Inženýrská komora se staví proti zavádění různé kvality ve výstavbě – novela nového stavebního zákona má sledovat trendy v Evropě a chránit veřejný zájem

Inženýrská komora se staví proti zavádění různé kvality ve výstavbě – novela nového stavebního zákona má sledovat trendy v Evropě a chránit veřejný zájem

Odlišné požadavky na kvalitu bydlení, například osvětlení, větrání či na světlou výšku místností obytných budov, různé řešení bezbariérovosti, jiné požadavky na požární bezpečnost či parkování... To by mohl být nežádoucí důsledek zavedení odlišných „městských“ stavebně technických předpisů a požadavků na stavby. Zatímco Evropa směřuje k jejich sjednocení, odpůrci jednotných stavebně technických předpisů v Česku požadují v rámci projednávání novely nového stavebního zákona pravý opak.

Jde přitom o řadu zavádějících argumentů kritiků novely, na něž upozorňuje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) – největší profesní komora v oblasti stavebnictví zastřešující 32 000 autorizovaných osob. Doplňme, že aktuálně se v ČR staví podle dvou stavebně technických předpisů. Pro hlavní město platí Pražské stavební předpisy a pro zbytek republiky se používají obecné stavebně technické předpisy. Vloni v létě schválený nový stavební zákon pak rozšířil počet stavebně technických předpisů platných na území ČR ze dvou na čtyři.

Současná vládní novela nového stavebního zákona se vrací k původnímu záměru a počítá s tím, že přestanou platit Pražské stavební předpisy i vyhláška o technických požadavcích na výstavbu, která nyní platí pro zbytek ČR. Mají být nahrazeny jednotným předpisem, který nebude zavádět dvojí kvalitu a přebere to lepší z obou současných předpisů. Podle odpůrců novely by to však mělo být právě naopak: vedle Prahy, Brna či Ostravy by pro to, jak budou budovy vypadat a fungovat, měly mít svůj vlastní předpis i další krajská či statutární města. To by vedlo k zavádění nikoliv dvojí, ale hned několikeré kvality ve výstavbě.

Právě otázka stavebně technických předpisů je podle Inženýrské komory přitom flagrantním příkladem cesty, která rozhodně nepovede k urychlení povolovacího řízení staveb v České republice. „Část architektonické a developerské obce zmatečně zaměňuje Evropskou unií preferované jednotné stavebně technické předpisy za omezování územního plánování, včetně umísťování staveb. Do této kompetence měst ale nikdo vstupovat nechce,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, který se v otevřeném dopise obrátil na předsedu Vlády ČR a vybraná ministerstva. Požaduje v něm zachovat jednotný předpis s možností modifikací vybraných paragrafů nebo pasáží vyhlášky pro statutární města a případně i pro další obce. S tím, že nebude narušena možnost umisťovat stavby podle individuálních potřeb velkých měst nebo dalších obcí. Byla by tak zajištěna jednotnost metodického vedení a výkladu jediným garantem – Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR).

Komora argumentuje mimo jiné tím, že technické předpisy, které upravují technické požadavky staveb, musí splnit notifikační povinnost vyplývající z členství ČR v EU. Předkládání různých městských předpisů evropským orgánům zcela jistě nezvýší vážnost naší republiky na evropském poli. Očekávané problémy s transpozicí evropského práva na úrovni měst tuto skutečnost ještě prohloubí a lze očekávat i sankce v případě opomenutí této povinnosti.

Proti tomu staví ČKAIT rostoucí význam MMR, které má metodicky řídit stavební úřady. Avšak to by se netýkalo měst (případně i obcí), kde by výklady předpisů výhradně závisely na místních úřednících. Tudíž by vznikl prostor pro korupční nebo klientelistické jednání. Nemluvě o potřebě navýšení počtu kvalifikovaných úředníků, kteří by se mohli věnovat raději digitalizaci stavebního řízení.

Komora v souladu se svými předchozími doporučeními dále apeluje na Vládu ČR a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby pro zjednodušení povolovacího řízení staveb a souběžné zachování kvality ve výstavbě v novele zohlednily další čtyři úpravy. „Pro všemi soustavně zmiňované urychlení řízení je nutné vyřešit nedostatek ve schváleném novém stavebním zákonu. V případě přerušení stavebního řízení se podle současné platné právní úpravy po doplnění dokumentace pokračuje v řízení a lhůta se prodlouží jen o relativně krátkou dobu. Podle nového znění se po doplnění dokumentace bude lhůta počítat opět až od začátku. Kde je slíbené urychlení? Může docházet naopak k prodloužení lhůt, v případě opakovaného doplňování i o podstatnou dobu. Zvlášť, když k tomu připočteme různé výklady většího počtu stavebně technických předpisů,“ vypočítává Ing. Robert Špalek.

S kvalitou staveb, ale i sousedských vztahů, souvisí požadavek ČKAIT na reformulaci specifikace projektové dokumentace podle typu stavby. Stávající rozdělení na jednoduché, drobné, vyhrazené a ostatní nereflektuje skutečný stav, kdy převládají větší obytné celky nebo průmyslové stavby. Ostatně na to reagoval i Hasičský záchranný sbor, jenž si vymínil schvalování až podrobnější prováděcí dokumentace. Tím pádem se značné množství staveb vrací do dvoustupňového projednávání.

Veřejný zájem chrání požadavek Komory na povinný dozor projektanta u všech staveb, jež projektant navrhoval. Tedy nejen u těch financovaných z veřejných zdrojů, ale rovněž v případě soukromých staveb. Ostatně tato povinnost vyplývá z jiného právního předpisu.

Konečně ČKAIT prosazuje jednotný výklad u dotčených orgánů. Nejde ani tak o stavební úřady, jejichž stanoviska by mělo harmonizovat a sjednocovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. U předpisů existují různé názory na úrovni obcí i ministerstev. Koordinace metodik nejlépe na úrovni MMR, které k tomu má již nyní dostatečné právní zázemí, by měla předcházet i možným sporům během kolaudací nebo již na úrovni soudů.

„Vidíme zjevnou snahu upřednostňovat partikulární zájmy části dotčené veřejnosti před zájmem veřejným. A to v době, kdy někteří odborníci například ze Sociologického ústavu AV ČR dokládají, že robustnější výstavba bytů nevede k jejich větší dostupnosti. To ale není podstata našeho apelu. Nám jde především o naplnění premisy jednoduššího, předvídatelného a přehlednějšího povolovacího řízení při zachování kvality v českém stavebnictví, a to zejména na úrovni přípravy staveb,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.