Zájem o větrnou energii měli v obci Zátor již před dvaceti lety. V anketě, kterou obec tehdy uspořádala, vyjádřilo 87 % zúčastněných, souhlas s výstavbou. Nyní by se jejich plány mohly splnit, protože se stali vůbec první obcí, která bude s ČEZ rozvíjet projekt založený na společném podniku. Právě princip partnerství je unikátní – samosprávy mají možnost podílet se na podobě projektu od jeho rané fáze a nejméně 25 let profitovat z jeho fungování.
„Postavit větrnou elektrárnu je kvůli povolovací legislativě v ČR velmi náročné a zdlouhavé. Development a výstavba je otázkou 10 let i více. I proto je pro nás jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové,“ říká Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.
Právě součinnost při rozvoji je jedním z podstatných bodů společné smlouvy. Při vydání územního rozhodnutí založí ČEZ a příslušná obec obchodní společnost, v níž má obec 5% podíl. Díky spoluvlastnictví tak mají obce z elektrárny profit hned od samotného počátku.
„Mohou projekt ovlivňovat, jsou jednateli a díky tomu vidí takzvaně pod pokličku celého procesu. Podstatou je spolupráce, partnerství, zajištění energetické soběstačnosti a zvýšení energetické nezávislosti. Mít na svém území zdroj elektřiny bude z dlouhodobého hlediska strategická výhoda i s ohledem na budoucí vývoj a využití elektrické energie pro domácnosti i firmy v regionu,“ vypočítává výhody Kalina.
Těžit ze společného projektu budou zapojené obce po celou dobu fungování větrného parku. Náležet jim částečně budou i příjmy z provozu.
„Navržená lokalita pro výstavbu nijak nekoliduje se zájmy občanů, ani žádným způsobem nesnižuje kvalitu života v naší vesnici. Naopak je to pro nás jedna z možností, jak pomoci ochránit životní prostředí, a přitom vyrobit potřebné množství energie, bez níž si většina z nás nedokáže život představit. Současná situace nasvědčuje tomu, že před námi nejsou lehké úkoly, a proto se snažíme být alespoň o krok napřed,“ shrnuje Salome Sýkorová, starostka obce Zátor.
„Těší mě, že jsme našli způsob, jak občany do těchto projektů více vtáhnout. Naším cílem při rozvoji obnovitelných zdrojů je ukázat lidem, že i výrobní zdroje mohou být dobrým sousedem,“ dodává Kalina.
Uvažovaný výkon větrné farmy je zhruba 20 MW, což odpovídá přibližně 5 turbínám. Roční výroba z takové elektrárny by tak pokryla spotřebu asi 25 obcí o velikosti obce Zátor (tj. cca 1 200 obyvatel).
V případě větrných elektráren se na území ČR vyplatí investovat pouze ve vybraných lokalitách několika krajů. Velkou pozornost tak odborníci z ČEZ věnují právě jejich výběru. Předem proto vylučují potenciálně konfliktní území typu ochranných pásem, letových zón, radarů a samozřejmě oblasti s výskytem chráněných živočichů, v úvahu nepřidají ani zvláště chráněná území, tedy CHKO a národní parky.
„Do budoucna má jako palivo velký potenciál vodík, který bude důležitý zejména pro průmyslovou výrobu a dopravu. Chceme-li získávat tzv. zelený vodík, tedy ten nejekologičtější, dává smysl vyrábět jej právě z větrných elektráren. Elektřinu totiž v průměrném roce vyrábí zhruba dvakrát déle než ty solární. Nezastaví je zimní období a vyrábět mohou i v noci. Kombinace solární a větrné energetiky je tak do budoucna troufám si říci nezbytná,“ dodává Kalina.
V souvislosti se svou strategií Čistá Energie Zítřka se ČEZ zaměřuje na intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 chce přispět k transformaci české energetiky na bezemisní vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.
Barbora Peterová , mluvčí ČEZ
