Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - Strop tržního příjmu

N á v r h

 

ZÁKON

 

ze dne ……. 2022,

kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

V části první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb. a zákona č. 232/2022 Sb., hlava čtvrtá včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 57 zní:

 „Hlava IV

Odvod z nadměrných příjmů

Díl 1

Odvod

§ 92

Subjekt odvodu

(1) Poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů je osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/1854⁵⁷⁾.

(2) Poplatníkem odvodu je dále osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které

a) jsou přímo nebo nepřímo propojené podle čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2022/1854⁵⁷⁾ s jiným poplatníkem odvodu a

b) dodávají elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou. 

§ 93

Předmět odvodu

(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů je nadměrný příjem.

(2) Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrného příjmu rozumí kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období.

(3) Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrného příjmu rozumí tržní příjem podle nařízení Rady (EU) 2022/1854⁵⁷⁾, pokud jde o elektřinu vyrobenou na území České republiky dodanou do elektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energie.

(4) Vláda stanoví nařízením způsob, jakým se určí výše nadměrného příjmu na základě čistých tržeb z prodeje vyrobené elektřiny včetně vlivu zajišťovacích obchodů předmětných příjmů z prodeje elektřiny.

(5) Při určení, zda tržní příjem spadá do odvodového období, se zohlední také veškeré tržní příjmy z prodeje elektřiny dodané v tomto období, a to bez ohledu na to, kdy má dojít k úhradě za toto dodání.

§ 94

Vyloučení z předmětu odvodu

(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny vyrobené

a) ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně,

b) z podporovaných zdrojů energie s registrovanou podporou podle zákona upravujícího podporované zdroje energie formou

1. výkupní ceny,

2. aukčního bonusu,

3. zeleného bonusu na elektřinu v hodinovém režimu u zdrojů uvedených do provozu nebo modernizovaných ode dne 1. ledna 2022,

c) v přečerpávacích vodních elektrárnách nebo ve výrobnách elektřiny využívajících energii vody s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie, kterým je stanoven špičkový nebo pološpičkový provoz v povolení k nakládání s vodami nebo jiném rozhodnutí,

d) z biometanu.

(2) Předmětem odvodu není také nadměrný příjem za redispečink podle přímo použitelného předpisu upravujícího vnitřní trh s elektřinou a náhrady za neodebranou elektřinu.

(3) V případě výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem platnosti nařízení Rady (EU) 2022/1854⁵⁷⁾ je pro účely odvodu z nadměrného příjmu rozhodný instalovaný elektrický výkon k tomuto dni.

§ 95

Zvláštní ustanovení o propojených poplatnících

(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny dosažený poplatníkem, pokud tuto elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodal jiný poplatník, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, a to v rozsahu odvodové povinnosti vzniklé v souvislosti s touto elektřinou tomuto jinému poplatníkovi.

(2) Poplatník, jímž vyrobená elektřina byla na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodána jiným poplatníkem, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, ručí za odvod z nadměrného příjmu nebo zálohu k tomuto odvodu hrazené tímto jiným poplatníkem.

(3) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka také částka odpovídající výši odvodu z nadměrných příjmů, který by vznikl z nadměrného příjmu podle odstavce 1, pokud by nebyl vyňat z předmětu odvodu z nadměrných příjmů, a to v rozsahu, v jakém tuto částku hradí jinému poplatníkovi, kterému dodal elektřinu a který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený.

§ 95a

Výše odvodu

Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně.

§ 95b

Strop tržního příjmu

(1) Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené

a) využitím energie větru 180 eur,

b) využitím energie slunečního záření 180 eur,

c) využitím geotermální energie 180 eur,

d) využitím energie vody 180 eur,

e) z plynného paliva z biomasy 240 eur,

f) z pevného paliva z biomasy 210 eur,

g) energetickým využitím komunálního odpadu 100 eur,

h) z jaderné energie 70 eur,

i) z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřiny

1. do 140 MW 230 eur,

2. nad 140 MW 170 eur,

j) z minerálních olejů 180 eur,

k) z rašeliny 180 eur.

(2) V případě, kdy je elektřina vyráběna ve výrobně elektřiny využitím více druhů paliv podle odstavce 1, použije se strop tržního příjmu stanovený pro převažující druh paliva. Pokud poplatník vyrábí elektřinu ve více výrobnách elektřiny, použije se vážený průměr stropů tržního příjmu jednotlivých výroben, kde váhami jsou množství elektřiny vyrobené v jednotlivých výrobnách elektřiny za odvodové období. Pokud pro některou výrobnu elektřiny strop tržního příjmu stanoven není, použije se pro výpočet váženého průměru průměrná prodejní cena elektřiny v odvodovém období a vahou je množství vyrobené elektřiny v této výrobně.

(3) Vláda může nařízením stanovit vyšší stropy tržního příjmu nebo způsob stanovení vyššího stropu tržního příjmu, než jsou stropy tržního příjmu uvedené v odstavci 1.

§ 95c

Odvodové období

(1) Prvním odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je prosinec 2022.

(2) Druhým odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je kalendářní rok 2023.

(3) Ustanovení nařízení Rady (EU) 2022/1854⁵⁷⁾ týkající se odvodu z nadměrných příjmů se obdobně použijí i po 30. červnu 2023.

§ 95d

Přepočet měny

(1) Pro účely odvodu z nadměrných příjmů se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.

(2)   Pro přepočet české nebo cizí měny na euro se pro účely odvodu z nadměrných příjmů použije obdobně způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. Při tom se použijí kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankou.

§ 95e

Rozpočtové určení odvodu

(1) Odvod z nadměrných příjmů je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem.

Díl 2

Správa odvodu

§ 95f

Obecná ustanovení

(1) Správu odvodu z nadměrných příjmů vykonává Energetický regulační úřad.

(2) Správce odvodu může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky. Spory mezi správci odvodu o provedení dožádaných úkonů rozhoduje Ministerstvo financí.

(3) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.

§ 95g

Zálohy

(1) Odvod z nadměrných příjmů za druhé odvodové období se platí prostřednictvím záloh na odvod.

(2) Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc.

(3) Při stanovení zálohy na odvod se postupuje obdobně jako při stanovení odvodu.

§ 95h

Hlášení

(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat hlášení zálohy do 25 dnů po uplynutí zálohového období a ve stejné lhůtě ji zaplatit.

(2) Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může poplatník nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží.

§ 95i

Vyúčtování

(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za

a) první odvodové období do 25 dnů po uplynutí tohoto odvodového období,

b) druhé odvodové období do 3 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období.

(2) Poplatník, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření.

§ 95j

Společná ustanovení o hlášení a vyúčtování

(1) Hlášení nebo vyúčtování není povinen podat poplatník odvodu z nadměrného příjmu, kterému nevznikla v zálohovém nebo odvodovém období povinnost k úhradě zálohy nebo odvodu.

(2) Na hlášení zálohy a vyúčtování odvodu se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení a vyúčtování plátce daně.

(3) Hlášení zálohy a vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů lze podat pouze elektronicky.

(4) Vláda pro účely odvodu z nadměrných příjmů stanoví nařízením formát a vzor formulářového podání.

___

⁵⁷⁾ Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.“.

CELEX 32022R1854

Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.