Změnou času letos Česko ušetří 75 milionů korun, kvůli energetické drahotě. Je to pořád málo, aby se změna času vyplatila

O tomto víkendu se opět odehraje změna času, která už vůbec neměla být. Evropští poslanci už před třemi lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času. Ke zrušení mělo dojít loni. Jenže kvůli covidové pandemii se rušení střídání času odložilo.

V noci z dneška na zítřek přetočíme často už jen pomyslnou ručičku o hodinu dozadu, takže víkend bude o 60 minut delší. Umělé prodlužování víkendu (a jeho umělé zkracování na jaře) zatím nekončí.

Ale mělo by. Domněnka, že střídání času šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové. Ovšem v době současné energetické drahoty příznivci ponechání střídaná času získávají do rukou mocný argument. Je přece třeba úspor za každou cenu, abychom začínající topnou sezónu zvládli, takže se střídaní času hodí.

Přechodem na letní čas se před pandemií a válkou v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. Dnes to bude kvůli růstu cen energií, který od té doby nastal, zhruba 75 milionů. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu „plivnutí do moře“. Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významný jedna koruna pro člověka s měsíčním příjmem 100 tisíc korun. Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o korunu více nebo méně, pokud jeho příjem bude oněch 100 tisíc? Nezmění. Ani si toho nevšimne.

Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida.

Opravdu úspora „1 koruna při příjmu 100 tisíc korun“ stojí za to? Kvůli takové úspoře by přece nevraždil snad ani ten nejotrlejší a nejnechutnější vrah, co kdy světem kráčel. Střídání času takovým „vrahem“ je. Pomyslně. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky.

Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo. Ano, není dobrý signál rušit střídání času v době, kdy politici kvůli energetické krizi apelují na úsporné nakládání s energiemi a zastropovávají lidem i firmám jejich cenu. Nicméně, až se energetické drahota „přežene“, ke zrušení střídání času by dojít co nejdříve mělo.

I proto, že náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin?

Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší.

Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank