Výsledky českého předsednictví v Radě EU - Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku

consilium.europa.eu, 3.1.2023

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) usiluje o splnění cílů EU v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky: vybudovat moderní, konkurenceschopné a efektivní trhy a infrastrukturu a vytvořit transevropské dopravní, telekomunikační a energetické sítě. Obzvláště agenda spojená s energetikou byla pro české předsednictví zásadní výzvou. Přečtěte si v tomto článku o nejzásadnějších výsledcích CZ PRES.

Energetika

Během příprav na předsednictví v Radě EU v oblasti energetiky se zdálo, že hlavním tématem bude projednávání legislativních návrhů z balíku Fit for 55. Tomuto předpokladu byl přizpůsoben také pracovní program předsednictví. Ruská agrese proti Ukrajině však plány výrazně změnila. Program byl určen především plánem REPowerEU, který směřuje ke zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech, bojem s vysokými cenami energií, a také rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů.

Během půlročního předsednického období proběhly dvě řádné, jedna neformální a pět mimořádných Rad pro energetiku. Celkem se tak ministři energetiky sešli osmkrát. Běžně jsou během jednoho předsednictví uspořádány dvě, maximálně tři ministerské Rady. Tento fakt jasně ukazuje na závažnost situace a intenzitu, s jakou se s ní CZ PRES muselo vypořádat. Energetika se stala pravidelnou součástí diskuzí také na Evropských radách, vrcholných setkáních zástupců členských zemí EU.

Ruská agrese proti Ukrajině zdůraznila zranitelnost Evropské unie s ohledem na její závislost na dovozech energetických paliv z Ruska. Plán REPowerEU vyzval k postupnému ukončení této závislosti a představil cesty, jak dosáhnout významného snížení importů z Ruska již v tomto roce.

CZ PRES se v tomto ohledu podařilo ve zrychleném procesu přijmout několik nouzových opatření. Prvním z nich bylo nařízení Rady ke koordinovanému snížení spotřeby plynu před nadcházející zimou, jehož cílem bylo přispět k zajištění dostatečných dodávek plynu pro zimu 2022/2023 napříč evropským kontinentem. Během léta se Česká republika také stala spolupředsedající zemí v nově vytvořené pracovní skupině pro společné nákupy plynu pro středoevropský region.

V listopadu ministři našli politickou shodu k nařízení Rady o posílení solidarity skrze lepší koordinaci nákupů plynu, výměně plynu přes hranice a spolehlivých cenových benchmarcích. Tento legislativní akt je naprosto zásadní z hlediska příprav na tuto i další zimu. Evropa má již teď plán, jak společně nakoupit 13,5 miliard metrů krychlových plynu. Nařízení usnadňuje koordinaci mezi státy, obchodníky a optimální využívání dostupné plynové infrastruktury.
Dalším tématem, které rezonovalo v průběhu CZ PRES, byly vysoké ceny energií. V této souvislosti svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela mimořádnou Radu pro energetiku na počátku září. Ministři se na tomto jednání shodli na zadání pro Evropskou komisi, aby v řádu dní vydala první návrhy na možnosti celoevropského řešení vysokých cen energií. Tato nouzová legislativa pak byla přijata na třetí mimořádné Radě pro energetiku na konci září. Zavedla dočasný strop 180 EUR/MWh na příjmy výrobců elektřiny, kteří používají levnější zdroje než zemní plyn, omezení spotřeby o 10 % (dobrovolně) a 5 % (povinně) v tzv. špičkových hodinách a solidární příspěvek z nadměrných zisků ve výši 33 % u společností ze sektoru fosilních paliv.

