Vznikaly průběžně od 30. do 90. let 20. století na nejdelší české řece, která postupně cestou do Prahy klesne o 525 výškových metrů. Soubor energetických děl a jejich elektráren známý jako Vltavská kaskáda má celkem devět stupňů a v nich 22 elektrárenských soustrojí, která společně dokážou z jednoho m3 vody vyrobit 0,7 kWh bezemisní elektřiny. Díky investici za téměř 1,5 mld. Kč prošla v posledních letech celá polovina z nich kompletní modernizací. Ta využívá nejnovějších poznatků vědy, zvyšuje efektivitu výroby a prodlužuje život elektráren o desítky let.
„Nechceme jen čekat, jestli konkrétní rok bude více nebo méně deštivý, ale jdeme vyšší výrobě bezemisní elektřiny ve velkých akumulačních i malých průtočných vodních elektrárnách skutečně naproti. Speciální místo při modernizaci a zvyšování efektivity těchto zdrojů má Vltavská kaskáda. Provoz elektráren v Hněvkovicích, Kamýku, Lipně, Slapech i Vraném je ekologičtější, soustrojí fungují efektivněji a pro výrobu stejného množství energie potřebují výrazně menší objem vody. V době, kdy stále více decentralizovaná česká energetika vyžaduje zdroje schopné rychle reagovat nabídkou dostatečného regulačního výkonu, umíme také díky modernizovanému centrálnímu dispečinku kaskádních elektráren ve Štěchovicích nabízet české energetice celý 740MW výkon Vltavy v jednom balíku kvalitněji, bezpečněji a rychleji,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.
Zatím nejčerstvější částí vltavské modernizační skládačky je poslední opravená část slapské elektrárny – soustrojí TG2, které se v uplynulých týdnech po více než roční komplexní modernizaci vrátilo do plné služby. Druhá největší vltavská elektrárna je teď ve stejně skvělé kondici, jako když ji energetici před 67 lety spustili. „Podobně jako při modernizaci ostatních soustrojích byla i na slapské „dvojce“ většina hlavních prvků vyměněna nebo repasována. Týká se to turbíny a její regulace, rotoru a statoru generátoru nebo ovládací hydrauliky. Průměrná účinnost Slap i ostatních modernizovaných elektráren se díky těmto zásahům zvýší až o 5 %, a ročně tak dokážou vyrobit navíc další miliony kilowatthodin bezemisní elektřiny,“ vysvětluje ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Zmodernizované elektrárny Vltavské kaskády
|
Elektrárna |
Modernizovaná soustrojí |
Období obnovy |
Výkon |
| Vrané n/Vlt. | TG1, TG2 | 2007-09 | 2 x 6,94 MW |
| Lipno I | TG1, TG2 | 2012-17 | 2 x 69,5 MW |
| Hněvkovice | TG1 | 2019-21 | 4,8 MW |
| Kamýk | TG1 - TG4 | 2011-21 | 4 x 10 MW |
| Slapy | TG1 - TG3 | 2008-22 | 3 x 48 MW |
Jak se řídí energie Vltavy z centrálního dispečinku ve Štěchovicích
- dispečeři řídí elektrárny Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané
- z jednoho místa je nabízena energie z Vltavy po částech nebo jako jedna velká elektrárna v rámci poskytování podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy ČEPS
- modernizovaný dispečink teď splňuje veškeré zpřísněné požadavky NÚKIB z hlediska odolnosti proti kyberhrozbám
Modernizace vodních elektráren ČEZ v ČR
České řeky a vodní plochy už nenabízejí příliš mnoho míst pro nové střední a větší vodní elektrárny. Skupina ČEZ se proto soustředí na modernizace zvyšující efektivitu provozu stávajících zdrojů, v 11 krajích ČR provozuje 7 velkých a 25 malých vodních elektráren. Za posledních 15 let investovala asi 3,5 mld. Kč, opravené vodní bloky mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba 3 výkonu jaderné elektrárny Dukovany.
Podívejte se, jak vypadají a fungují vodní elektrárny ČEZ
- http://virtualniprohlidky.cez.cz/
- Více o vodních elektrárnách ČEZ v ČR https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny/ceska-republika
Martin Schreier , mluvčí ČEZ
