České předsednictví v Radě EU dosáhlo dohody o změně nařízení k RRF pro REPowerEU
České předsednictví vyjednalo dohodu s Evropským parlamentem (EP) o změně nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF) pro plán REPowerEU, která byla následně podpořena Výborem stálých zástupců Rady (COREPER). Tato legislativní změna podpoří snížení závislosti zemí EU na fosilních palivech (zejména z Ruska) prostřednictvím reforem a investic do evropské energetiky. V rámci trialogů došlo k určitému posunu u zdrojů financování a rozšiřujícím úpravám parametrů REPowerEU kapitoly, klíč pro rozdělení prostředků mezi členské státy byl zachován dle původní dohody Rady.
Členským státům EU budou poskytnuty nové granty určené pro novou speciální REPowerEU kapitolu národních plánů pro oživení a odolnost (recovery and resilience plan, RRP; v ČR Národní plán obnovy. Půjde o prostředky získané dražbou emisních povolenek z evropského systému pro obchodování (ETS) v celkové hodnotě 20 mld. EUR (cca více než 484 mld. Kč). ČR formou rozšíření svého Národního plánu obnovy může získat grant na opatření REPowerEU ve výši cca 16,6 mld. Kč.
Účelem navržené změny nařízení je snížení závislosti energetiky EU na fosilních palivech (v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině). Reformy a investice z kapitoly REPowerEU budou pak posuzovány na základě jejich efektivního přínosu k energetické bezpečnosti, diverzifikaci dodávek energie, zvyšování využívání obnovitelných zdrojů, snižování závislosti na fosilních palivech či zvyšování skladovacích kapacit energie.
Členské státy EU jsou změnou nařízení motivovány, aby investice pro REPowerEU placené z RRF měly přeshraniční a nadnárodní přínos. Členské státy by také měly uskutečňovat opatření pro snižování ohrožení obyvatel energeticikou chudobou.
Ve změně nařízení jsou dále upřesněny podmínky pro investice do infrastruktury fosilních paliv za účelem diverzifikace jejich dodávek (např. ropovody, plynovody). Také byly upřesněny požadavky na proces zapojení nevládních aktérů (např. sociálních partnerů, krajů, měst a obcí, neziskových organizací) do přípravy nové kapitoly REPowerEU. V neposlední řadě má být za účelem transparentnosti zavedeno zveřejňování 100 největších příjemců podpory z RRF v každém členském státě EU.
Nové grantové prostředky pro RRF-REPowerEU ve výši 20 mld. EUR pro celou EU budou získány dražbou emisních povolenek ETS, a to nepřímo převodem části zdrojů z nového Inovačního fondu (12 mld. EUR, tedy 60 %) a také přímo časovým předsunutím (frontloading) dražby emisních povolenek členských států z ETS (8 mld. EUR, tedy 40 %) do 2026 (namísto 2027 – 2030, bez použití tzv. solidárního mechanismu). Evropská komise (EK) původně navrhla, aby 20 mld. EUR bylo získáno vydáním nových povolenek z rezervy tržní stability ETS. Nově vydané povolenky z rezervy tržní stability ve výši 2 mld. EUR ovšem budou využity pro dílčí navýšení prostředků Inovačního fondu, aby převod z něj do RRF Inovační fond příliš neoslabil.
Členské státy EU si dobrovolně mohou své granty v RRF-REPowerEU navýšit o převod svých dosud nespotřebovaných peněz z evropského fondu zaměřeného na dopady Brexitu (tzv. Brexitová rezerva).
Součástí dohody vyjednané českým předsednictvím je také nová možnost pro ty členské státy, které dosud nevyčerpaly všechny prostředky z evropských fondů politiky soudržnosti z minulého programového období 2014 – 2020, využít tyto peníze např. na opatření pro boj s energetickou chudobou.
Návrh změny nařízení o RRF a dalších předpisů předložila EK dne 18. května 2022 v rámci plánu REPowerEU. Následně započal řádný legislativní postup v Radě EU a EP. V Radě EU byl návrh projednáván na technické úrovni na pracovní skupině Finančních radů ještě pod předsednictvím Francie, poté od začátku července pod českým předsednictvím. Dne 4. října 2022 byl za českého předsednictví přijat tzv. obecný přístup Rady, a to na zasedání Rady EU ve složení ministryň a ministrů financí (ECOFIN) v Lucemburku. Po dokončení projednávání návrhu v rámci EP následovaly tzv. trialogy mezi Radou, EP a EK.
Českému předsednictví se podařilo dosažení předběžné dohody s EP v rámci trialogů 13. - 14. prosince 2022. Tato dohoda byla ze strany členských států podpořena v Radě na zasedání Výboru stálých zástupců (COREPER) 20. prosince 2022. Následovat by mělo potvrzení této dohody v gesčních výborech EP a poté schválení na plenárním zasedání EP i formální schválení na jednání Rady. A dále také odborné práce na technickém dokončení textu nařízení (ze strany právníků a lingvistů obou institucí), než návrh vstoupí oficiálně v platnost.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Energie
- Zbavit se problémového nájemníka je snazší. Soud vrátil do hry doložky umožňující rychlejší vystěhování
- Podpora bydlení v Česku nerozšiřuje nabídku. Potřebujeme nastartovat obecní bydlení, říká Prokop (audio)
- US - zájem o hypotéky v uplynulém týdnu rostl, průměrné úročení pokleslo
- Jakými zdroji se v Česku topí? Nejpopulárnější jsou plynové kotle, fosilní tuhá paliva topí nejvíce v Libereckém kraji
- Pasivní dům – investice, která se díky dotacím vyplatí
- Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 Kč, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas. Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 %