Topíte dřevem? Tohle jste možná nevěděli!

V současné energetické krizi všichni hledáme cesty, jak a kde ušetřit. S přicházející zimou je samozřejmě nejaktuálnější téma vytápění domácností. Kdo má možnost topit dřevem už jistě nakoupil nebo se brzy chystá nakoupit dostatečné zásoby. 

Topení dřevem má mnoho výhod. Ve srovnání s ostatními zdroji tepla je podstatně levnější, je s ním snadná manipulace, je čisté, dobře se skladuje a navíc voní. Zapomenout nesmíme samozřejmě ani na ekologii. Topením dřevem vzniká jen minimální odpad, který se dá využít i jako hnojivo.

Měkké vs. tvrdé dřevo

Možná už jste slyšeli, že dřevo se dělí na měkké a tvrdé. Měkké dřevo (jehličnaté dřevo, například smrk, borovice, modřín) je vhodné používat převážně na roztopení. Hoří rychleji a dobře se štípe na třísky. Tvrdé dřevo (buk, dub, jasan) je zase vhodné pro intenzivní topení přes zimu, kdy chceme dosáhnout konstantní teploty v daném prostoru. Hoří pomaleji a má větší výhřevnost. Je ale třeba dbát na přívod vzduchu do kotle nebo krbu. Výhřevnost měkkého i tvrdého dřeva je srovnatelná.

Kolik dřeva objednat na zimu?

Spotřeba dřeva je velmi individuální a ovlivňuje ji řada faktorů, zejména to, jestli máme dřevo jako primární zdroj tepla nebo jen na přitápění v krbu, například k plynovému topení. Také je potřeba vyhodnotit zateplení domu, stav oken nebo například i intenzitu větrání. A pozor – záleží i na klimatických podmínkách v dané topné sezóně. Samozřejmě čím tvrdší zima se očekává, tím více dřeva byste měli mít v zásobě. Dřevo na vytápění se nakupuje nejčastěji v tzv. prostorových metrech (PRM), což je obecně používaná měrná jednotka v lesnictví. Určuje množství dřeva (polen) “poskládaných ” do krychle o rozměru 1x1x1 metr. Pokud máte dřevo jen na topení v krbu, pak vám na zimu stačí okolo 8 PRM. Pokud dřevem chcete vytápět celý dům, pak budete potřebovat 10 – 20 PRM. Ale je zmíněno výše, je to vždy individuální.

Co je to výhřevnost dřeva?

Obecně se dá říci, že výhřevnost je vlastnost paliva, která udává, kolik energie se uvolní úplným spálením jedné jednotky. Například 1 kg všech druhů dřeva je stejná, liší se ovšem objem, což je dáno různou hustotou. Z 1 kg dřeva je výhřevnost zhruba 4 kWh. 

Nejlépe hoří suché dřevo, se zvyšující vlhkostí se snižuje výhřevnost dřeva. Jelikož ale voda funguje ve dřevě jako retardér hoření, musí se nejprve odpařit. To je ten moment, kdy můžete u ohně slyšet slabé syčení. Vlhké dřevo má nejen nižší výhřevnost, ale způsobuje i více spalin unikajících do ovzduší (dým) což může být například v městské zástavbě problém.

Mohu si odnést dřevo z lesa?

Možná vás někdy napadlo, zda je možné si z lesa odnést klestí na zátop nebo i větší kusy dřeva přímo na topení. "Odpověď je jednoduchá: Odnést si můžete klest na zem spadlou. Tím jsou míněny větve a zbytky stromů o průměru do 7 cm. Pokud jde větve s větším průměrem, už se nejedná o klest, ale o dřevo. To je možné si od vlastníka lesa koupit, je ale samozřejmě nutné majitele kontaktovat,” uvádí Stanislav Polák z Nadace dřevo pro život, která se snaží širokou veřejnost edukovat v oblasti témat kolem životního prostředí, lesa, dřeva a udržitelnosti.

Jak bychom měli dřevo skladovat?

Dřevo by mělo být skladováno na vzdušném místě, které je dobře přístupné, ideálně by mělo být pod střechou. Pokud skladujeme/sušíme dřevo venku, je dobré před topnou sezonou umístit dřevo do kotelny, kde dřevo dosušíme, abychom snížili vlhkost na co možná nejnižší možnou míru. Když už nám ale dřevo navlhne, stačí ho dát do suchého prostředí, samo se zase vysuší.