Polysterenový odpad o Vánocích reprezentuje 20 % celoroční spotřeby, jeho recyklaci komplikuje absence sběrných míst

Pěnový polystyren – materiál, který uvnitř kartonového obalu chrání elektroniku, domácí spotřebiče nebo sportovní potřeby. Po vybalení výrobku se stává nepotřebným a každoročně se u nás vyhodí přibližně 6000 tun tohoto materiálu. Až 20 % celoročního objemu se v kontejnerech ocitá v krátkém období po vybalení vánočních dárků. Polystyren je dobře recyklovatelný, nesmí být ovšem znečištěn, k čemuž bohužel často dochází při smísení s plastovým odpadem ve žlutém kontejneru. Sdružení EPS ČR tak už několik let prosazuje, aby byly zaváděny nádoby na separovaný sběr odpadního polystyrenu. Pilotní projekt již probíhá v Kralupech nad Vltavou, kde jsou instalovány tři kontejnery na největším místním sídlišti. Vzorem v třídění polystyrenu je Nizozemí, kde je aktuálně již na 400 sběrných míst, díky čemuž se zde daří recyklovat až 70 % veškerého odpadu z polystyrenových obalů.

Pěnový polystyren se jako obalový materiál využívá zejména pro své tepelně izolační vlastnosti, odolnost proti vlhkosti, stlačení a nárazům. Materiál tvoří z 98 % vzduch, proto má dobré předpoklady k recyklaci, záleží ovšem, v jakém stavu je vytříděn. Zde platí přímá úměra, čím čistší materiál je, tím je větší šance pro úspěšnou recyklaci a navrácení do oběhu v podobě nového výrobku. Ideální je odpadní obalový polystyren dovést do sběrného dvora, kde je na něj vyhrazený samostatný kontejner. Z průzkumu[1], který Sdružení EPS ČR realizovalo letos na jaře vyplynulo, že tak činí zhruba čtvrtina Čechu. U třídění do žlutého kontejneru na plasty totiž hrozí riziko kontaktu s jiným odpadem a následné znečištění, které může recyklaci zásadně ztížit. Zejména v období Vánoc, které tradičně doprovází zvýšená spotřeba a tím pádem plošný nárůst odpadu, se riziko kontaminace výrazně zvyšuje.
 „Dle našeho průzkumu třídí necelé dvě třetiny Čechů odpad z obalového polystyrenu do žlutého kontejneru. Uvědomujeme si, že občané často nemají jinou možnost, jelikož ve svém okolí nemají sběrný dvůr, nebo se jim kvůli jednomu obalu nevyplatí cestu podnikat,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Z průzkumu dále vyplynulo, že by 8 z 10 tázaných uvítalo samostatný kontejner na pěnový polystyren v okolí svého bydliště.

Řešení v podobě speciálního kontejneru

Problematikou se před dvěma lety začalo Sdružení EPS ČR intenzivně zabývat. Ve spolupráci s Technickými službami města Kralupy nad Vltavou a místní radnicí spustilo pilotní projekt, s cílem umožnit občanům žijících v bytových domech třídit odpadní obalový polystyren samostatně. Na sídliště v Kralupech nad Vltavou tak byla umístěna speciálně zkonstruovaná nádoba. Měsíčně do ní obyvatelé vytřídí přibližně 40–45 kg odpadu, který se následně sváží do sběrného dvora. Vzhledem k lehkosti materiálu se v objemu jedná o velké množství odpadu. „Pokud by odpadní polystyren místo toho končil ve žlutém kontejneru, bylo by jich na takové množství potřeba cca jedenáct. Díky speciální nádobě je tak možné žlutý kontejner využít ke sběru ostatních plastových obalů,“ říká Zemene.

Na úspěch pilotního projektu, který ukázal, že separovaný sběr polystyrenu na sídlišti je možný, navázalo sdružení letos na podzim instalací dalších dvou nádob v Kralupech na Vltavou.
„Aktuálně jednáme o možnosti rozšíření sběrných nádob do dalších měst a obcí. Do budoucna bychom chtěli napodobit nizozemské sdružení, kterému se již v roce 2013 podařilo separovaný sběr obalů z polystyrenu implementovat do celostátního systému sběru odpadu. V současnosti se v Nizozemí zrecykluje zhruba 70 % odpadního obalového polystyrenu, přičemž po celé zemi je přes 400 sběrných míst pod obecní správou, kam jej mohou obyvatelé vytřídit,“ uzavírá Zemene.  

Podrobné informace o pěnovém polystyrenu naleznete na www.epscr.cz a o jeho recyklaci na www.recyklujemepolystyren.cz