V elektřině držíme kladné saldo

Dostatek výrobních zdrojů umožňuje České republice více elektřiny vyvážet než dovážet.

Výroba elektřiny v Česku dosáhla v roce 2021 celkové výše 84 907 mil. kWh a ve srovnání s rokem 2019 to bylo o 2,4 % méně. Oproti roku 2020 se však jednalo o nárůst o 4,3 %, tj. o 3 464 mil. kWh. Výroba se přitom zvýšila u všech druhů elektráren, s výjimkou větrných a fotovoltaických.

Nejvíc elektřiny z uhlí

Přestože vlivem odstavování uhelných elektráren poklesl celkový instalovaný výkon elektráren vyrábějících elektřinu z paliv, nejvíce vzrostla výroba právě v těchto elektrárnách. Celkově o 6,2 % (2 772 mil. kWh), z hnědého uhlí o 8,0 % (2 334 mil. kWh), ze zemního plynu o 6,6 % (433 mil. kWh) a z biomasy a jiných obnovitelných paliv a odpadů o 3,3 % (171 mil. kWh). Výroba jaderných elektráren vzrostla o 2,3 % a výroba vodních elektráren včetně přečerpávacích o 5,3 %.

Podíl jaderných elektráren na celkové výrobě se ve sledovaných letech pohyboval kolem 36 %, výroba z hnědého uhlí přestavovala 35,7 % z celkové výroby v roce 2020 a 37 % v roce 2021. Loni tedy hnědouhelné elektrárny vyrobily více elektřiny než jaderné. Podíl výroby ze zemního plynu se mezi uvedenými roky zvýšil jen o 0,18 procentního bodu. Zvýšení výroby vodních elektráren bylo ovlivněno vhodnějšími klimatickými podmínkami, zatímco v případě větrných a fotovoltaických elektráren působily klimatické vlivy opačně.

 Výroba, přeshraniční toky a spotřeba elektřiny (mil. kWh)

Protože v české energetice je zatím dostatek výrobních zdrojů, tak i v roce 2021 mohl pokračovat dlouhodobý trend vývozu. Celkové saldo ve prospěch vývozu se z 10 153 mil. kWh v roce 2020 zvýšilo na 11 075 mil. kWh, tj. o 9,1 % (922 mil. kWh) více. V prvním pololetí roku 2022 dosáhla výroba elektrické energie v Česku 42 161 mil. kWh, což je o 2,2 % (907 mil. kWh) více než ve stejném období roku 2021. V jaderných elektrárnách vzrostla výroba o 3,1 % (460 mil. kWh) a v elektrárnách spalujících palivo o 2,4 % (564 mil. kWh). Výrazně se zvýšila výroba ve větrných (o 21,3 %) a solárních elektrárnách (o 14.3 %), naopak značně poklesla ve vodních elektrárnách (o 18,1 %). V segmentu elektráren spalujících paliva došlo k vyššímu nárůstu výroby u parních elektráren (o 13,5 %, tj. 2 431 mil. kWh), které využívají především tuhá paliva, zatímco u paroplynových byl zaznamenán pokles o 60,2 % a v případě plynových zůstala výroba na úrovni prvního pololetí roku 2021.

V letošním prvním pololetí vzrostl jak dovoz, tak i vývoz elektřiny. Celkové saldo dosáhlo 5 264 mil. kWh ve prospěch vývozu a meziročně se zvýšilo o 1 795 mil. kWh.

Spotřebu ovlivnil covid

Celková spotřeba elektřiny v Česku v roce 2021 dosáhla úrovně 61 800 mil. kWh a proti roku 2020 vzrostla o 4,7 % (2 771 mil. kWh). Relativně nejvíce zvýšily spotřebu domácnosti (o 8,1 %, tj. 1 288 mil. kWh), z hlediska objemu stoupla nejvíce spotřeba velkoodběratelů (o 4,4 %, tj. 1 323 mil. kWh). Spotřeba v podnikatelském maloodběru se snížila o 0,5 % (41 mil. kWh). Vývoj spotřeby byl ovlivněn opatřeními z důvodu covidové pandemie. Pro velké podniky vychází výpočet indexu z nízkého základu za rok 2020, kdy podléhaly vládním omezením, u malých podnikatelů byl provoz utlumen i v roce 2021. Domácnosti naproti tomu vykázaly nárůst jednak kvůli chladnějšímu počasí, a také vzhledem k častějšímu využívání práce z domova.

V letošním prvním pololetí se celková spotřeba elektřiny v Česku proti stejnému období minulého roku snížila o 2,9 % (924 mil. kWh). Pokles byl ovlivněn zejména útlumem spotřeby v domácnostech o 10,3 % (957 mil. kWh), která reagovala na vyšší průměrnou venkovní teplotu, ale pravděpodobně také na vysoký nárůst cen elektřiny, kvůli němuž se domácnosti začaly chovat úsporněji. U podnikatelů s maloodběrem vzrostla spotřeba o 1,5 %, u velkoodběratelů zůstala téměř na loňské úrovni.

Vývoj spotřeby velkoodběratelů (mil. kWh)

Článek si můžete přečíst v říjnovém vydání časopisu Statistika&My.