Nejsložitější jednání probíhala ohledně nouzového opatření k tržnímu korekčnímu mechanismu, který stanovil cenový strop pro nákup zemního plynu. CZ PRES se po dlouhých debatách podařilo najít kompromis přijatelný pro téměř všechny členské země na poslední Radě pro energetiku v prosinci. Hlavním přínosem předpisu je existence nástroje na stabilizaci kolísavé ceny plynu v Evropské unii a předcházení extrémně vysokým cenám plynu s dopadem do cen elektřiny.
I přes neočekáváné požadavky na řešení nouzových opatření se CZ PRES dle svého programu věnovalo také energetické transformaci a návrhům z balíku Fit for 55. Na říjnové a prosincové řádné Radě pro energetiku se podařilo nalézt shodu v podobě tzv. obecného přístupu Rady EU nad přepracovanými návrhy několika legislativních aktů, o kterých se bude dále diskutovat s Evropským parlamentem.

Směrnice o energetické náročnosti budov se zasadí o progresivní rozvoj energeticky úsporných budov s cílem dosažení dekarbonizovaného fondu budov v celé Evropské unii do roku 2050. Dále dojde k rozvoji infrastruktury pro udržitelnou mobilitu, digitalizaci průkazů energetické náročnosti budov a nárůstu využívání solární energie v budovách.

CZ PRES také dojednalo obecný přístup k návrhu legislativy REPowerEU k povolovacím procesům, která mimo jiné potvrzuje ambice v oblasti obnovitelných zdrojů. Je tedy významným krokem k rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie a související síťové infrastruktury díky zjednodušeným povolovacím procesům na jejich výstavbu. Ke zrychlení povolovacích procesů bylo vyjednáno také krizové nařízení, které má s přímou platností umožnit zrychlení povolovacích procesů. Toto nařízení bylo projednáváno v rámci listopadové a dvou prosincových Rad.

Ke snižování emisí metanů v sektoru energetiky povede nové nařízení, ke kterému byla nalezena mezi členskými státy shoda na poslední řádné prosincové Radě pro energetiku. Nařízení stanoví pravidla pro měření a vykazování emisí metanu s cílem snížení až úplného zamezení jeho únikům. Tímto by mělo dojít nejen k posílení ochrany klimatu, ale také ke zvýšení bezpečnosti, protože metan je vznětlivý plyn a jeho nekontrolované úniky mohou vést v obydlených oblastech k ohrožení zdraví či života obyvatel.

Postupu CZ PRES dosáhlo také ve vyjednávání s Evropským parlamentem ohledně směrnic o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích, u obou směrnic byla dosažena shoda na několika článcích. V rámci směrnice o energetické účinnosti například na minimálním rámci ochrany zákazníků v oblasti odběru a dodávek tepla a teplé vody či na zkvalitnění energetických služeb, jako poradenství či technické asistence v oblasti přípravy renovací budov.

CZ PRES dosáhlo i postupu v regionální spolupráci a metodologii k výpočtu podílu OZE, a uzavřelo pro Českou republiku klíčové články týkající se využívání OZE v budovách, a především rozvoje obnovitelných zdrojů v průmyslu.

V případě tzv. plynárenského balíčku, sestávajícího z nařízení a směrnice, který byl původně jednou z hlavních priorit českého předsednictví v oblasti energetiky, byla ministrům na řádné prosincové Radě předložena zpráva o pokroku. CZ PRES dokázalo pokročit s třemi revizemi těchto komplexních návrhů, jejichž cílem je podpořit dekarbonizaci spotřeby zemního plynu a zároveň umožnit vytvoření a rychlejší rozvoj trhu s vodíkem.

