Ředitelé energetických společností varují, že letošní zima není nic ve srovnání se zimou roku 2023

Politici a vlády po celém světě se připravují na hrozící občanské nepokoje kvůli rostoucím nákladům na energie a rostoucí inflací. Globální ekonomika čelí náporu z mnoha stran – válka v Evropě, nedostatek ropy, plynu a potravin a vysoká inflace, přičemž jedno zhoršuje druhé. Obavy se soustřeďují na nadcházející zimu, zejména v Evropě. Ale i přes veškeré obavy z letošní zimy by se lidé měli spíše obávat zimy v roce 2023, varovali ředitelé firem ze sektoru ropy a zemního plynu.

„Čeká nás těžká zima a po ní ještě těžší zima v příštím roce, protože produkce, která bude v Evropě k dispozici v první polovině roku 2023, bude podstatně menší než produkce, kterou jsme měli k dispozici v první polovině roku 2022,“ řekl Russell Hardy, generální ředitel významného obchodníka s ropou Vitol, během panelu na konferenci Adipec v Abu Dhabi. "Takže o důsledcích nedostatku energie, a tedy eskalace cen, o všem, o čem se zde diskutovalo - o životních nákladech, očekávání budoucích problémů, o tom je v tomto kontextu jednoznačně potřeba přemýšlet," dodal.

Generální ředitel BP Bernard Looney, který mluvil ve stejném panelu, souhlasil. Ceny energií se „blíží nedostupnosti“, přičemž někteří lidé již „utrácejí 50 % svého disponibilního příjmu za energie nebo i více,“ uvedl. Ale díky kombinaci vysokých úrovní skladovaného plynu a vládních výdajových balíčků na dotace účtů domácností může Evropa letos krizi zvládnout. "Myslím, že pro letošní zimu se to vyřešilo," řekl Looney. "Ale myslím, že je to ta příští zima, které se mnoho z nás obává, a která může být v Evropě ještě náročnější."

Generální ředitel italského ropného a plynárenského gigantu Eni vyjádřil stejné obavy. Podle Mezinárodní energetické agentury jsou evropské zásoby plynu pro letošní zimu zaplněny přibližně z 90 %, což poskytuje určitou jistotu před velkým nedostatkem. Velkou část z toho ale tvoří ruský plyn dovezený v předchozích měsících a také plyn z jiných zdrojů, který bylo snazší koupit než obvykle, protože hlavní dovozce - Čína - nakupovala méně kvůli své pomalejší ekonomické aktivitě.

"Na letošní zimu jsme v dobré formě," řekl šéf Eni Claudio Descalzi. "Ale jak jsme řekli, problém není tato zima." Bude to až ta další, protože nebudeme mít ruský plyn – příští rok ho bude o 98 % [méně], možná žádný.“

Protesty už začaly

To by mohlo vést k vážným sociálním nepokojům – již nyní se v Evropě objevily malé až středně velké protesty. Analytici varovali, že protivládní protesty v Německu a Rakousku v září a v České republice mohou být jen malou ochutnávkou toho, co přijde. Někteří energetici souhlasí.

„Viděli jsme, že jakékoli otřesy cen na pumpě nebo něčeho tak základního, jako je LPG na vaření, může způsobit nepokoje,“ řekl generální ředitel malajské ropné a plynárenské společnosti Petronas Datuk Tengku Muhammad Taufik.

Popsal, jak posilující dolar a rostoucí ceny pohonných hmot představují vážné riziko pro mnoho asijských ekonomik s obrovskou populací, které jsou jedny z největších dovozců ropy a plynu na světě. A to se děje v době, kdy již existují dotace, které mají pomoci občanům snížit ceny.

Mnoho asijských ekonomik zasáhla již pandemie, která způsobila „kolaps obrovských skupin [malých a středních podniků] v Asii,“ řekl Taufik. "Takže ano, existuje reálné riziko, že vlády v Asii bez pevné ruky při utváření politiky se mohou setkávat s nepokoji."

Hněv na obrovské zisky ropných společností

Velká část hněvu demonstrantů je také namířena na energetické společnosti, které dosahují rekordních zisků, protože účty jsou čím dál vyšší. V reakci na to mnozí z generálních ředitelů, kteří hovořili s CNBC, uvedli, že jde o problém nabídky a poptávky na trhu a že je na vládách, aby zavedly politiku, která bude více napomáhat investicím do energií. Zdůraznili, že tyto investice v posledních letech klesly, protože země tlačí na přechod na obnovitelné zdroje.

Svět musí čelit „praktickým skutečnostem a realitě dneška a zítřka,“ řekl Looney z BP a zdůraznil potřebu „dnes investovat do uhlovodíků, protože dnešní energetický systém je uhlovodíkový systém“. Mnoho politiků a institucí stále odsuzuje používání fosilních paliv a varuje, že daleko větší krizí je krize změny klimatu. V červnu vyzval generální tajemník OSN Antonio Guterres k opuštění financování fosilních paliv a jakékoli nové financování průzkumu označil za „klamné“.

Ropní manažeři tvrdí, že tento přístup jednoduše není realistický a není ani možný, pokud země chtějí ekonomickou a politickou stabilitu. Zároveň však připustili, že samotná energetická transformace musí získat větší pozornost a investice, aby se v příštím roce a v dalších letech odvrátila větší krize, kdy nebude žádný ruský plyn ve skladech a kdy další možnosti jsou stále dražší.

"V Evropě platíme nejméně šestkrát, sedmkrát až patnáctkrát více za náklady na energie v porovnání s USA," řekl Descalzi z ENI. „Takže to, co jsme v Evropě udělali, je, že každá země poskytla motivační dotace, abychom se pokusili snížit náklady pro průmysl a pro občany. Jak dlouho to může pokračovat?" zeptal se.

„Nevím, ale je nemožné, aby to pokračovalo donekonečna. Všechny tyto země mají velmi vysoký dluh,“ řekl. „Musí tedy najít strukturální způsob, jak tento problém vyřešit. A tento strukturální způsob je to, co jsme říkali doposud – musíme být rychlejší v transformaci. To je pravda. Ale," dodal, "musíme z technického hlediska pochopit, co je cenově dostupné a co ne."

Zdroj: CNBC