.

Máslová

Máslová dýně zaujme tvarem, který připomíná velkou hrušku. Slupka má žlutou až žlutooranžovou barvu a semínka najdeme jen ve spodní části dužiny, proto je z této dýně jen minimum odpadu. Jemná chuť připomíná máslo a předurčuje dýni k přípravě výborného pyré či příkrmů. Uvaříte z ní také skvělou polévku nebo upečete sladká jídla.

Kam s ní?

Urodilo se vám na zahradě dýní až moc nebo jste dostali darem víc plodů, než zvládnete spotřebovat v kuchyni? Utržená dýně vydrží poměrně dlouho, pokud ji skladujete na suchém a chladném místě, kde kolem ní může proudit vzduch. Při teplotě okolo 10-15° vám tak ve sklepě přečká klidně až do jara, nezapomínejte ale průběžně kontrolovat, zda se nekazí. V lednici vydrží naporcovaná a zakrytá dýně až týden, naprostou jistotou je pak i zavaření nebo zmrazení. „Dýně se dá výborně zmrazit – stačí ji oloupat, nakrájet na kostky nebo půlměsíčky a rozdělit do igelitových sáčků na porce. K mrazení ale vybíráme jen čerstvé, zralé a nezkažené plody, které nejsou změklé a nenesou známky počínající hniloby,“ doplňuje Jaroslav Neuman z Košík.cz.