Telekomunikace

V oblasti digitalizace se během CZ PRES odvedl velký kus práce. Komisař pro vnitřní trh, Thierry Breton, dokonce označil předsednictví v této agendě za „impozantní“. Českým diplomatům se podařilo úspěšně posunout do další fáze několik legislativních i nelegislativních návrhů. V Praze se také pod taktovkou CZ PRES odehrála mezinárodní dvoudenní konference „EU Secure and Innovative Digital Future“, jejíž hlavním tématem byla kybernetická bezpečnost a podpora digitálních inovací. „Digitální“ české předsednictví bylo pomyslně zakončeno jednáním ministrů na Radě pro telekomunikace v Bruselu 6. prosince 2022, kterému předsedal vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Za největší úspěch uplynulého půl roku lze označit dosažení jednomyslné shody členských států u dvou legislativních návrhů. Prvním z nich je Akt o umělé inteligenci (AI), který představuje historicky první evropská pravidla pro tuto oblast. Uživatelé technologií založených na umělé inteligenci budou do budoucna lépe chráněni v případě potenciálního rizika. AI systémy budou muset respektovat základní lidská práva a evropské hodnoty, jako je důvěryhodnost, právo na soukromí, transparentnost nebo nediskriminace. Dále se v Evropě nebudou moci používat technologie social skóringu, které známe např. z Číny (systémy vyhodnocující chování občanů na veřejnosti) či podprahové techniky. Návrh obsahuje také proinovační nástroje, kterými chce EU podpořit trh s výrobky postavenými na umělé inteligenci, které nejsou rizikové, ale naopak pomáhají v běžném životě (např. jazykové překladače, chytré spotřebiče do domácnosti).

Druhým návrhem, u kterého došlo k dohodě zemí sedmadvacítky, je revize nařízení eIDAS. V praxi zavádí tzv. digitální peněženku, která bude mít formu mobilní aplikace, díky níž se budeme moci prokazovat elektronicky při komunikaci s úřady či firmami napříč EU. V aplikaci budou moci být nahrané také další dokumenty jako je například řidičský průkaz. Reálně tento návrh přinese zásadní posun v digitalizaci veřejných služeb v celé Unii. Finální podoba obou návrhů bude záviset na dalším jednání členských států s Evropským parlamentem.

CZ PRES mělo na stole i důležitý návrh nařízení o harmonizovaném přístupu k datům (Akt o datech). Úkolem Data Aktu je zlepšit datovou ekonomiku v Evropské unii. Toho chce docílit několika kroky, od zavedení práva na data z chytrých zařízení pro uživatele těchto zařízení, až po stanovení technických standardů. Cílem půlroční práce bylo, aby budoucí legislativa byla funkční a přehledná. CZ PRES se tak podařilo zpřesnit zásadní aspekty celého návrhu.

Dalším důležitým tématem byla kybernetická bezpečnost. CZ PRES zahájilo projednávání v září zveřejněného návrhu Aktu o kybernetické odolnosti, který stanovuje pravidla pro uvádění produktů s digitálními prvky na trh. Cílem návrhu je zajistit kybernetickou bezpečnost těchto produktů, a to v rámci celého jejich životního cyklu. Vedle toho cílí Akt také na zlepšení informovanosti uživatelů produktů s digitálními prvky. CZ PRES připravilo kompromisní návrh k části Aktu týkajícího se jeho působnosti a ustanovením o volném pohybu, který bude dále projednáván za nastupujícího švédského předsednictví.

Mezi významné úspěchy CZ PRES v oblasti kybernetické bezpečnosti se dále řadí závěry Rady EU k bezpečnosti dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií (ICT), k jejichž přijetí došlo v polovině října. Závěry vyzdvihují důležitost společného postupu při řešení této problematiky na unijní úrovni a nastiňují konkrétní kroky a iniciativy potřebné k posílení bezpečnosti dodavatelského řetězce ICT v Unii. Jedná se například o vytvoření ICT Toolboxu, inspirovaného 5G Toolboxem, vypracování metodických vodítek k tomu, jak zahrnout kyberbezpečnostní aspekty do procesu zadávání veřejných zakázek, nebo zhodnocení možnosti financování náhrady nedůvěryhodných technologií s vysokou mírou rizika.

