Energetická účinnost platí za pojem, který v našem každodenním životě hraje čím dál více důležitou roli. Ve zkratce znamená jedinou věc: zabývá se otázkou spotřeby co nejmenšího množství energie k dosažení stejného výsledku. Umožňuje šetřit energii a snižovat emise pocházející z elektráren.
EU v současné době reviduje zákony o energetické účinnosti z roku 2018, což jí má pomoci dosáhnout klimatických cílů stanovených v roce 2021 v rámci Zelené dohody pro Evropu. Zároveň revize přispěje ke snížení závislosti Evropy na dovozu fosilních paliv, která z velké části pocházejí z Ruska.
Mimo to Unie pracuje také na pravidlech pro zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie.
Přečtěte si více o opatřeních EU na snížení emisí.
Zlepšení energetické účinnosti by mohlo snížit nejen emise CO2, ale také roční účet EU za dovoz energie. Ten momentálně dosahuje výše 330 miliard eur. Proto unijní zákonodárci chtějí aktualizovat – zvýšit – 32,5% cíl energetické účinnosti pro rok 2030, který byl schválen ve směrnici o energetické účinnosti z roku 2018.
Nové cíle, které Parlament schválil v září 2022, představují snížení konečné spotřeby energie o nejméně 40 % a spotřeby primární energie o 42,5 %. Konečná spotřeba energie se týká energie spotřebované konečnými spotřebiteli (např. spotřeba elektřiny v domácnostech), zatímco spotřeba primární energie představuje celkovou poptávku po energii v dané zemi (např. palivo využité k výrobě elektřiny).
Očekává se, že Parlament bude o této legislativě definitivně hlasovat na svém prosincovém plenárním zasedání.
Jednou z důležitých oblastí pro zlepšení je vytápění a chlazení budov, které představují 40 % veškeré energie spotřebované v EU. Přibližně tři čtvrtiny budov jsou energeticky neefektivní.
V dubnu 2018 Parlament přijal pravidla pro energetickou účinnost budov, která ukládají zemím EU povinnost připravit národní dlouhodobé strategie na podporu renovace bytových a nebytových domů. Cílem bylo, aby budovy v EU byly do roku 2050 téměř zcela energeticky neutrální.
V rámci balíčku Fit for 55, jehož cílem je revidovat právní předpisy, které mají zásadní význam pro snižování emisí skleníkových plynů v EU, navrhla Komise v prosinci 2021 aktualizaci směrnice o energetické náročnosti budov. Chce tím do roku 2050 dosáhnout bezemisních budov. Aktualizace zahrnuje strategie renovace a požadavek na to, aby všechny nové stavby v EU měly od roku 2030 nulové emise, přičemž všechny nové veřejné budovy by měly mít nulové emise už od roku 2027.
Co si od toho EU slibuje? Nová pravidla by měla do roku 2030 výrazně snížit emise skleníkových plynů a konečnou spotřebu energie v odvětví budov a stanovit dlouhodobou vizi klimaticky neutrálního odvětví do roku 2050. Opatření zajistí, že všechny nové budovy v EU budou splňovat bezemisní normy a že všechny budoucí budovy (ať už nové nebo rekonstruované) budou kompatibilní s cílem nulových emisí do roku 2050.
Aktualizace by rovněž znamenala, že země EU zodpovídají za to, že nové budovy budou vybaveny solárními panely. Od konce roku 2026 do konce roku 2029 by se opatření postupně týkalo: všech nových veřejných a komerčních budov s užitnou plochou větší než 250 metrů čtverečních, všech stávajících veřejných a komerčních budov stejné velikosti a všech nových obytných budov.
Očekává se, že Parlament bude o stavebních předpisech hlasovat na svém prosincovém plenárním zasedání.
V roce 2017 Parlament zjednodušil energetické štítky pro domácí spotřebiče, jako jsou lampy, televizory a vysavače, aby spotřebitelům usnadnil porovnání jejich energetické účinnosti.
Jan Talášek, BWS PŘEROV s.r.o.
datum: 29.11.2024 - 30.11.2024
