Vliv současné energetické krize na kvalitu ovzduší

Stále více se množí dotazy týkající se vlivu současné energetické krize na kvalitu ovzduší. Co tedy pozorujeme a co můžeme očekávat?

Vztah mezi současnou energetickou krizí a kvalitou ovzduší je jasný – lokální vytápění domácností, tedy zejména vytápění pevnými palivy, je v současnosti nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší v České republice. Lokální vytápění je téměř výhradním zdrojem například rakovinotvorného benzo[a]pyrenu (BaP), jehož imisní limit je překračován na relativně rozsáhlém území České republiky, někde i několikanásobně. Emise z lokálního vytápění jsou také velmi významné v případě částic PM2,5, tedy potenciálně zdravotně nebezpečnějších částic, jejichž koncentrace jsou také na některých místech v České republice zvýšené.

V závěru tohoto příspěvku najdete doplňující informace v podobě infografik a odkaz na tiskovou zprávu ČHMÚ, která se této problematice věnuje.

Enormní nárůst cen elektřiny a často ještě vyšší nárůst cen plynu, u kterého je navíc nejistá budoucí dostupnost, může lidi vést ke změně způsobu vytápění a využívání právě pevných paliv (uhlí, dřevo). Znamená to, že se zásadně zhorší kvalita ovzduší v České republice? Odpověď není jednoduchá a v tuto chvíli na tuto otázku ani odpovědět nelze. Proč?

• při hodnocení potenciálního nárůstu znečištění z lokálního vytápění jsou důležité zejména koncentrace BaP. Ty jsou získávány ze vzorků ovzduší na filtrech metodou plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Toto stanovení koncentrace však nelze provádět v reálném čase. S ohledem na logistiku vzorkování, transportu vzorků, jejich následnou analýzu a následné vyhodnocení dat je zde prodleva několik týdnů od data vzorkování a znalosti hodnoty koncentrace.
• přestože topná sezona letos začala již na konci září, říjen byl měsícem velmi výrazně teplotně nadprůměrný, stejně tak na začátku listopadu byly teploty vzduchu vyšší, než je pro tuto dobu obvyklé, což výrazně snížilo potřebu vytápět, příp. nebylo potřeba vytápět vůbec. V tuto chvíli jsou již teploty nízké a vytápění intenzivnější, jak však bylo popsáno v předchozí odrážce, z tohoto období zatím data o koncentracích BaP nejsou dostupná.
• velmi omezená dostupnost dat a informací o vytápění – neexistuje žádný přesný zdroj informací o tom, kdo čím topí, příp. kdo změnil způsob vytápění a z jakého způsobu na jaký. Tak jako lze očekávat zvýšené používání dřeva a uhlí (např. je toto patrné na omezené dostupnosti těchto surovin na trhu), je také pozorován extrémní zájem o solární panely nebo například tepelná čerpadla, což z pohledu znečišťování jsou zdroje vhodné. V tuto chvíli tedy nelze odhadovat o kolik a zda se zvýšily nebo zvýší emise z lokálních topenišť.
• počasí – kvalitu ovzduší velmi významně ovlivňují meteorologické a rozptylové podmínky. Předpovídat, jaká bude letošní zima jako celek, není možné. Vztah mezi množstvím emisí a naměřenými koncentracemi není lineární. Pokud například emise stoupnou, ale budou vhodné meteorologické a rozptylové podmínky (např. dostatek srážek, vyšší rychlosti větru, absence přízemních teplotních inverzí, vyšší teploty v zimě = nižší potřeba vytápět), mohou koncentrace znečišťujících látek a míra znečištění naopak klesnout – a samozřejmě naopak. Meziroční variabilita úrovně znečištění bývá často daná právě rozdíly v meteorologických podmínkách.

Doplňující materiály

	Tisková zpráva ČHMÚ k vlivu energetické krize na kvalitu ovzduší
	Co ovlivňuje emise z vytápění pevnými palivy?
	Typy kotlů na tuhá paliva
	Vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší
	Benzo[a]pyren
	Stanice imisního monitoringu
	Co ovlivňuje aktuální koncentrace znečišťujících látek
	Imise a emise