CZ PRES se podařilo finálně dojednat také dva nelegislativní návrhy. Prvním je politický program Digitální dekáda 2030, který stanovuje cíle, jež má v digitální transformaci EU celkově splnit do roku 2030. V zásadě jde o vytyčení dlouhodobé vize pro digitalizaci Evropy. Cíle se týkají oblastí digitálního vzdělávání, konektivity, digitalizace podniků a digitálních veřejných služeb. Druhým dojednaným návrhem je Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, kterým by se měli řídit jak zákonodárci, tak i nevládní organizace a soukromé společnosti. Smyslem prohlášení je vytvořit na člověka orientované, bezpečné a otevřené digitální prostředí.
Jedním z nosných témat CZ PRES bylo digitální vzdělávání. Ministři si na jednání Rady pro telekomunikace v Bruselu vyměnili své zkušenosti a diskutovali o tom, jak digitální dovednosti občanů v EU zvýšit. Úroveň vzdělanosti v této oblasti není podle posledních průzkumů (DESI Index) dostatečná, pouze 54 % dospělé evropské populace si osvojilo základní digitální dovednosti. EU navíc trápí enormní nedostatek IT expertů, a to zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nutné rekvalifikace a kurzy budou v příštím období financovány mj. z evropských zdrojů, např. z programu Digitální Evropa.

Česká republika dlouhodobě zdůrazňuje potřebu spolupracovat s demokratickými zeměmi mimo EU. Vzhledem k propojenosti digitálních ekonomik je spolupráce s dalšími státy klíčová, proto bylo toto téma reflektováno také během CZ PRES. V jeho průběhu došlo k uzavření digitálního partnerství s Korejskou republikou a ve Washingtonu se uskutečnilo v prosinci třetí zasedání Rady pro obchod a technologie mezi EU a USA. Do konce roku plánuje Evropská komise uzavřít ještě digitální partnerství se Singapurem. Právě tyto iniciativy mají velký potenciál zefektivnit koordinaci s mimoevropskými partnery v otázkách jako je umělá inteligence nebo mikročipy a přispět k rozvoji globálních standardů.

Spolupráce s Ukrajinou se za uplynulého půl roku výrazně prohloubila. Klíčové byly dodávky technického vybavení, do kterých se zapojily soukromé firmy. České společnosti darovaly Ukrajině např. notebooky, routery, externí disky nebo optické kabely. Evropská komise umožnila, aby Ukrajinci prchající před válkou mohli zůstat ve spojení s rodinou na Ukrajině i v celé EU díky cenově dostupnému nebo bezplatnému volání a používání internetu.
Na začátku listopadu proběhla v pražském Kongresovém centru dvoudenní mezinárodní konference s názvem „EU Secure and Innovative Digital Future“. Šlo o největší akci CZ PRES k tématům kyberbezpečnosti, inovací a odolnosti digitální ekonomiky. Oba dny konference otevřely video-zdravicemi předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a její místopředsedkyně Věra Jourová. Čeští i zahraniční státníci a experti následně diskutovali o otázkách týkající se bezpečnosti dodavatelských řetězců, rozvoje inovačního ekosystému v EU, otevřeli ale i téma datové ekonomiky, dezinformací či bezpečnosti nových technologií jako je umělá inteligence. Podle účastníků je v této oblasti důležité posilovat kapacity EU, a zároveň podporovat spolupráci se zeměmi jako jsou USA.

Doprava

CZ PRES se podařilo naplnit důležité priority v oblasti dopravy; důležitá je zejm. dohoda na revizi TEN-T sítí. Ta má přinést vyšší kvalitu cestování a více financí na dopravní stavby pro žadatele z členských států. Prvního dopravního úspěchů dosáhlo CZ PRES hned v jeho samotném úvodu, kdy ve velmi krátkém čase dosáhlo shody na nařízení, které pomohlo ukrajinským občanům s uznáním jejich řidičských oprávnění v EU.

