Praskliny, syčení či vlhkoměr – jakými způsoby zjistit vlhkost či kvalitu dřeva a topit ekologicky?

Letošní topná sezona znamená pro spoustu uživatelů přechod či návrat k vytápění dřevem. Naprosto zásadní je v tomto směru jeho vlhkost, která ovlivňuje výhřevnost paliva či ekologičnost jeho spalování. Zásadní vliv má ale i druh dřeva, který člověk k vytápění používá. Který typ je vhodný pro přikládání a který na roztápění? Jakými způsoby je možné určit vlhkost dřeva? O kolik se u vyschlého paliva zvýší jeho výhřevnost? A jaký výpočet při zjišťování vlhkosti dřeva použít? Odpovědi nabízí následující článek.

Čerstvě pokácené dřevo dosahuje energetické vlhkosti, respektive podílu vody až 50 procent. Platí přitom, že jak se vysycháním množství vody snižuje, zároveň s tím stoupá výhřevnost dřeva. Jinými slovy dřevo díky vysoušení obsahuje více energie, zvyšuje se jeho kvalita a zároveň pravděpodobnost, že proces spalování bude maximálně ekologický. U vlhkého dřeva totiž spalování probíhá při výrazně nižších teplotách, což znamená nejen větší množství vzniku škodlivých emisí, ale také množství sazí a nečistot ve spalinovém systému. V případě teplovodních krbů pak i zanášení trubkového výměníku, u skleněných dvířek krbu taktéž zakuřování skla.

Přikládání vs. roztápění

Zatímco skutečnost, že dřevo by mělo být dostatečně vyschlé, je mezi uživateli krbů a kamen poměrně zažitá, jiná situace se týká volby konkrétního druhu dřeva. Cena tohoto paliva meziročně poměrně vzrostla, někteří uživatelé tak mají tendenci preferovat měkké dřevo, které bývá zpravidla levnější. „Pro topení je ale mnohem vhodnější dřevo z tvrdých listnatých dřevin, typicky buk či dub. Souvisí to především s obsahem pryskyřice, které je v například ve smrku či borovici více. Takové dřevo je vhodné spíše pro roztápění, nicméně pro běžné topení v krbu či kamnech jednoznačně doporučujeme listnaté dřevo s vyšší objemovou hmotností,“ řekl Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá produkcí krbových a kamnových systémů.

Kromě toho je podle něj důležité dbát i na to, aby se v moderních krbových vložkách či kamnech topilo výhradně dřevem, nikoliv odpadem, jako jsou palety, OSB desky, lakované povrchy či papíry. „Krb není odpadkový koš. Zároveň je nesmírně důležité dodržovat také maximální dávky paliva pro přiložení doporučené výrobcem. A také přikládat až v momentu, kdy nejsou vidět plameny,“ doplnil Petr Banasinski.

Zdvojnásobení výhřevnosti po vyschnutí

Pokud už má člověk k dispozici ideálně tvrdé bukové či dubové dřevo, měl by před jeho použitím vědět, zda je již dostatečně vyschlé. Energetická vlhkost dřeva by měla dosahovat méně než 20 procent. Toho je možné docílit skladováním pod venkovním přístřeškem po dobu dvou let. „Když bychom jako příklad měli dřevo o váze 1 kilogramu, za 2 roky se jeho hmotnost díky úbytku vody může snížit na zhruba 625 gramů. Zároveň je ale třeba dodat, že rapidně vzroste jeho výhřevnost, a to prakticky na dvojnásobek. Pokud tedy dřevo po dvou letech vysychání dosahuje úrovně energetické vlhkosti 20 procent, výhřevnost jednoho kilogramu tohoto paliva jsou 4 kilowatthodiny. Při zohlednění současných cen tak lze říci, že náklady u suchého dřeva jsou oproti plynu či elektřině zlomkové,“ uvedl jednatel společnosti Hoxter.

Praskliny, váha nebo vlhkoměr

Aktuální vlhkost dřeva lze přitom zjistit několika způsoby. Posloužit mohou například hrotové vlhkoměry dostupné v hobbymarketech. „Prakticky všechny tyto levnější přístroje zobrazují hodnotu takzvané dřevařské vlhkosti, nikoliv energetické. Zatímco energetická vlhkost je směrodatná právě pro vytápění, dřevařská se zpravidla používá při použití dřeva pro stavbu či výrobu nábytku. Existuje ale poměrně jednoduchá pomůcka, která člověku pomůže s potřebným převodem. Vlhkoměr by měl v ideálním případě ukazovat hodnotu nižší než 25 %,“ řekl Petr Banasinski. Právě tato hodnota by uživateli měla zaručit, že dřevo již může zamířit do krbu či kamen, přičemž jeho spalování bude energeticky efektivní a ekologické.

dřevařská vlhkost 25 % = energetická vlhkost 20 %

V případě, že člověk z nějakého důvodu nechce používat vlhkoměr a převádět naměřené hodnoty, postačí mu ke stanovení energetické vlhkosti dřeva i obyčejná váha. Nejprve na ní zváží několik polínek čerstvě pokáceného dřeva a tento úkon po určité době zopakuje. „Po roce či dvou tedy tato stejná polínka opět zváží a poté pomocí jednoduchého výpočtu může stanovit energetickou vlhkost dřeva. Určitě je dobré mít v takovém případě více než jeden vzorek a výsledek ve finále zprůměrovat. Na druhou stranu, určitou nevýhodou tohoto způsobu je skutečnost, že vlhkost čerstvě pokáceného dřeva se liší v závislosti na ročním období,“ uvedl Petr Banasinski.

Velmi dobrou domácí pomůckou tak ve finále může být i přítomnost prasklin. Pokud jsou v jednotlivých polínkách okem jasně viditelné, zpravidla to znamená, že palivo již ztratilo dostatek vody. Naopak syčení dřeva při vytápění je znakem toho, že palivo by mělo ještě nějaký měsíc vysychat. Původcem zvuku je proces přeměny vody ve dřevě do plynného skupenství, který však znamená ztrátu velkého množství energie. Ta by v případě dostatečně vysušeného dřeva byla využita čistě v podobě tepla uvolněného do interiéru.