Ve dnech 20. a 21. 10. 2022 proběhla v Praze neformální Rada ministrů dopravy k tématu železniční dopravy, čímž se akcentovala sektorová priorita CZ PRES dopravní konektivita. Téma souvisí s rozvojem vysokorychlostních spojení jako národní prioritou pro podobu dopravní politiky ČR, která v revizi TEN-T nachází adekvátní odezvu. Zároveň akcentuje vodítka nastolená Strategií udržitelné a inteligentní mobility z roku 2020. Ministři řešili rozvoj vysokorychlostních tratí v různých částech Evropy. Bavili se také o směřování dalších investic z peněz Evropské unie. Probírali rovněž zapojení některých nových spojení do celoevropské páteřní dopravní sítě TEN-T a celkově lepší propojenost železnice. Dalším tématem byly aktuální ceny energií, které šéfové resortů diskutovali na pracovním obědě. Právě železniční dopravu růst cen citelně zasáhl a téma drahých energií se také stalo jedním z těch stěžejních v rámci CZ PRES. Odpolední jednání se pak neslo ve znamení hledání způsobů, jak zkvalitnit železniční dopravu a zajistit její větší atraktivitu a spolehlivost.

Na zasedání formální Rady dne 5. 12. 2022 v Bruselu byl přijat obecný přístup k revizi nařízení TEN-T. Revidovaná síť TEN-T zajistí lepší dopravní propojenost a odstranění úzkých hrdel. Podpořena je i interoperabilita a rozvoj vysokorychlostních železničních spojení. Ze širšího zahraničně-politického hlediska lze maximálně přivítat rozšíření evropských dopravních koridorů na území Ukrajiny a Moldavska, které je v souladu s hlavními politickými prioritami CZ PRES. Neméně důležité bylo přijetí závěrů Rady o pokračujícím rozvoji vnitrozemské vodní dopravy (NAIADES III). Závěry byly připraveny návaznosti na sdělení EK „NAIADES III – Posílení vnitrozemské vodní dopravy v Evropě“ pro období let 2021–2027. Hlavní pilíře návrhu jsou zdůraznění přínosu vnitrozemské vodní dopravy v rámci procesu dekarbonizace dopravy a při posílení její odolnosti a udržitelnosti, konstatování dopadu klimatických změn na odvětví vnitrozemské vodní dopravy, apel na odstraňování úzkých míst na síti vnitrozemských vodních cest, potřeba motivace k výkonu povolání v rámci oboru vnitrozemské vodní dopravy, zajištění efektivního provozu (obnova flotily, infrastruktura, digitalizace, financování, tvorba standardů atd.).

„Klíčovými prioritami našeho předsednictví je propojenost dopravních sítí v Evropě a úprava dosud platného rozsahu systému rychlých spojení TEN-T. Obojí by mělo umožnit lepší spojení pro všechny. Pro Českou republiku to pak bude znamenat příležitost pro budování nejen vysokorychlostních tratí, ale i další modernizaci celé dopravní sítě. Předsednictví znamená pro Českou republiku velkou příležitost i prestiž, a proto chceme, aby na jeho konci bylo jasné, jak se v následujících letech změní doprava nejenom v České republice, ale i v Evropě,“ říká k prioritám CZ PRES ministr dopravy Martin Kupka.
Posunu dosáhlo CZ PRES i u dopravních částí balíčku Fit for 55. Poté co Evropský parlament schválil svoji pozici k Návrhu nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) proběhly první dva trialogy a několik technických jednání s cílem najít kompromis. Obdobně proběhla technická jednání a byly zahájeny trialogy v rámci přípravy návrhu nařízení o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě (FuelEU Maritime).

Dařilo se i v oblasti letecké dopravy, zejména u návrhu nařízení EP a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (RefuelEU Aviation), kde proběhlo několik technických jednání a tři trialogy, během kterých se pozice Rady a Parlamentu sblížily. V rámci CZ PRES se v letectví podařilo vyjednat rovněž návrh nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93, pokud jde o dočasné výjimky z pravidel pro využívání letištních časů na letištích (SLOTY). Kompromisní text, jehož finální verzi předcházel zásadní nesoulad u některých prvků návrhu mezi Radou a EP se nakonec CZ PRES podařilo nalézt mezi členskými státy podporu.